Že je lidský svět blázinec vzniklý z kombinace naší zvířeckosti, hormonů a všemožných idejí, a že tento guláš vede často k válkám, je nasnadě již velmi dlouho. A jeden (člověk) by si řekl, že alespoň na Vánoce a v souvislosti s Vánocemi by mohl být klid. Že i tradice by mohly být tak nějak stabilnější než plovoucí ostrůvky našich existencí. I to však historie stejně jako současnost popírají. Některé až absurdity spojené s Vánoci opravdu překvapí.
Ano, Ježíšek se narodil 25.12., věří většina z nás, ostatně křesťané to tak slaví. Jenže mezitím se měnily kalendáře. To by však ještě nebyl až takový problém a senzace. Spousta lidí na světě i v dnešní době ani nezná přesné datum svého narození. O početí nemluvě, to mohou říci zcela přesně jen ti, co vzešli ze zkumavky. Že se dříve věšel stromek od stropu špičkou dolů, načež se až zdobil, to již také není neznámý fakt. Ostatně tradice vánočních stromků, tedy těch v našem středoevropském pojetí, je velmi mladá. Některá fakta a souvislosti vás však opravdu až zarazí.
Jepičí husí život
Husy chováme především na maso, ale také na peří. Ostatně kolik husích životů muselo být zmařeno kvůli grafomanům i dětem ve školních škamnech, kolik kvůli teplu v našich postelích, jelikož husím peřím se vycpávaly peřiny a polštáře. Že ale husy umíraly i kvůli Vánocům? Ano, první umělé vánoční stromky na světě se vyráběly z husího peří. Pocházely z Německa a ještě před cca 100 lety bylo zcela běžné mít doma takový stromeček místo smrčku, jedle anebo borovičky. Paradoxně se ve volné přírodě právě husa divoká dožívá velmi vysokého věku, pokud jej nezkrátí predátor včetně lidského lovce. V přírodě se husy divoké běžně dožívají 20 let a třeba v Anglii se nejstarší chovaná husa dožila bez 4 měsíců 50 let.
)
X-MAS
X-MAS není americké moderní cool označení pro Vánoce. X totiž označuje v řecké abecedě písmeno Chí, řeckou zkratku slova Christós – Kristus. X-MAS je tedy výraz nejen tradiční, ale již i starověký. Ostatně slovo Christmas vzniklo spojením slov Christ a mass. X-MAS je tedy zkratkou pro časové období, období Vánoc.
)
Omotejte kolem nohou štědrovečerního stolu řetěz
Dříve se to obzvláště na vsích opravdu dělalo. Řetěz omotaný okolo nohou štědrovečerního stolu tak, že jednotlivé (tedy všechny 4) nohy stolu navzájem spojoval, symbolizoval soudržnost rodiny v následujícím roce. Její pospolitost, tedy pospolitost a loajalitu jejích členů k rodinnému krbu. Zároveň však také zajišťoval ochranu celého statku před případnými zloději. Možná by mohl tento zvyk nahradit mechanické i elektronické zabezpečení a služby bezpečnostních agentur. Stejně jako sňatky a předmanželské smlouvy.
Vánoce podle Hitlera
Hitler sepsal v roce 1937 dokument, jak se smí slavit Vánoce. Ten byl nalezen v Drážďanech roku 2014. Bylo v něm přesně definováno, jak slavit Vánoce v tehdy již nacistickém Německu. Dokument například nařizuje přesný počet a rozmístění koulí na vánočním stromku, který má být na špici ozdobený místo hvězdy svastikou. Tradiční křesťanské pojetí Vánoc a lidové zvyky měly být nahrazeny pohanskou mytologií okořeněnou germánským nacionalismem. A v modlitbách měl být Bůh nahrazen Adolfem Hitlerem. Jednou ze základních tezí dokumentu je přitom tvrzení, že „Žádný svátek není tak německý jako Vánoce“.
)
Švýcarské choutky
U nás se běžně traduje, že asiaté pojídají kočky, psy a jiná stvoření určená v západní civilizaci k jiným účelům. Jde o velmi běžný myšlenkový stereotyp, který však má své reálné kořeny. Ovšem na svátečních štědrovečerních stolech se až u tří procent Švýcarů každoročně objeví kočka nebo pes. V některých švýcarských venkovských oblastech jde skutečně o dosud praktikovaný zvyk. Možná také proto Švýcaři nechtěli vstoupit do EU.
)
Za všechny prachy!
Nejdražší vánoční strom stál 11,5 milionu dolarů. Měřil více jak 13 metrů a oslňoval návštěvníky luxusního hotelu Emirates Palace v Abú Dhabí v roce 2010. Samotný strom sice stál pouhých 10000 dolarů, výsledná částka však zahrnovala především ozdoby. Stříbrné a zlaté koule, diamanty, perly, smaragdy, safíry a další drahé kameny. Drahocenných ozdob bylo na stromě celkem více jak 180. A pak že muslimové zásadně neslaví Vánoce!
)
Násilný Štědrý den, den štědrý na násilí
Peruánská provincie Chumbivilcas leží vysoko v Andách nedaleko Machu Picchu. A právě zde se každý rok pořádá vánoční festival pojmenovaný Takanakuy (v překladu KDYŽ SE VAŘÍ KREV). Karneval sice oslavuje život plný hudby, tance, zábavy, dobrého jídla a hlavně pestrobarevných kostýmů. Samotný Štědrý den je však zasvěcen násilí. Lidé všech věkových kategorií spolu bojují pěstmi v ringu a souboje vždy sleduje celé městečko. Cílem je vyřešit spory vzniklé během roku. A to rovnou na veřejném fóru! Každý souboj musí skončit objetím a podáním ruky, aby lidé vstoupili do nového roku s čistým štítem. Spory a křivdy jsou tak vyřešené.
