Jak pěstovat bylinky v zimě? Hlavně to s ničím nepřehánět

Pokud však nemáte s hydroponií žádné zkušenosti, není třeba se těmto postupům právě kvůli úspěšnému pěstování bylinek vůbec věnovat. Většinou jde o rostlinné druhy nenáročné, které naopak vyžadují kromě minima vody i minimální péči. Ovšem definice bylin je mnohem širší než jen těch pár druhů, co většinou známe a běžně používáme v kuchyni.

Byliny jsou totiž obecně rostliny, které mají nedřevnatějící nadzemní stonek. Bylinný typ růstu rostlin přitom vznikl v rostlinné říší mnohokrát nezávisle a dokonce většina rostlinných čeledí má své bylinné zástupce. Obvykle spatříme nad zemí lodyhu nesoucí listy, neolistěný stvol, v případě travin pak i stéblo. Bylinný stonek má různé tvary v průřezu, může být válcovitý, čtyřhranný, trojhranný, zploštělý, případně rýhovaný apod.. Co se týká růstu, stonek bylin může být přímý, vystoupavý, poléhavý, plazivý i popínavý (liány). Byliny mohou být i různě velké, počínaje těmi nejdrobnějšími (např. drobnička - Wolffia) až po obry (např. některé druhy banánovníku - Musa).

Slovo bylina však vnímáme i v dalším významu, totiž ve smyslu léčivosti. Když řekneme slovo bylina (zdrobněle bylinka), většina lidí si vybaví léčivou rostlinu, méně již pak pochutinu a koření. Jenže právě bylinky, které s oblibou využíváme v kuchyni k dochucení a ozdobení pokrmů, jsou pro naše zimní pěstování v interiérech důležité. A často jde o exotické, především subtropické druhy. Léčivé rostliny rostoucí v naší přírodě by pro své léčivé účinky obvykle ani nemohly mít při interiérovém pěstování dostatečnou sílu. Ty je třeba nasbírat na místech, kde se jim nejvíce daří, a nasušit v sezóně, tedy od jara do podzimu. Podle druhu a požadované části rostlin. Někdy sbíráme na jaře mladé výhonky, jindy až v létě květy či listy a na podzim kořeny a oddenky. Zůstaňme proto u bylin takzvaně kuchyňských čili zeleného koření.

Vzhledem k tomu, že většina těchto bylin patří mezi rostliny suchých půd, tedy rostliny suchomilné, je důležitá drenáž na dně zvolené nádoby a neucpané odtokové otvory. Každá zálivka pak nádobou pouze proteče a propustný substrát zůstane pouze vlhký. Propustný znamená, že buďto zakoupíme přímo speciální substrát určený pro byliny, nebo smísíme zeminu s pískem a rašelinou (klidně v poměru 1 : 1 : 1). Zároveň nesmí být tento substrát příliš bohatý na živiny, proto určitě nehnojíme organickými hnojivy. Obzvláště nadměrná zásoba dusíku (N) je nežádoucí.

Prodávaný substrát určený přímo pro bylinky, obsahuje startovací množství hnojiva, které pak opatrně doplňujeme. Ne příliš a ne příliš často. Použít lze dlouho rozpustné hnojivé tyčinky, nebo pro bylinky určené hnojivo nejlépe tekuté či rozpustné ve vodě, které přidáváme jednou za dva až tři týdny.

Pokud si substrát mícháme sami, nikdy nesmí být těžký, hliněný a nepropustný. Při vyschnutí nesmí na povrchu tvořit tvrdou krustu. Kromě výše zmíněného písku a rašeliny lze substrát odlehčit například i perlitem či jemnějším štěrkem. To však platí pro dělené rostliny přesazované do nádob ze zahrady či přesazování zakoupených rostlin. S výsevy je to trochu jinak.

Odlišné jsou též podmínky pěstování vlhkomilných bylinek, těch je však menšina a obvykle se v našich interiérech nevyskytují. Nepěstujeme je.

Co se týká bylinek a hnojiv, dobrou zprávou je, že se již prodávají hnojiva podporující tvorbu voňavých silic. I ta však musíme používat jen opatrně. V žádném případě pak nesmíme nikdy sáhnout po hnojivech s vysokým obsahem dusíku. Nejlepší jsou hnojiva vytvořená přímo z bylin, která kopírují přirozený stav v přírodě. Zde bylinky čerpají sílu ze svých odumřelých částí, z nichž se látky postupně dostávají za dešťů do půdy. Obvykle jde o prodávané bylinné výluhy nejčastěji z kopřiv a dubu, které si ostatně snadno připraví i v zahradě. Kdo by neznal kopřivovou jíchu, do které lze přidávat i mnoho dalších druhů rostlin. 

A pozor, bylinné jíchy aplikujeme zásadně ke kořenům, nikdy ne na stonky a listy bylin. Jednoduše proto, že budeme bylinky konzumovat a bylinné jíchy nejenže zapáchají, ale také nechutnají dobře a mohly by nám dokonce i uškodit. Přece jen jde o zkvašenou rostlinnou hmotu rozpuštěnou ve vodě. Nepříjemných mikroorganismů pro náš trávicí systém mohou výluhy obsahovat mnoho.

