Výsev kořenové zeleniny (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Zatímco v časné jaro bloudí zahradníci mezi rozblácenými záhonky jako ztracené duše, a marně přemýšlí nad tím, jestli už je čas kopnout do země, vy už se můžete těšit na první sklizeň kořenové zeleniny. Jak to? Stačilo k tomu jen teď na podzim vysít ty správné odrůdy, a nechat je pod sněhem „dojít“ do nového roku.

Jaké má podzimní výsev výhody?

Kromě toho, že na jaře nebývale časnou sklizní zaskočíte sousedy, získáte možnost naplno využít možnosti své zahrady k takřka nepřetržité produkci. Hluché zimní období se pro vás stane strategickou přípravou na jaro. Nikdo totiž neví předem, zda náhodou nebude jaro suché. Vy už ale máte zaseto a díky sněhu či zimnímu dešti předem pozaléváno. A vlastně bez práce.

Příjemným bonusem je, že kvůli podzimnímu poklesu teplot prakticky ustrne vývoj většiny škůdců. Zalézají pod zem, umírají anebo přečkávají chlad ve formě vajíček a kukel. Ty o váš výsev nejeví žádný zájem, takže pozdní podzim je vlastně nejméně konfliktní dobou k výsevu. Zalezlí už budou i nejrůznější hlodavci a ptactvo, které by vám záhony rozhrabávalo.

Semena kořenové zeleniny (Zdroj: Shutterstock)
Semena kořenové zeleniny (Zdroj: Shutterstock)

Rostliny, vyseté na podzim, získají na jaře náskok. A to je kritická výhoda: nebudou se totiž ještě muset přetahovat o místo s rašícími plevely, a proto vzejdou dříve, poroste se jim lépe a bez vnějších tlaků budou vytvářet mnohem větší kořeny. Může to být první významný start do nové úrody.

Hlavní výhodou je ale úspora námahy. Tedy „úspora“ – investovat svou energii výsevu stejně musíte teď na podzim - ale na jaře, kdy je příroda v rozpuku, se už můžete věnovat užitečnějším věcem. Mrkev a petržel, v závislosti na okolních podmínkách, totiž může jít v podobě osiva „do země“ klidně i na konci listopadu.

Šetřit podzimním výsevem budete hlavně svůj čas, protože třeba zrovna petržel patří k plodinám, které se neskutečně loudají. Než vůbec začne klíčit, musí totiž ze svých semínek postupně a zdlouhavě vplavit inhibiční látky, fytohormony blokující předčasný růst. Výsevem „pod sníh“ na to dáte ospalé petrželi prostor.

Semena kořenové zeleniny (Zdroj: Shutterstock)
Semena kořenové zeleniny (Zdroj: Shutterstock)

Správné načasování je základ

Takže zatímco při jarním výsevu byste museli do sklizně netrpělivě odpočítávat 90 dní, vám, co vysejete na podzim, už petrželové hodinky tikají. Samozřejmě, že i takové pomyslné hodinky je třeba dobře natáhnout. Jak?

Vybrat si takovou odrůdu (kořenové zeleniny), která se nezačne pokoušet o růst dřív, než skutečně sejde sníh. Nesmí se to moc uspěchat, protože určitě nechcete, aby začala vzcházet ještě letos. Vybíráte odrůdy, které jsou k podzimnímu výsevu vyšlechtěné, a do finále jim to trvá 120-150 dní. Podle toho také načasujete výsev.

Výsev mrkve (Zdroj: Shutterstock)
Výsev mrkve (Zdroj: Shutterstock)

Výčet konkrétních odrůd se liší podle toho, co mají zrovna prodejci osiva skladem. Obecně u mrkve jde o F1 odrůdy (Sylva, Chamare, Darina Jitka), většinou s atypicky vyvinutými dlouhými kulovitými kořeny („Mrkev z Nantes“) a velmi sladkou dužinou. Jsou určené k přímému konzumu i ke skladování. U petržele jde jak o odrůdy typu Jadran, Konika, Festival a Alba, tak třeba i petržele kadeřavé.

Půda potřebuje připravit

Stejně pečlivě, jako byste odplevelovali půdu na jaře, ji musíte zbavit plevelů i pro podzimní výsev. Tím si pojistíte, že se rostliny nebudou hned z kraje jara přetlačovat s konkurencí. A zrovna tak platí, že kořenová zelenina se nesnese s čerstvě prohnojenou (nebo zavápněnou) půdou.

Snesou, když byla půda tímto způsobem ošetřena předešlý rok, ale nikoliv letos. Substrát má být provzdušněný a prokypřený, ale samotný výsev je mělký (určitě nejdeme pod 5 mm). Neobvyklý není ani výsev přímo na povrch, je dobré studovat, co si která odrůda kořenové zeleniny pro podzimní výsev žádá.

Upravené záhony (Zdroj: Shutterstock)
Upravené záhony (Zdroj: Shutterstock)

Seje se obvykle řídce, v odstupu, abychom hned z jara, kdy bude ještě hlína rozměklá a podmáčená, nemuseli protrhávat a jednotit. Mezi záhonky se vyplatí udržet rozestup pro okopávání (na dvě motyky, cca 25-30 cm). Zálivka po výsevu přitom není zapotřebí, postará se o ní podzimní/zimní počasí.

Pozdně podzimní výsev kořenové zeleniny je přitom zábava a radost, která báječně zpestří dlouhé čekání zahradníkům, kteří by rádi něco seli a sázeli, ale počasí je od toho odrazuje. Pokud dodržíte jednoduchá pravidla, není na tom co zkazit.

Zdroj: Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz

Sklizeň mrkve (Zdroj: Shutterstock)
Sklizeň mrkve (Zdroj: Shutterstock)