Foto (www.uspornedomy.cz)
Foto (www.uspornedomy.cz)
Co se týká dokončovacích, svépomocně prováděných prací v interiéru, plánování v našem případě značně převyšuje uskutečněné realizace. Důvodem je nejspíš fakt, že se člověk dokáže v případě potřeby uskrovnit, přizpůsobit a operativně si vystačit s málem. I když na vině je možná spíše než dokonalá adaptabilita nedostatek času, často i chuti, nemluvě o nutnosti si na plánované dodělávky průběžně našetřit. Podstatnou roli hraje také skutečnost, že v domě všechno potřebné vybavení v podstatě máme, a k dokončování zbytku bydlení nás nikdo a nic nenutí.
Původní plány
Původně jsme chtěli do léta kompletně dokončit všechny podkrovní pokoje (výmalba, pokládka podlah, objednání dveří), včetně koupelny (zatím máme jen hrubý návrh) a už dost potřebné šatny (zatím máme sotva hrubou představu). Avšak jediné, co se nám podařilo dotáhnout do konce, byl výběr, nákup a montáž světel do všech místností v přízemí – tedy kromě spížky, která nám zřejmě nějak vypadla ze seznamu – a také dokončení několika podlahových lišt a přechodových prahů.
Dále jsme si chtěli navrhnout a nechat vyrobit stěnu do zádveří, pár kousků nábytku do obývacího pokoje, velkou knihovnu a stůl do pracovny. Skončili jsme však nákupem a smontováním jednoho malého regálu do spížky a druhého do technické místnosti. Však televize může stát i na zemi, stejně se na ni moc nedíváme, a jídelní stůl se ukázal jako ideální pracovní místo, navíc s krásným výhledem na zeleň stromů – jen sedačka lákající místo práce k relaxaci je zde nebezpečně blízko. Rovněž původně provizorní pojízdný věšák na oblečení se tváří, jakoby se v zádveří chtěl usadit natrvalo, a boty se nového botníku asi taky hned tak nedočkají. A tak zatím největším společným počinem bylo smontování šatní skříně, která (předpokládám) dočasně dlí na místě budoucí knihovny.