Ideální jsou pro bylinky nádoby z pálené hlíny, které nejlépe pracují s vodou. Zůstanou mírně vlhké i když substrát vyschne a bylinky si tak mohou v nouzi sáhnout pro krapet vody. V plastových nádobách je navíc vyšší riziko výskytu plísní. Úplně nejhorší je plastová nádoba bez drenáže a přelévání.

Interiérové pěstování bylinek za oknem má svá jasně daná pravidla. Prvním je důraz na přiměřenou zálivku. Suchomilné bylinky znova zaléváme až poté, kdy substrát dostatečně proschne. Vždy přitom zaléváme odstátou vodou o pokojové teplotě. Nejlépe samozřejmě dešťovkou. Dalším pravidlem je zamezit studenému průvanu. Prostě a jednoduše platí, že oknem, na jehož vnitřním parapetu pěstujeme bylinky, v zimě zásadně nevětráme. 

Rozdíl je také ve volbě substrátu pro bylinky, které dělíme z objemnějších rostlin pěstovaných v zahradě a pro výsevy. Výsevy vyžadují nejlépe speciální výsevní substrát, který obsahuje dostatek živin a tolik neslehává, čili má nízký či žádný obsah rašeliny. Určitě nekupujte substráty určené pro pokojové rostliny. Možná tak ještě u suchomilných druhů lze volit substrát určený pro kaktusy (sukulenty), problém však bude s živinami. Ty bude nezbytné doplnit ihned. Pro výsevy je ideální výsevní substrát supresivního typu, který obsahuje užitečné organismy bránící šíření houbových chorob. Semenáčky jsou náchylné na napadání krčku houbami. Jinak hovoříme o padání klíčních rostlin.

Teplotu v místnosti je dobré udržovat v rozmezí 15 až 18 °C. Vyšší teplotu sice bylinky v zimě snesou, ale ne dlouhodobě. Nebude se jim tolik dařit. Pro přetápěné interiéry prostě bylinky nejsou vhodné. Naopak jim však nevadí zimní suchý vzduch. Musíme mít stále na paměti, že byliny mají v zimě pro nedostatek přirozeného denního světla zpomalený metabolismus. Právě tomu se musíme přizpůsobit. Jak vláhu, tak živiny využívají mnohem pomaleji. Čili méně péče je vždy na místě. Denní zálivka a hnojení každý týden je nesmysl. Nepěstujeme na vláhu a živiny náročné balkónovky, třeba muškáty.

Určitě nezapomeňte na podzim přesadit do keramických květináčů ze zahrady třeba naťovou petržel, bazalku a pažitku. Stačí rostliny vyrýt přímo ze záhonu, rozdělit, zkrátit nadzemní části a zasadit do většího květináče. Výborně se také bude v bytě dařit například oreganu, saturejce, tymiánu, koriandru, meduňce, mateřídoušce, rozmarýnu, levanduli a šalvěji. Za vhodné péče a rozumného postupného sklízení nám tyto druhy vydrží až do jara. Zkusit můžeme i mátu, ale pozor, tato bylina hodně pije, suchomilná rozhodně není.

Pokud jsme nestihli včas přesazení ze zahrady, není třeba zoufat, uvedené druhy bylinek (a ještě mnohé další) se v zimě prodávají v zahradnictvích a hobby marketech. Je však důležité zkontrolovat, zda si s rostlinami domů nezanášíme škůdce, především mšice a molice. Napadené rostliny sice lze škůdců zbavit, ale vždy bude lepší jít o dům dál a koupit si rostliny zdravější. Nesmíme zapomenout, že tito drobní saví škůdci s oblibou napadají i okrasné pokojovky.

Bylinky jsou aromatické rostliny, které skvěle doplňující nejen nejrůznější pokrmy, ale též podporují trávení a zlepšují chuť k jídlu. Vlastně také léčí, jelikož preventivně zlepšují náš zdravotní stav, zdravotní benefity bylinek jsou neopomenutelné. Tedy pokud o rostliny nebudeme pečovat za pomoci chemie. Třeba i při silném napadení mšicemi se musíme obejít bez insekticidů.

A ještě jedna věc je jistá, o léčivých účincích bylin nepochybují nejen bylinkáři, ale ani lékaři, lékárníci a vědci. Ostatně pojem fytoterapie určitě nepatří do takzvané alternativní medicíny. Jde o druh medicíny vědecké. I když i tento pojem vychází nejen z existence a léčebných účinků rostlin, ale i z existence bylinkářů. Ono totiž slovo bylinkář není žádná nadávka a první doložená zmínka o využívání léčivých rostlin je stará přibližně 5000 let. A to vůbec neznamená, že bychom to nedělali mnohem déle.

Nakonec bylinky v květináči jsou v zimě i skvělým květinovým darem. Určitě nikoho, kdo rád vaří a žije zdravě, neurazí. Třeba při novoroční návštěvě skvělé řešení.

Zdroj: zahradkarskaporadna.cz, Wikipedia, westwing.cz, osetreno.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, gardena.com, agrobio.cz, napojelasky.cz