Kdyby plevele mohly mluvit, nejspíš by vyjádřily hluboké rozhořčení za to, co jsme z nich udělali. Plevelem totiž květinka nebo travina nevyroste, tou se stává. Plevel je totiž taková rostlina, která v daném místě roste proti vůli pěstitele. A nespravedlivé je to už proto, že jednou jejich přítomnost vadit může, jindy nemusí.
V lidském těle probiotika (patří mezi ně především bakterie mléčného kvašení laktobacily) pomáhají harmonizovat prostředí ve střevech, vlastně nahrazují hodně zjednodušeně řečeno takzvané špatné bakterie dobrými, čímž zlepšují naše zdraví a imunitu. A o tom samém můžeme hovořit i v případě rostlin a půdy, ve které rostliny rostou. Probiotické bakterie (resp. půdní mikroorganismy) podporují růst rostlin, jejich zdravotní stav, vzhled i plodnost.
Odpověď na otázku v názvu článku je v zásadě velmi jednoduchá, při nadbytku jakékoli suroviny (odpadu) je vhodné založit kompost speciální a zkompostovanou hmotu později používat uvážlivě. Může jít o nadbytek listí, posekané travní hmoty, ale i jiných materiálů.
Areál Nivy spolu s autobusovým nádražím v ulici Mlynské Nivy v Bratislavě se veřejnosti otevřel v novém kabátě 30. září letošního roku. Součástí projektu byly i rozsáhlé výsadby okrasných rostlin.
Geometricky dokonale upravené záhony, povrch jako od mistra štukatéra a nebo na první pohled o dosti méně vzhledné hrůbky. Vlastně takové, s jakými se běžně setkáváme při pěstování brambor. Proč zahrádkáři a zahradníci hrůbkují i takové plodiny, u kterých to nebývalo obvyklé? A jsou hrůbky opravdu nevzhledné?
Motyčku nedáte z ruky, jen když si jdete zasprintovat s konví; po večerech rostlinkám zpíváte a pak ještě studujete ze zahradnických almanachů? Děláte pro ně první poslední - ale pořád to neroste tak, jak jste si představovali? Pak nesprávný vývoj plodin a jejich nedostatečná úroda nemusí být nutně výsledkem ne-péče nebo špatného počasí, ale nevhodného pH půdy. Co s tím?
I v uzavřených prostorách bytů (a to i těch menších) můžeme kompostovat kuchyňský rostlinný odpad. Pokud budete do kompostéru ukládat správné hmoty a pořídíte si dostatečné množství žížal, není třeba se bát zápachu a jiných „nepředložeností“ spojených s kompostováním.
Paletový kompostér toho kromě palet ve své nejjednodušší podobě mnoho nepotřebuje. Nějaké velké hřebíky, 4 sloupky (ocelové či dřevěné hranoly, případně kulatiny) a to je téměř vše. A vlastně ani ty sloupky nemusí být třeba. Řešení však existuje více a někdo chce kompost zaklapovat i shora atd.
Taky už se nemůžete dočkat, až opadnou mrazíky? Starý rok se překlopil a je tu nový, je tedy na čase začít přemýšlet, jak se budete letos realizovat na zahrádce. Abychom se mohli celou sezónu těšit z krásných barev a bohaté úrody, je třeba věnovat dostatek času přípravě.
V době, kdy se již mnohé listy rozložily jen tak, v místech, kam dopadly, listy ořešáku stále přetrvávají. A právě toto odolné listí najdeme v zahradách ještě nerozložené, ale již hnijící, i na jaře. Listy ořešáku královského jsou tvrdé a rozkládají se dlouho. Co však s nimi? Lze je přidat do kompostu a nebo nikoli? A pokud ano, za jakých podmínek?
Mulčovací kůra je vlastně v zahradách celoročním pomocníkem. Prospěje rostlinám v zimě i v létě, má však i své stinné stránky. V každém případě omezí (nikoli zamezí) růst plevelů a sníží potřebu pletí, mulčovaná plocha navíc vypadá upraveně. Nejčastěji jde o kůru (borku) z borovice či smrku, velmi často je to směs obou druhů. Tato kůra je nadrcena na tak velké kousky, aby působila na površích záhonů přirozeným a nerušivým dojmem. Pořídit si lze frakce jemně drcené i hrubší, přičemž kůra drcená na jemno se hodí pro drobnější rostliny, ta hrubá pro dřeviny.
Někdo přidává do květináče vlastní ostříhané nehty, a roste mu to jako blázen. Druhý zalévá vodou s vyluhovanými cibulovými slupkami, třetí básní o zázračném působení pravého koňského hnoje a další nedá dopustit na slepičince, zatímco ostatní sypou na pole průmyslový granulát s výživou.
Zasolení půdy je problémem, který nemá snadné řešení. S trochou trpělivosti a pořádnou porcí štěstí se ale téhle prosolené smůly zbavit můžete. A pak už budete mít jasno, proč to se solí během zimního posypu chodníků raději nepřehánět.
Pokud chcete zkusit hydroponické pěstování rostlin, nepostačí jen výživný roztok, světlo, optimální teploty a nádoba na pěstování. Je též potřebný dobrý substrát pro kořenový systém. Právě ten totiž rozhoduje dlouhodobě o úspěchu pěstování rostlin. A zdaleka to neplatí jen pro hydroponii.
Proč se v poslední dobou tak často skloňuje jméno kalifornských žížal? Jde o novodobou módu, nesmysl a nebo skutečně najdou uplatnění a kde? A jak výkonné jsou oproti našim běžným žížalám?
Jsou věci, které si dobrovolně nevyberete. Třeba jílovitou půdu ve své zahradě. Ale co dělat, když už ji tam jednou máte? I neúrodný, těžký a mazlavý substrát se dá zhodnotit. Chce to jen čas a nebát se trochy systematické práce navíc.
Vysít a vysázet zeleninu odděleně, každou na jiný záhon či jinou část záhonu a nebo ji střídat prostorově? A se kterou zeleninou si to vůbec můžeme dovolit? Proč se dnes tolik hovoří o smíšené kultuře, čili polykultuře? A jaké jsou její historické kořeny?
Jahodiště vlastně můžeme založit během celého roku kromě zimy a v každém ročním období od jara do podzimu to má své výhody. O jarní přípravě jahodiště platí, že je nejméně pracná a přitom přinese v dalším roce největší úrodu.
Pařeniště i záhon s poklopem si snadno vyrobíme sami. Na první pohled ale mohou vypadat naprosto stejně. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Nic netrvá věčně, a ani rašelina jako substrát nám nevydrží na věky. Její světové zásoby se rapidně zmenšují a my musíme hledat alternativy. Co dokáže rašelinu alespoň částečně zastoupit?