Ostružina patří mezi oblíbené ovoce zejména pro výtečnou chuť, jsou také bohaté na vitamín C a karoten a obsahují minerální látky prospěšné zdraví. Rostlina tvoří 50 - 200 cm dlouhé výhony, které jsou plazivé nebo polehavé. Je vhodné je vyvazovat k opoře. Lodyhy jsou ostnité, listy 3- až 7četně lichozpeřené. Od června do července rostlina kvete bílými nebo světle růžovými květy. Plody jsou černé, lesklé, tvořené z 20 - 50 peckoviček. Ostružiník plodí nejlépe, pokud je pěstován jako ovocná stěna. Na podzim se listy zbarvují do žluté a oranžové barvy.

Protože trnité výhony komplikovali ošetřování, zahradníci vyšlechtili beztrnné druhy, které dávají rovněž bohaté výnosy kvalitních a chutných plodů. Oblíbený je malinoostružiník, který je jak název napovídá kříženec maliníku a ostružiníku. Některé druhy malinoostružiníku mají plody červené, černé nebo červenofialové.

Beztrnné druhy jsou náchylnější k namrzání na dřevo, proto jejich střih provádáme až koncem zimy po tuhých mrazech. Stejně jako maliník má ostružiník dvouletý cyklus, tzn. že z adventivních pupenů vyrostou na jaře výhony, které však budou plodit až v dalším roce.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: Trnité druhy:
Theodor Reimers - velmi trnitý druh plodící od srpna do září. Bohužel však není plně mrazuvzdorný a na zimu žádá přikrytí.

Wilsonův raný - z plodů se těšíme již od poloviny července. Výhony jsou mírně trnité.

Beztrnné druhy:
Thornfree - tvoří až 2,5 dlouhé výhony, plody jsou velké a mají kuželovitý tvar. Dozrávají v srpnu.

Thornless Evergreen - plody jsou menší, rostlina však tvoří zdobné hluboce vykrajované listy, které působí velmi dekorativně.
Druh: ovocná dřevina
Typ listu: střední listy, laločnaté, zubovité
Barva listu: zelené
Barva květu: bílá
Kvete: Kvete od června do července.
Výška: 50 - 200 cm
Náročnost pěstování: Ostružiník není náročný na pěstování.
Použití: Hodí se jak pro konzumaci čerstvých plodů, tak na výrobu marmelád, kompotů, sirupů, likérů atd.
Tvarování / řez: Na podzim po výsadbě odstraníme všechny výhony, kromě tří nejsilnějších, které je nutné zkrátit o polovinu. V druhém roce po výsadbě z kořenového krčku vyroste mnoho mladých výhonů, z nichž však ponecháme šest nejsilnějších. Protože je ostružiník (zejména beztrnné druhy) citlivý na mráz, výhony na zimu přikryjeme chvojím či slámou a teprve na jaře je vyvazujeme k opoře.

Hlavní je letní řez, který pokud vynecháme vznikne brzy spleť výhonů, která komplikuje ošetřevání a sběr plodů. Postranní výhony, které vyrostly z úžlabí listů a dosáhly 40 cm, na začátku léta zkracujeme. Platí jednoduché pravidlo: čím více oček na postranním výhonu zůstane, tím bude úroda v příštím roce bohatší, avšak na úkor velikosti plodů, které budou drobné. Letní řez se provádí každoročně od července do srpna.

Zimní řez provádíme po ústupu silných mrazů (ideálně na počátku jara) v březnu. Při zimní řezu odstraňujeme všechny výhony, které plodily minulý rok těsně u země. Z mladých výhonů, které narostly během minulého roku vybereme šest nejsilnějších a ostatní odstraníme. Výhony, které jsme ponechali upevníme k opoře.
Trvanlivost: Je to vytrvalá rostlina.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: normální zahradní ze
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: červen, červenec

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Pro pěstování je vhodné slunné stanoviště.
Množení: U odnožujících odrůd množíme nové rostliny odkopem, u neodnožujících druhů hřížením.
Sadba: Ostružiník se vysazuje na podzim. Půdu dopředu nakypříme a pohnojíme např. chlévským hnojem. Vysazujeme jednoleté rostliny se 2 - 3 pupeny, které vyrůstají z podzemní části oddenku. Z těchto pupenů na jaře vyrostou výhony, které budou plodit dalším rokem. Remontatní druhy plodí chutné plody již na podzim od výsadby, poté ještě na jaře.
Zemina: Na půdu rostlina není náročná. Lze jej pěstovat i v chudých půdách, bohaté výnosy však dosáhneme v dobře propustné, humózní půdě. Pro pěstování není vhodná jílovitá půda nebo půda štěrkovitá.

Články na téma Ostružiník


Vyvazujte ostružiníky na konstrukci. Sklizeň i péče o rostliny budou bez krvavých šrámů

Vyvazujte ostružiníky na konstrukci. Sklizeň i péče o rostliny budou bez krvavých šrámů

Ostružiníky tvoří všude v přírodě obtížné houštiny, kterými se především kvůli trnům prakticky nedá proniknout. A to samé určitě nechceme ve své zahradě. Pěstování ostružin v zahradách je přitom stále oblíbenější, kultivarů s vysokými výnosy se prodává spousta. Jak se ale vyhnout jejich rozlézání ve všech směrech a usnadnit si sklizeň? Vytvořte si konstrukci, po které budete ostružiny pnout. Anebo jinak, přivazujte ostružiny ke konstrukci. Mají totiž skvělou vlastnost, dají se i ohýbat, nejde však o rostliny popínavé, musíme je proto stejně jako třeba rajčata či okurky vyvazovat.