Borůvky jsou oblíbené pro svoje výtečné plody. Jejich pěstování není náročné, je však třeba jim věnovat určitou péči. Vyžadují především kyselou půdu a bohatou zálivku. Zahradní půdy bývají především vápnité, což borůvkám nesvědčí. I když při výsadbě použijeme rašelinu, je třeba kyselou zem každoročně doplňovat. Protože jsou borůvky citlivé na chlór a vápník, jak už jsme zmínili, je třeba jim dopřát kyselou půdu. Není však příliš vhodná slatinná rašelina, která má právě vyšší obsah vápníku. Ideální je vrchovištní neboli přechodová rašelina nebo lesní hrabanka apod.

Rostlina plodí na všech výhonech, má však sklon k tomu, že se bohatou úrodou vyčerpá tak, že jí již nezbyde síla tvořit listy a další výhony. To je také jedním z důvodů, že roste velmi pomalu. Pokud má rostlina tvořit nové výhony, je třeba jí v prvních dvou letech odstraňovat všechna poupata.

Na rozdíl do obyčejné borůvky tvoří keř až 200 cm vysoký a má mnohem větší plody, které mají světlejší barvu a jemné ojínění. Obyčejná borůvka nese plody černé a barvící. Plody kanadské borůvky jsou mimořádně chutné a sladké. Plody jsou uspořádány v hroznech po 6 - 13 bobulích. Květy rozkvétají a plody plodí postupně - od shora dolů a jednotlivé hrozny odspoda nahoru. Sklízet chutné plody je tak možné postupně v několika etapách. Z jednoho keře je tak možné sklidit od 2 do 6 kg, ale existují i 10 kg sklizně. I po sklizni v zahradě udělají parádu. S příchodem podzimu se drobné vejčité listy rozzráří nejrůznějšími odstíny oranžové a červené barvy.

Nezáleží na tom, zda rostlinu pěstujeme na slunci nebo v polostínu, alfou a omegou je vždy správná půda a dostatečná zálivka. Zatímco na slunci jsou plody aromatičtější a obsahují více cukrů, v polostínu dozrávají o týden později.

Je dobré vědět, že i když jsou některé druhy samoopylovač, rostliny opylené cizím opylovačem mají chutnější a kvalitnější plody. Je však nutné vysazovat 2 - 3 kultivary kvetoucí ve stejnou dobu.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: Volbou několika odrůd je možné sklizeň rozdělit do delšího období a chutné plody sklízet po celou sezónu. Při výběru rostliny volíme proto raný, středně raný a pozdní druh. Bruecrop - středně raný druh; Herbert - pozdní druh; Earlyblue - raný druh; Weymouth - raný druh plodící začátkem července; Darow - pozdní druh plodící koncem července;
Původ: Severní Amerika
Druh: drobná ovocná dřevina
Typ listu: malé listy, vejčité
Barva listu: zelené
Barva květu: bílá
Kvete: Kvete od května do června.
Výška: 150 - 200 cm
Náročnost pěstování: Rostlina má specifické nároky na pěstování, proto vyžaduje již odbornou péči.
Tvarování / řez: Řez provádíme až třetím rokem po výsadbě. Odstraňujeme na hlavních výhonech postarší postranní větévky. Více rozvětvené výhony zkracujeme až na silné postranní výhony. Bez řezu ponecháme silné letorosty. Tento řez aplikujeme již pak každoročně. Je dobré vědět, že čím rostlinu seřízneme více, tím budou plody větší avšak na úkor kvantity. Řez provádíme na začátku vegetace až do období květu.
Trvanlivost: Je to vytrvalá rostlina. Dožívá se až 50 let při správné péči.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: vlhko
Substrát: kyselá půda
Náročnost na pěstování: středně
Doba květů: květen, červen

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Pěstování je možné jak na slunném stanovišti, tak v polostínu.
Voda: Důležitá je pravidelná zálivka, která ovlivňuje kvalitu plodů.
Hnojení: Základem je vyvarovat se hnojiv bohatých na chlór a vápník. Vybíráme taková, která jsou vhodná jak pro azalky, vřesy a pěnišníky. Na trhu jsou však již k dostání speciální hnojiva pro borůvky. Nejprve hnojíme v obvodu keřů, později celoplošně.
Množení: Možno množit řízkováním či semeny, semenáče se však vyznačují horší kvalitou plodů.
Sadba: Při nákupu vybíráme takové sazenice, které mají tři výhony vyrůstající přímo ze země. Při výsadbě použijeme rašelinu. Rostlinu neseřezáváme. Asi 1/4 balu necháme vykukuvat z půdy, avšak zakryjeme ho nastýlkou z lesní hrabanky či kůry. Rostlina však zakořeňuje mělce a v zimě hrozí obnaženým kořenům namrznutí a zaschnutí. Proto je tak důležité mulčování.

Na jaře v prvním roce odstraňujeme všechny pupeny. Jedině tak rostlina soustředí všechnu sílu do výhonů. Druhým rokem opět odstraníme pupeny a ponecháme rostlinu bez řezu. Květní pupeny ponecháme na rostlině až od třetího roku.

Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu je jaro. Jedině tak má rostlina dostatek času do zimy zakořenit.
Zemina: Borůvky vyžadují kyselou, dostatečnou vlhkou půdu.
Škůdci: Největším nepřítelem jsou pro sladké bobule ptáci, které bobule přímo milují. Keře proto chráníme speciálními sítěmi nebo postačí stará záclona.

Články na téma Borůvka


Kanadské borůvky vybírejte podle ranosti odrůd a dopřejte jim kyselou půdu a slunce

Kanadské borůvky vybírejte podle ranosti odrůd a dopřejte jim kyselou půdu a slunce

Kanadská borůvka říkáme druhu, který se správně jmenuje brusnice chocholičnatá. Opravdu pochází ze Severní Ameriky, přívlastek kanadská nenosí náhodou, v Evropě a na mnoha jiných místech světa však zdomácněla a je pěstována nejen jako keř plodící drobné ovoce, ale uplatní se i v okrasných výsadbách. Oblibu si kanadské borůvky získaly především svým vzrůstem a velkými plody, o dost většími oproti naší místní brusnici borůvce.

Chcete si ochutnat své vlastní borůvky?

Chcete si ochutnat své vlastní borůvky?

Řadíte se mezi milovníky borůvek, nebo se jimi chcete léčit? Jak pěstovat kanadské borůvky, borůvky zahradní a nebo borůvky velkoplodé? Jaký je mezi nimi rozdíl?