Plaménky z babičkovských zahrádek se vrací Zobrazit fotky zobrazit 9 fotek

Plamenky čili floxy s latnatými květy byly dříve snad v každé zahradě či předzahrádce a jejich obliba se opět vrací. Jde o ideální skalničky, ale také rostliny, které se hodí například na břehy jezírek.

Veškeré pěstované floxy neboli plamenky pochází ze Severní Ameriky, ať již jde o druhy plazivé, poléhavé a nebo vzpřímené, jedinou výjimku představuje 1 druh pocházející ze Sibiře. Latnaté odrůdy vykvétají oproti poléhavým a plazivým později. Poléhavé a plazivé floxy vykvétají již od dubna, zatímco latnaté rozkvétají až v červnu a pak vydrží nakvétat až do podzimu. Barevnost květů flox je široká od bílé přes růžovou, modrou, fialovou a střídavé barevné výseče, jako bychom se dívali na dětský větrník.

Plamenka (Phlox) je rodem rostlin z čeledi jirnicovitých, který je tvořen cca 70 druhy. Jako okrasné květiny jsou floxy pěstovány téměř po celém světe, ale například v české přírodě nenajdeme žádný zdomácnělý druh, byť floxy v zahrádkách vydrží i vyšší horské polohy. Občas narazíme na rostliny, které se prodraly do přírody ze zahrad, ale nejde o jev trvalý, čili floxy nejsou invazivními rostlinami.

Převislé a plazivé floxy jsou ideální do skalek, které rozzáří svými květy, stejně jako do suchých zídek a nebo kamenných koryt. Jako porůstající koberce výborně ukryjí nevzhledná místa zahrady. Latnaté druhy dosahující různých výšek pro změnu výborně doplní okrasnou výsadbu, ale i břehy jezírek. Hodí se k různým trvalkám i letničkám.

Floxy můžeme dokonce pěstovat i jako letničky a balkónovky, například plamenka Drummondova (Phlox Drummondii) je vhodnou jednoletou balkónovkou. Latnaté floxy je lepší umístit do polostínu, zeminu mají rády hlubší, kyprou, humózní a dobře propustnou, pH neutrální až mírně kyselé a dostatek vláhy. Nižší odrůdy vhodné do skalek a suchých zídek naopak vyžadují slunné stanoviště a na půdu nemají velké nároky. Zavlažovat je navíc musíme jen za déle trvajícího sucha.

Pokud floxy po odkvětu sestřihneme, odmění se nám zahuštěním nových výhonů, trsy nebudou prosychat a v dalším roce nádherně vykvetou. Floxy můžeme množit semeny, řízky a nebo dělením trsů. Rozmnožování provádíme na jaře a nebo na podzim.

Rozmanitost plyne u floxů z toho, že jejich různé druhy pochází z různých přírodních podmínek, ve kterých se přizpůsobily. Čili nízké, vytrvalé druhy pochází ze suchých, kamenitých svahů, případně pobřežních písčin, tvoří kobercovité trsy, které bohatě vykvétají na jaře a vydrží kvést až do začátku léta. Ty druhy, které pochází z vlhkých míst v okolí řek a potoků, dosahují vyššího vzrůstu a tvoří velké chocholíky květů. Tyto druhy vykvétají od začátku až půlky léta a hodí se i k řezu.

Další zajímavostí u tohoto druhu je, že některé vytrvalé kultivary jsou opadavé, jiné stálezelené. Oboupohlavné květy plamenek kromě svého pěkného vzhledu i krásně voní. Plodem těchto rostlin jsou trojpouzdré, pukavé tobolky, jejichž tvar je podlouhlý až vejčitý. V plodech najdeme mírně oválná semena.

Zajímavé na floxách též je, že při rozmnožování semeny se u potomků zachovávají znaky rodičů i vzdálených předků. Množení semeny se proto provádí jen u jednoletých druhů, čili letniček. 

Mezi nejpěstovanější druhy plamenek patří plamenka Drummondova (Phlox drummondii Hook), plamenka karolínská (Phlox carolina L.), plamenka latnatá (Phlox paniculata L.), plamenka sněžná (Phlox nivalis Lodd. ex Sweet) a plamenka šídlovitá (Phlox subulata L.).

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com, pixabay.com