)
Český primát
Ve většině českých domácností dosud nechybí na vánočním stromečku kromě tradičních ozdob i malé čokoládové figurky zabalené v alobalu. Tyto čokoládové figurky jsou dokonce českým vynálezem! A byť je krabice takových figurek rok od roku dražší, čokolády i počtu figurek je v ní stále méně, lidé jsou dodnes ochotni zahrnout tuto investici do předvánočního období jako nezbytnou!
)
Tradice vánočních stromků
První vánoční stromeček byl podle dochovaných záznamů ozdoben v roce 1510 v lotyšské Rize. K nám se tento zvyk dostal přes německy mluvící země. Ostatně Lotyši mají k Němcům velmi blízko. První vánoční stromeček u nás pak postavil a ozdobil až v roce 1812 režisér pražského Stavovského divadla Jan Karel Leibich. Stalo se to na libeňském zámečku Šilboch.
)
Co s vánočním stromem na Staroměstském náměstí?
Města, která nemají vlastní ZOO, obvykle využívají torzo vánočního stromu různými způsoby. Obce jakbysmet. Ovšem právě vánoční strom ze Staroměstského náměstí končí každoročně v pražské ZOO jako krmivo pro některá zvířata. Dovážejí se sem i stromky od některých prodejců, které si už nikdo nekoupil.
)
Bílé Vánoce poslední doby ledové
Kromě nejprodávanějšího singlu Binga Cosbyho White Christmas (Bílé Vánoce) se fenomén bílých Vánoc objevuje v mnoha koledách a vánočních písních. Ovšem právě bílých Vánoc jsme mnoho nezažili. Představa bílých Vánoc je totiž do značné míry pozůstatkem takzvané malé doby ledové, která na zemi panovala mezi 16. a 19. stoletím (teploty byly v průměru o několik stupňů nižší). Začátek malé doby ledové předznamenal budoucí třicetiletou válku v Evropě, vlastně nejdéle trvající a nejkrvavější konflikt v dějinách Evropy.
)
České slovo Vánoce je vlastně německé
České slovo Vánoce má původ v německém Weihnachten, což v překladu znamená svatá noc (weihen - světit, Nacht - noc). České slovo je tedy jen částečným překladem a první část slova byla pouze uzpůsobena našemu jazyku. Češtině.
Cinkání zvonečku
Bez zvonku po večeři na Štědrý den ani ránu. Každé dítě to zacinkání napjatě očekává, bez něj to prostě nejde. A jak tento zvyk vznikl? Postupně. V pohanských dobách zvonění zvonku odhánělo zlé duchy a démony. Později se kostelní zvony používaly pro oznamování významných událostí. Začalo se však těmi negativními (válka, požár, úmrtí), až později se přistoupilo i k těm šťastným (svatba či narození). A od té doby si lidé začali zvonění zvonku spojovat s veselými událostmi.
)
Obscénní obžerství
Je to vlastně jeden z lidských a dokonce i křesťanských hříchů. Ne náhodou jsou půsty důležitou součástí tradic. Jenže současné Vánoce jsou kromě svátků klidu a pohody především svátky obžerství. Dokazují to i alternativní názvy Štědrého večera po celé Evropě. Například Nizozemci říkají dikkervreetsavond (večer, kdy se všichni najedí tolik, až ztloustnou), Němci Vollbauchabend nebo Dickbauchabend (večer plného nebo tlustého břicha), v Provenci, kdysi první římské kolonii, říkají sant creboto (jíst až k prasknutí) atd.. Smysl tohoto přejídání je však hlubší, kdo totiž na Vánoce mnoho jí, tomu se povede po celý rok dobře. A naopak, kdo na Vánoce vstane od stolu hladový, bude celý rok trpět hladem. Dostatek jídla tedy v tomto případě symbolizuje blahobyt. A nikoli ten současný, v jednom jediném dni v roce, ale blahobyt po celý příští rok.
)
Původ vánočního kapra
Smažený kapr s bramborovým salátem, alespoň v Česku klasika pro většinu populace. Vánočního kapra však zavedla až v 19. století kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová. A bramborový salát? Ten se k nám dostal po druhé světové válce z Ruska.
)
Pohanský zvyk prolnutý s křesťanstvím
Jmelí bylo pro staré Kelty posvátnou rostlinou. Již v dávných dobách lidé jmelí přisuzovali magické účinky a právě keltští druidové věřili, že jmelí přináší do domu štěstí a má léčivou moc. Domácnost mělo jmelí ochraňovat před zlými silami a duchy a bylo také spojováno s plodností. Páru, který se pod jmelím políbí, má přinést štěstí v lásce a pomoci k vytouženým potomkům.
)
Vánoční barvy
Tradičními vánočními barvami jsou zelená, červená a zlatá. Zelená (zastoupená hlavně stromkem, jmelím, případně cesmínou) je symbolem života a znovuzrození, červené bobule cesmíny představují Kristovu krev a červená jablka odkazují na Adama. A zlatá? Ta zastupuje světlo a hvězdy!
Zdroj: eppi.cz, stips.cz, wikipedia.org
)
