Jelikož naše Nova 78 patří do typové řady domů s obytným podkrovím, máme v domě dva stropy lišící se svou skladbou a parametry vzhledem k umístění a funkci. Složení stropní konstrukce nacházející se mezi přízemím a podkrovím, kde se počítá s častým pobytem a pohybem osob, je navrženo tak, aby splňovalo požadavky na dostatečnou hlukovou (kročejový hluk) izolaci. Naopak ve skladbě stropní konstrukce mezi vytápěným podkrovím a nevytápěnou půdou jsou zohledněny především tepelně izolační vlastnosti. Rozdílné složení vrstev obou stropních konstrukcí vzhledem k požadovaným vlastnostem je jasně patrné z přiložených schematických řezů. 

Skladba stropní konstrukce mezi přízemím a podkrovím

1. Podlahová krytina, 10 mm – podlahová krytina plní funkci estetickou, mechanickou (odolnost povrchu) a tepelnou (dotykovou). Dle preferencí zákazníka může být pokládka podlahové krytiny součástí úplné nebo částečné (zákazník dodá vlastní materiál, který položí pracovníci RD Rýmařov) dodávky na klíč nebo si zákazník zajistí materiál i pokládku sám. 
2. Podlahové dílce Fermacell, 25 mm – Fermacellové desky plní mechanickou a zátěžovou funkci, podepírají podlahovou krytinu a přenáší užitné zatížení na spodní vrstvy podlahové konstrukce (hobru). Jejich mimořádnou předností je vysoká požární odolnost.
3. Hobra, 60 mm - 4 vrstvy dřevovláknitých desek s funkcí mechanickou a protihlukovou, které přenáší užitné zatížení na stropní panely a snižují kročejovou průzvučnost. 
4. Mirelon – tepelně izolační materiál na bázi pěněného polystyrenu – ohebná a pružná pěna se vkládá do konstrukce podlahy pro zlepšení kročejové neprůzvučnosti (ve starších modelech do roku 2008 nebyla tato vrstva použita).
5. Dřevotříska, 22 mm – vrstva s mechanickou funkcí, přenáší stálé i užitné zatížení na stropní konstrukci. 
6. Stropní nosníky, 60 x 240 mm + vzduchová mezera 120 mm – nosníky plní mechanickou a statickou funkci, přenáší stále i užitné zatížení na stěny v přízemí. Prázdný prostor mezi nosníky je vyplněn tepelnou izolací o tloušťce 120 mm, která rovněž slouží k izolaci hluku z podkrovních místností.
7. Podstropní laťování, 30 mm – na rošt z latí je uchycen stropní sádrokarton, zároveň je zde vymezen prostor pro elektrické rozvody.
8. Sádrokarton, 25 mm – dvě vrstvy sádrokartonových desek fungují jako tepelná, zvuková a požární izolace a vytváří dokonale rovný povrch vhodný pro vnitřní konečné úpravy stropu (malba, tapety, omítky…)

Skladba stropní konstrukce mezi podkrovím a půdou

1. Tepelná izolace, 100 mm – minerální vata rozložená v půdním prostoru.
2. Dřevotříska, 22 mm – vrstva s mechanickou funkcí, přenáší stálé i užitné zatížení na stropní konstrukci. 
3. Stropní nosníky, 60 x 180 mm – prostor mezi nosníky je vyplněn tepelnou izolací z minerální vaty o tloušťce 180 mm.
4. Parozábrana, cca 0,250 mm - fólie chránící konstrukci před průnikem vlhkosti z interiéru.
5. Rošt z latí, 30 mm - na rošt z latí je uchycen stropní protipožární sádrokarton, zároveň je zde vymezen prostor pro elektrické rozvody.
6. Sádrokarton, 15 mm – strop v podkroví je zaklopen jednou vrstvou speciálních protipožárních sádrokartonových desek. 

Akustické vlastnosti

Za určitou slabinu lehkých stropních konstrukcí dřevostaveb ve srovnání s masivními stropy zděných domů jsou považovány horší akustické vlastnosti. Avšak bez ohledu na předsudky a domnělá očekávání, stropy dřevostaveb musí vyhovovat (a také vyhovují) normativním požadavkům na tzv. vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že k přenosu zvuku (především chůze v patře) dochází do jisté míry v dřevostavbě i ve zděném domě, i když masivní stropní konstrukce zděných staveb z tohoto srovnání vychází přece jen o něco lépe.

Vzduchová neprůzvučnost

 Vzduchová neprůzvučnost vyjadřuje schopnost konstrukce tlumit zvuk vznikající v jedné místnosti (prostoru) a zabránit jeho šíření do místnosti druhé. Míra neprůzvučnosti (odporu konstrukce vůči průniku zvuku) úzce souvisí se skladbou a fyzikálními vlastnostmi (především hmotností) použitého materiálu. V případě stropních konstrukcí ovlivňuje přenos zvuku také uložení stropu a ukotvení příček a obvodových stěn. 

Kročejová neprůzvučnost

Kročejová neprůzvučnost vyjadřuje odolnost vodorovných konstrukcí proti přenosu zvuku vyvolaného přímým kontaktem s konstrukcí – chůzí, pádem předmětů nebo různými činnostmi (např. rozmanité dětské hry). Skladba vodorovné konstrukce (podlahy, stropy) by tedy měla být navržena tak, aby významně omezila šíření kročejového zvuku.