Lilie je právem spolu s růží označována za královnu zahrad. Je oblíbená nejenom pro svoje nádherné zbarvení květů a opojnou vůni. Tato rostlina má svojí historii, jež sahá až 1500 let př. n. l. Již staří Řekové a Římané lilii opěvovali a spojovali ji se svými bohyněmi. Je synonymem nevinnosti a čistoty. V dávných dobách se důraz kladl i na její léčebné účinky – hojení ran. Exotické květy a silná vůně berou až člověku dech. Právě proto se dříve lisované květy používaly do polštářů a vyráběly se z nich oleje. Nyní je vůně lilie součásti mnoha parfémů. Existuje na 100 druhů lilií a mnozí pěstitelé jejímu kouzlu zcela propadli. Podle druhů mohou být květy 2 – 30 cm široké a nesou všechny druhy barev kromě modré. Zakrslé druhy se hodí do nádob nebo do skalek, další druhy jsou vhodné do trvalkového záhonu. Podle stavby květu se člení na miskovitý, trubkovitý a turbanovitý květ. Květy miskovitých druhů se široce rozevírají do tvaru misky a jsou neobvykle velké, trubkovité druhy jak už název napovídá mají tvar trubky a jsou skloněny směrem dolů. Druhy z turbanovitých květem mají květní lístky otočené směrem zpět a květy jsou spíše malé. Květy vyrůstají na větvenuých či nevětvených stoncích. Úzké, kopinaté listy vyrůstají střídavě nebo jsou umístěny v přeslenech. Cibule nese masité šupiny, jež se taškovitě překrývají. Snadno může vyschnout, protože nemá ochranou vrstvu jako ostatní cibuloviny. Proto je nutné cibule ihned zasadit nebo je přechovat v rašelině, v které se i prodávají.
Základem pro úspěšné pěstování je udržovat cibule v chladu, zatímco květy stojí na slunci. Takové podmínky zajistíme, pokud zem přikryjeme mulčí a spolu s liliemi pěstujeme nízké trvalky nebo letničky, jež cibule lilií ochrání před horkými paprsky. Odkvetlé květy pravidelně odstraňujeme a po odkvětu stonek odřízneme až u země. Na zimu je dobré cibule chránit před mrazem vrstvou mulče.
Buďte první a napište komentář k rostlině "Lilium"