Ano, rýmovník je doslova zázrakem pro naše rýmou ucpané nosy a nachlazená těla, i když ne všespásným. Někomu stačí, jiným nezabere. Rýmovník ale využijeme také v kuchyni, dokonce podobným způsobem jako neméně aromatickou a antibakteriální (antibiotickou) šalvěj. Navíc podporuje trávení a brání nadýmání z konzumované potravy. Čerstvé lístky rýmovníku tedy můžeme vložit do nosu, připravit z nich léčivý čaj či tinkturu, ale také chutné pokrmy, které rýmovník ochutí (okoření) neopakovatelným způsobem. Léčivá bylinka i koření zároveň.
Léčivé schopnosti rýmovníků nejsou vůbec náhodné
Rýmovníkům se také říká kubánské oregano nebo řecký či mexický eukalyptus, ale i moud či molice, jelikož odpuzují hmyz. Léčivé schopnosti těchto u nás pokojových rostlin, které dorůstají v teplejších oblastech běžně velikosti keřů, nejsou vůbec náhodné. Patří totiž do možno říci “super léčivé“ čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae, dříve též Labiatae neboli pyskaté pro tvar květů). Právě fakt, že jde o teplomilné rostliny, které u nás můžeme pěstovat celoročně pouze jako pokojovky, vlastně využití rýmovníků nahrává. Stačí několik opečovávaných rostlin a budete mít zdravých, čerstvých lístků k dispozici celoročně dostatek i při vyšší spotřebě. Více rostlin proto, že musíme rostliny zbavovat lístků opatrně, postupně, abychom je neumořili. Fotosyntéza je pro jejich prosperitu důležitá. Když už ale více rostlin, můžeme pěstovat i více druhů rýmovníků pro různá využití.
)
Eukalyptová vůně rýmovníků, od jednoduchého léku až po proti hmyzí armádu
Rýmovníky (Plectranthus) se používají především k inhalování při rýmě a nachlazení. Doporučují se dokonce místo nosních kapek a jiných léků, jelikož obsahují vonné léčivé silice, které jsou typické svou eukalyptovou vůní, mají tedy příjemné aroma a hlavně působí antibakteriálně. Stačí rozemnout mezi prsty dva lístky a každý opatrně zastrčit do jedné nosní dírky. Další možností je využití tinktury z lístků rýmovníku, případně inhalace výluhu v horké vodě. Léčivý je i čaj z vyluhovaných lístků rýmovníku. Celá rostlina v místnosti dokonce funguje preventivně. Odvar z lístků rýmovníku navíc pomáhá i při vysokém tlaku a srdečních potížích, když pak vychladne, hojí drobné ranky a popáleniny, funguje jako urychlovač hojení. Jeho účinky jsou protizánětlivé i protiplísňové, pomůže i při virózách a zánětech dásní. A když rýmovník postavíme do místnosti spolu s meduňkou, mátou a šlavějí, máme hotovou 'protihmyzí' armádu. Společně tyto rostliny odpudí komáry, mouchy, moly, i mšice a molice.
)
Více jak 350 druhů rýmovníků
Rod rýmovník (Plectranthus) nabízí přibližně 350 druhů jednoletých nebo vytrvalých stálezelených rostlin, z nichž mnohé jsou pěstovány pro užitečné listy, jiné však i kvůli květům. Rýmovníky pochází z teplejších částí Afriky, Madagaskaru, Asie, Austrálie a z tichomořských ostrovů. V našich končinách jsou rýmovníky pěstované jako pokojové rostliny, které lze letnit. A bohužel jsou tyto rostliny v našich představách natolik uhnízděné jako byliny léčící rýmu (ostatně to plyne i z českého názvu), až se zapomíná na to, že jsou i skvělým přírodním repelentem a chuťově výrazným kořením.
)
Rýmovník v kuchyni
Vůně rýmovníku je jemně mentolová a lehce kořeněná. A to samé platí i o chuti. Obecně můžeme rýmovník použít všude, kde se běžně používá šalvěj. Obě tyto byliny uklidňují žaludek a zmírňují nadýmání. Bohužel se však na rozdíl od šalvěje dužnaté listy rýmovníku obtížně suší, což ale není žádná překážka, stačí si v kuchyni vždy utrhnout čerstvé. Sušením se nezvýrazňuje chuť této bylinky, jako je tomu třeba u majoránky. Prostě lístky rýmovníku nasekáme na jemno a použijeme čerstvé k vepřovému, hovězímu, drůbežímu i jehněčímu masu, ale i ke zvěřině. V grilovací sezóně navíc můžeme rýmovník přidávat na jemno nasekaný do marinád, do kterých maso nakládáme.
Rýmovníkem můžeme ochutit i těstoviny, brambory, pomazánky a vejce, hodí se i do smoothie a různých míchaných drinků. Skvělé jsou tedy lístky rýmovníků k pečenému a grilovanému masu, ale i do omáček a polévek. Marinádu na grilování masa můžeme připravit třeba tak, že přidáme na 1 litr vroucí vody 3 listy rýmovníku a 2 až 3 lžičky medu. Můžeme ale samozřejmě experimentovat i s dalším kořením, solí apod..
