Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.

Co v článku najdete

Nízké, bohatě kvetoucí polštáře

Vitálka poléhavá či položená, neboli též sanvitálie (Sanvitalia procumbens) má hustě větvené, plstnaté stonky, ze kterých vyrůstají drobné vejčité listy a jasně zářivé, zlato-žluté květy. Tvoří nízké, bohatě kvetoucí polštáře, které v případě pěstování v mobilních nádobách půvabně přepadávají přes jejich okraje. Vlastně se polštář jakoby snaží nádobu opustit a šířit se dál.

Aztécké zlato (Zdroj: Shutterstock)
Aztécké zlato (Zdroj: Shutterstock)

Zlatavé květy sanvitálie jsou tvořené žlutými jazykovitými květními úkrojky a středovým terčem, který je zbarven nejčastěji do barvy nahnědlé, hnědé až černé. Květy jsou přitom takzvaně samočisticí, což znamená, že se nemusíme po odkvětu zbavovat suchých květů, prostě se v kvetoucí záplavě ztratí a rychle zmizí. Sanvitálie jsou skvělé v závěsných nádobách i v okenních truhlících, vyniknou však i na trvalkovém či letničkovém záhonu.

Sanvitálie v popředí (Zdroj: Shutterstock)
Sanvitálie v popředí (Zdroj: Shutterstock)

Minimální nároky na péči

Nároky na péči mají vitálky minimální. Snesou přelití i opomenutou zálivku, jsou velice vitální, což je vlastně hlavní část jejich jména. Daří se jim v horkém i vlhkém létě, snesou prakticky jakoukoli půdu, zeminu a substrát s výjimkou těžké jílovité, nejsou extrémně náročné ani na výživu, kromě výsadby do výživného substrátu stačí v sezóně mírně přihnojit jednou za 14 dní. Přihnojovat začínáme od května. Množí se semeny, bohužel však nejde o mrazuvzdorné rostliny, proto jejich životní pouť končí venku v našich podmínkách pouhou jednou sezónou, na jejímž konci musíme své vitálky zlikvidovat.

Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)
Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)

Kvetou od června do září

Vitálky kvetou podle podmínek dané lokality od června až do září (října), preferují stanoviště slunné a teplé, nevadí jim ani prudké polední slunce na jižně orientovaných terasách, balkónech a venkovních okenních parapetech. Domovinou vitálek je především jihozápad USA, Mexiko a Guatemala, což jsou oblasti slunné a horké. Rostliny dorůstají výšky 15 až 20 cm a šířky maximálně 50 cm, lodyhu mají poléhavou až vystoupavou, ze které rostou listy vstřícně. Mají kopinatý tvar a jsou prohnuté do tvaru V.

Vitálka poléhavá je nejznámějším druhem sanvitálií, existují však i vnitrodruhové taxony (např. 'Ligulosa' a 'Mandarin Orange' s oranžovými květy). V zahradnictvích a květinářstvích najdeme vitálky již od začátku května a doma nám pak kvetou až do prvních mrazíků. Za mírné zimy dovedou vitálky dokonce překvapit kvetením až do Vánoc. 

Zakoupit si můžeme sazeničky, ale i semínka, která vysejeme v teple v březnu až dubnu a rostlinky přesadíme ven v druhé polovině května.

Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)
Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)

Žádné choroby, žádní škůdci

Svému jménu reflektujícímu vitalitu jsou vitálky věrné i co se týká chorob. Byť jsou rostliny rostoucí okolo vitálek nějakými chorobami zasažené, aztécké zlato prostě nemarodí, nekazí se. Dokonce se vitálkám vyhýbají i škůdci. Zato jde o rostliny medonosné lákající užitečný hmyz.

Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)
Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)

Z čeledi hvězdnicovité

Vitálka poléhavá (Sanvitalia procumbens) patří do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), která se pyšní cca 1300 rody a cca dvaceti tisíci rostlinnými druhy. O šlechtěných kultivarech nemluvě. Kromě letniček tato čeleď zahrnuje i dvouletky, trvalky, byliny, polokeře, keře a dokonce i stromy. Charakteristické jsou pro čeleď hvězdnicovitých nejčastěji pětičetné květy seskupené v úboru. To znamená, že je na středovém terčíku seskupeno mnoho drobných kvítků vedle sebe, přičemž u krajů rostou protažené lístky, které jsou lidově považovány za jediné okvětní lístky hvězdnicovitých rostlin. Typickým příkladem je například dobře známá kopretina, stejně jako vitálka, o které je tento článek. Plodem hvězdnicovitých je nažka.

Zdroj: Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz, zahradkarskaporadna.cz, rostliny.net, biolib.cz, identify.plantnet.org, osej.cz

Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)
Vitálka poléhavá (Zdroj: Shutterstock)