Pivoňka | Paeonia

V dávných dobách byla pivoňka obdivována nejenom pro svoje velké květy, ale především pro svoje léčebné účinky. Až do konce 19. století, byly tyto rostliny sázeny k domům ne jako dekorace, nýbrž aby dům chránily před zlými silami. Všechny části rostliny se používaly na výrobu léčiv od kořenů až po semena, která sloužila také jako ochucovadlo. Květy se používaly a stále používají k výrobě parfémů, jinde našli uplatnění k barvení látek a papíru. Nyní se však pěstují především pro okrasu. Krásou květy pivoněk mohou některým připomínat rozkvetlé růže. Existuje na 35 druhů pivoněk, většina z nich má dužnaté hlíznaté kořeny. Rostlina roste v trsech. Květy mohou být jednoduché, poloplné nebo plné. A nejčastěji nesou nejrůznější odstíny bílé, růžové, červené a žluté. Kožovité listy jsou trojdílné a mohou být různě zubaté. Listy jsou dekorativní před začátkem kvetení i po odkvětu, kdy se vytváří plody obsahující černá nebo červená semena. Po odkvětu stonky seřezáváme.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: P. officinalis – pivoňka lékařská se v našich zahradách pěstuje od pradávna. Kvete od května do června a květy jsou většinou jednoduché červené. Rostlina je až 60 cm vysoká. Nejčastěji jsou pěstovaní japonské pivoňky – P. lactiflora (čínská pivoňka). Kvetou od června do července a mohou být až 1 m vysoké – Lady Alexandra Duff (plné světle růžové), Sarah Bernhardt (růžové plné), Duchesse de Nemours (bílé s žlutým nádechem), Inspecteur Lavergne (plné tmavě karmínové), Bowl of Beauty (jednoduché lila růžové) Již od dubna vykvétá P. mlokosewitschii nese jako žluté květy s žlutými tyčinkami, listy jsou oválné.
Původ: jihovýchodní Evropa, Čína
Druh: trvalka
Typ listu: střední listy, roztřepené či vícetvaré
Barva listu: tmavě zelené
Barva květu: bílá, krémová, růžová, fialová, vínová, purpurová, žlutá
Kvete: Kvetou od dubna do června.
Výška: 60 - 100 cm
Vůně: Některé druhy voní.
Použití: Výborně se hodí k řezu. Ve váze však vydrží čerstvé jen několik dní. K řezu vybíráme poupata.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: normální zahradní ze
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: duben, květen, Červen

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Ideální je slunné stanoviště, snáší i polostín. Na příliš tmavém místě však málo kvetou.
Voda: Dobře snáší i suché stanoviště.
Hnojení: Na konci léta je vhodné rostlinu přihnojit.
Množení: Množíme dělením trsů vždy na konci léta nebo na začátku jara.
Přesazování: Příliš časté přesazování jim nesvědčí. Pokud je to však nezbytně nutné, přesazujeme vždy na podzim na nikdy ne na stanoviště, kde jsme pěstovaly brambory nebo jiřiny.
Sadba: Sázíme je podzim ve vzdálenosti 60 – 80 cm. V prvním roce většinou rostlina nekvete nebo jen velice chudě, ale v následujících letech vše bohatě dožene.
Zemina: Ideální je vápenitá dobře propustná půda bohatá na živiny.
Sušení: Květinu lze uchovat pomocí silikagelu.