)
Rýmovník citrónový, purpurový a další klenoty
Velmi známý a hojně pěstovaný je u nás rýmovník citrónový (Plectranthus amboinicus), který lze stejně jako mnoho dalších druhů rýmovníků využít jak při nachlazení, tak v kuchyni, i jako přírodní repelent. Ovšem ideální pro inhalování při nachlazení je rýmovník purpurový (Plectranthus purpuratus). Pozor však, při rýmě a nachlazení nejde o jediný možný lék či zázrak, ale o jednu ze součástí více souběžných opatření. Vždy navíc záleží na dispozicích konkrétního jedince, jedni si nemohou rýmovník vynachválit, jiným nevyhovuje. Je třeba zkoušet, testovat, experimentovat a nebo se samozřejmě rozhodnout pro pohodlné řešení nákupu v lékárně či vyzvednutí léku na lékařský recept, jestliže vám nevadí čekárna lékařské ordinace plná chrchlajících a smrkajících lidí a riziko získání dalších zajímavých kmenů nemocí.
)
)
Jedním z nejčastějších druhů rýmovníku ve světě je Plectranthus argentatus pocházející z Austrálie. Typický je stříbřitě ochlupenými stonky s hustě rostoucími vejčitými listy dlouhými 5 až 11 cm. Listy jsou světle šedozelené barvy a mají vykrajované okraje. Ve své domovině jde o stálezelený keř.
Vůbec nejrozšířenější je ve světě Plectranthus forsteri (někdy též Plectranthus coleoides), divoce rostoucí druh na východě Austrálie, Fidži a v Nové Kaledonii. Tento rýmovník tvoří až více jak metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených a bíle lemovaných listů. A pokud chcete svou sbírku rýmovníků opravdu ozvláštnit, není nad kultivary s různobarevně panašovanými listy. V sezóně pak mohou rýmovníky při svém letnění zdobit i vaše belkóny, lodžie, terasy a zahrady.
)
)
Mezi další známé druhy rýmovníků patří například Plectranthus verticillatus čili švédský břečťan, Plectranthus parviflorus (oblíbené okrasné byliny pěstované v truhlících), Plectranthus rotundifolius (vytváří hlízy, kterým se říká africké brambory) a Plectranthus scutellarioides známý též jako pochvatec šišákovitý neboli africká kopřiva. Tuto oblíbenou okrasnou rostlinu určitě budete znát.
)
)
)
)
Jak získat rýmovník
Rýmovník se velmi snadno množí vegetativně vrcholovými řízky. Řízky rychle koření ve vodě, načež je přesadíme do běžného zahradního substrátu. Jde však také o běžný sortiment zahradnictví a hobby center, který není vůbec drahý. Mladé sazeničky si lze zakoupit řádově za desítky korun, větší sazenice začínají přibližně na stovce.
)
)
Pěstujeme rýmovník
Rýmovník je možné letnit venku, před zimou (resp. podzimem) jej však musíme schovat do tepla. Nejradši má v zimě teploty +8 až +15 stupňů Celsia, snese však i běžně vytápěné byty. V létě dovede rýmovník vytvořit krásné, dlouhé převisy (záleží na druhu), hodí se proto i do balkónových truhlíků či na okenní parapety. Rýmovníky stále rychle dorůstají, vonné a léčivé listy proto můžeme stříhat dost často, aniž by hrozilo vážné poškození rostlin. Vždy ale platí, že vše je třeba dělat s mírou. Rýmovníky preferují běžnou zeminu vylehčenou pískem a určitě je vhodné v sezóně pravidelně i přihnojovat.
)
Různé zdroje uvádí, že rýmovníky nemají rády přímé slunce, ale bohaté převisy rýmovníků na okenních parapetech dokazují, že tak zlé to zase není, navíc tyto rostliny pochází z velice teplých oblastí. Lepší ale bude se vyhnout jižní straně a největším vedrům. V zimě rýmovníkům prospívá světlé a suché prostředí a zároveň omezíme zálivku. V sezóně zaléváme hojně, ale nepřeléváme, dokonce tyto rostliny snesou krátkodobě i nedostatek vody, nikdy však přelévání. Pokud rýmovník zaštipujeme, tedy odebíráme lístky, provádíme to vždy stejnoměrně. Nikdy neplundrujeme jednu část rostliny, ale vždy uštípneme lístek z jiného místa. Rýmovník se dobře snese v jednom truhlíku s pelargoniemi, petuniemi a jinými kvetoucími okrasnými rostlinami. Navíc jim odhání škůdce.
)
Rýmovník hnojíme od jara do podzimu jednou až dvakrát za měsíc. Použít můžeme například tyčinky určené pro interiérové rostliny, nebo kapalná hnojiva. K přesazování přistoupíme v únoru až dubnu, ovšem mladým rostlinám prospěje kvůli rychlému růstu přesazení i dvakrát za rok. Vždy samozřejmě do větší nádoby. Pokud si rostlinku zakoupíme, přesadíme ji vždy i s balem do větší nádoby ihned poté, co si ji přineseme domů.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, zdravi.euro.cz, magazin.recepty.cz, bylinkovyraj.net, receptyprimanapadu.cz, Wikipedia, vitalia.cz, ireceptar.cz, bylinkovo.cz, rostliny-prozdravi.cz, pestitelka.cz, szu.cz
