Sdílet
 

Jak si vypěstovat lufu a co s ní?

Datum vydání: 30.04.2016 | autor:

S lufou se nejčastěji setkáte, pokud hledáte něco na masírování těla. Z plodů lufy se totiž vyrábí masážní žínky. Jde však také o velice chutnou zeleninu z rodu tykvovitých (Cucurbitaceae), kam patří právě i okurky, cukety a dýně. A také se jim lufa svým habitem podobá. Jinak se této rostlině také říká houbová tykev, tivuk a nebo tournef. Lufa je také vhodná k aranžování.

Mladé plody lufy Mladé plody lufy
Mladé plody lufy
Lufa egyptská (nejčastěji se pěstuje Luffa cylindrica též označovaná jako L. aegyptiaca či L. Aegyptica) pochází z jihovýchodní Asie, Arábie, Egypta, ale i Jižní Ameriky. Plody lufy jsou podlouhlé a cylindrické a u nás dorůstají do velikosti velké salátové okurky. Ovšem za dlouhotrvajícího teplého počasí mohou být až metrové, vždy ale záleží na odrůdě. Například Luffa operculata má plody kratší a tlustší, Luffa Petola Ser malé a kulaté, Luffa acutangula Ser ostrohranné, podobné tykvi.

Lufy mohou být plazivé s prostřenou lodyhou a nebo popínavé s lodyhou otáčivou. Listy má lufa srdčité a nebo laločnaté, pětičetné až sedmičetné. Popínavé druhy pěstujeme zásadně na opoře (např. mřížkové treláži či pletivu), přičemž lodyhy mohou být dlouhé až 6 metrů. Jakmile se na nich začnou objevovat plody, jsou lodyhy velice těžké, proto je pevná opora zásadní!
Masážní žínky z lufy Masážní žínky z lufy
Masážní žínky z lufy

Jak využijeme lufu

V podobě přírodní masážní žínky vás lufa při koupeli zbaví odumřelé části pokožky, samotná masáž lufou přitom pomáhá odstranit celulitidu, prokrvuje tkáně, zlepšuje krevní oběh a pomáhá též při bolestech kloubů a svalů. Velmi oblíbená je při saunování. Ideální je pro masáže lufa egyptská (
L. Aegyptiaca), která má jemná, pružná a porézní vlákna výborně absorbující vodu. Získává tak houbovou konzistenci, jako třeba mořská houba. Vhodná je též Luffa acutangula. Drcená vlákna lufy jsou také přidávána do mýdel a peelingů. Lufu též využijeme při aranžování, kdy využijeme celý či na plátky nařezaný skelet plodu rostliny. Lufa je také vhodná do pěstebních substrátů (kompostu), které odlehčuje.

Ovšem především jde o chutnou zeleninu, kterou můžeme dávat do salátů, vařit, smažit, zapékat a nebo nakládat. Mladé plody lufy vlastně najdou v kuchyni podobné uplatnění jako okurky a cukety. Plody lufy jsou bohaté na vitaminy a bílkoviny a některé i na oleje, jsou lehce stravitelné, vhodné pro bezlepkové diety, diabetiky a lidi s nadváhou. Slupka lufy je vždy hořká a u některých druhů i plody, proto je dobré lufu vhodně ochucovat.
Plody lufy Plody lufy
Plody lufy

Pěstujeme lufu

Semínka lufy klíčí různě dlouho, záleží na jejich kvalitě a na druhu. Rozpětí klíčivosti je 1 až 3 týdny a také sazenička roste zprvu velice pomalu. Jakmile ale překoná toto zdlouhavé období, doslova se rozletí. Lufu můžeme pěstovat na venkovních záhonech i ve skleníku, pozor však na přehřívání rostliny, skleník musí být dostatečně větratelný. 

Na volné záhony lufu přesazujeme až po ledových mužích, mrazíky nesnese a jestli něco opravdu potřebuje, pak je to slunce. Snese i mírný polostín, ale nejbohatěji bude plodit právě na slunném stanovišti. Další podmínkou bohaté úrody je vláha, při nedostatku vláhy se budou výhony lámat a úroda nás nečeká. Křehká lodyha znamená, že musíme okamžitě pořádně zalít. Co se týká hnojení, hnojíme vydatně a často, nejlépe např. Kristalonem start a později plod a květ. Na květ lufa nažene po cca 130 dnech, ovšem za chladného počasí i o 60 dní déle. Nejdříve vykvetou květy samičí a až po nich samčí.

Lufa svými sytě žlutými, trubkovitými květy láká hmyz a pokud chcete v zahradě pozorovat čmeláky, je doslova ideální. Co se týká chorob a škůdců, největší problémy bývají s mravenci, kteří budou na lufě chtít chovat mšice. Z chorob jsou u lufy nejčastější houbová onemocnění, proto je třeba mít po ruce vhodný fungicid. 
Struktura vláken lufy Struktura vláken lufy
Struktura vláken lufy
Zrající plod lufy Zrající plod lufy
Zrající plod lufy

Sklizeň lufy

Plody, které chceme jíst, sklízíme co nejrychleji, pokud však chceme lufu na žínky, sklízíme naopak co nejpozději. Plody k jídlu tedy sklízíme, dokud má slupka tmavou barvu a je stejně jako plod ještě tvrdá. Jakmile začne měknout a zbarvovat se do žluta a nebo do hněda, začne se v plodu tvořit vláknina oceňovaná právě při masážích. Největší křehkost si dužnina udrží prvních čtrnáct dnů růstu plodu. Chceme-li žínku, necháme plody růst, dokud to počasí vůbec dovolí, plody nesmí zmrznout. Jakmile začnou výhony zasychat, je ideální čas ke sklizni „žínek.“ V tu dobu zbude pod slupkou téměř už jen vláknina se semeny, slupka je tenká a začíná se odlupovat (ve volné přírodě tak semena vypadávají). Plodem pořádně praštíme o zem. Je-li zralý, slupka praskne a odloupne se. Vlákna mohou mít zbarvení krémové, zelené a nebo tmavě hnědé. Z plodů musíme odstranit zbytky dužniny a semena, čehož dosáhneme máčením ve vodě – dužnina se postupně vyplaví. Poté vláknitý skelet dosušíme a zbavíme zbylých semen (většina je vystřelena ven po puknutí slupky a otevření víčka u stopky). Poslední fází je vydrolení zbytků dužniny po vysušení. A žínka je hotova! Nakonec je vhodné ponořit ji do roztoku Sava a nebo peroxidu vodíku, aby nehnila. Ovšem jen na chvilku, načež žínku pořádně propláchneme vodou a necháme vyschnout. Stejně tak ji po každém použití pořádně propláchneme čistou vodou a necháme vyschnout.

Pokud chcete uschovat semena pro příští rok, omyjte je, vysušte a uložte na chladné místo, lze je dokonce i zamrazit, ovšem v dobrém obalu bez přístupu vzduchu a světla (nejlépe vakuovaném). Na druhou stranu si právě v květnu snadno zakoupíte za nevelký peníz předpěstované sazenice.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jak si vypěstovat lufu a co s ní?"

Buďte první a napište komentář k  "Jak si vypěstovat lufu a co s ní?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE