Důležité je i grafické znázornění spotřeby energií na PENB, tato symbolika je však ustálena pro mnohé účely (Foto: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 3 fotky

PENB nám poskytne komplexní pohled na hodnocený stavební objekt, přičemž posuzuje právě spotřebu energií spojených s běžným užíváním domu. V mnoha případech si jej dokonce musíme nechat vypracovat a dokonce se stal jakousi „vizitkou“ nemovitostí na realitním trhu. PENB a energetický štítek však není to samé.

Energetický štítek obálky budovy určuje, do jaké energetické třídy konkrétní dům spadá. Poskytuje přitom detailnější informace o konstrukcích, posuzuje totiž, zda je budova dobře tepelně izolována, jak kvalitní je střecha, podlahy a stěny. Navíc uvádí, kudy z domu utíká nejvíce tepla a které konstrukční části je třeba dodatečně zateplit. Energetický štítek obálky budovy též obsahuje grafické hodnocení celé budovy a klasifikační třídu. V každém případě je však energetický štítek pouze součástí energetického průkazu budovy (PENB). Samostatně štítek využijeme hlavně při čerpání dotací.

Snímek termokamerou (Foto: Shutterstock)
Snímek termokamerou (Foto: Shutterstock)

Zatímco průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) nám podává výpověď o potřebě energie, která se vypočítává podle metody stanovené prováděcím právním předpisem. Zahrnuje roční spotřebu celkové primární energie, neobnovitelné primární energie a celkové dodané energie, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, větrání, chlazení, úpravu vlhkosti, přípravu teplé vody a osvětlení, tedy energie nutné k provozu domu. Podle všech skutečností je pak budova zařazena do energetické třídy na stupnici A až G, čili od od mimořádně úsporné až po mimořádně nehospodárnou. Nové a renovované budovy však dnes musí splňovat energetickou náročnost v rozmezí od A po B.

V průkazu však není zahrnuta spotřeba energií související s provozem objektu (používání elektrotechniky či kuchyňských a jiných spotřebičů). Budovy jsou přitom posuzovány podle standardizovaného užívání a také průměrných klimatických podmínek, nikoliv tedy podle skutečné spotřeby energie a klimatických podmínek v konkrétní lokalitě. Konkrétní spotřeba energií se proto může i výrazně lišit od hodnot uvedených v PENB. Průkaz též obsahuje protokol, který prokazuje energetickou náročnost budovy a grafické znázornění energetické náročnosti budovy. Průkaz energetické náročnosti budovy přitom dnes musí mít veškeré novostavby i rekonstruované budovy.

PENB (Zdroj: www.budovyprukaz.cz)
PENB (Zdroj: www.budovyprukaz.cz)

Konkrétně se bez PENB neobejdeme při prodeji či pronájmu rodinného domu a nebo bytu. Ve zveřejňované inzerci totiž musí být uvedeny dva základní údaje z průkazu: energetická třída a hodnota dodané energie na metr čtvereční. A odpovědnost za tuto informaci nese prodávající. Pokud tedy zatím PENB zpracovaný nemáte, musela by se uvést automaticky nejhorší třída G. I tak je ale nutné PENB předložit nejpozději při podpisu kupní nebo nájemní smlouvy. Bez průkazu se dnes neobejde žádná žádost o stavební povolení pro novou výstavbu nebo rozsáhlejší rekonstrukci, což je dáno povinností výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie (BTNSE). Ta byla zavedena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která je platná od 1. 1. 2020.

Kdy je PENB nezbytný (podle novely zákona o hospodaření energií, která byla schválena Vládou ČR 29. února 2012):

  • Při nové výstavbě. PENB je součástí dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby.
  • Od 1. července 2013 pro budovy užívané orgány veřejné moci (například krajské, městské a obecní úřady, budovy Policie ČR, městské policie, hasičů, soudy) s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2.
  • Od 1. ledna 2015 stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2.
  • Od 1. července 2015 budovy užívané orgány veřejné moci s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2.
  • Od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy (bytu, nebytového prostoru) včetně družstevních domů.
  • Od 1. ledna 2017 stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 000 m2.
  • Od 1. ledna 2019 stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2.

PENB naopak nepotřebujeme v případě budov s energeticky vztažnou plochou (vnější podlahová plocha sečtená po jednotlivých podlažích) do 50 m?. Energeticky vztažná plocha je číselně větší až o desítky procent, než jaký je součet užitných ploch podlaží nebo bytů. PENB také nemusí mít objekty určené pro rodinnou rekreaci, které využíváme jen po část roku, a které mají odhadovanou spotřebou energie nižší než 25 % spotřeby, ke které by došlo při celoročním užívání. Stejně tak průkaz není vyžadován u budov, které se nacházejí v památkové zóně či rezervaci a nebo byly postaveny před 1. 1. 1947. Pouze však v případě, že u nich nebyla provedena žádná významná rekonstrukce.

A pozor, PENB platí pouze deset let ode dne vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončeného domu, pro nějž byl zpracován. Průkaz je definován zákonem č. 318/2012 Sb., který je novelou zákona č. 406/2000 Sb. Dále je PENB, respektive jeho forma a způsob zpracování rozepsán ve vyhlášce č. 78/2013 Sb.

PENB smí vypracovat výhradně energetický specialista podle zákona č. 318/2012 Sb. § 10 odst. 1 písm. b), který byl přezkoušen ministerstvem. Seznam těchto odborníků je dostupný například na stránkách ministerstva pro místní rozvoj.

Za vyhotovení průkazu zaplatíte nejméně cca 3000 Kč, obvykle je to však cca až 4500 Kč a více. Vždy záleží na velikosti objektu, pro který je průkaz vydáván a také na podkladech, které poskytneme. A pokud jsou podklady nedostačující, musí odborník nejprve přijet budovu zaměřit a tím se náklady samozřejmě zvýší.