Kvalitní základy – nutná samozřejmost

Stavba základů od zaměření po zalití svrchní desky byla mnohokrát popsána, proto se budu věnovat konkrétním požadavkům na úložné desky pro montované dřevostavby RD Rýmařov.

Projektová dokumentace

Výkresovou dokumentaci k základové desce jsme dostali od našeho projektanta téměř okamžitě poté, co jsme odsouhlasili konečnou podobu studie domu (tzn. všechny změny, které jsme ve spolupráci s projektantem udělali v původním typovém domě) a závazně jsme požádali o vypracování projektové dokumentace. Určité úpravy je samozřejmě ještě možné udělat i při konečné specifikaci, nesmí se však již hýbat s nosnými stěnami, které jsou v základech kopírovány základovými pasy.

Výkresy základů, které jsme obdrželi e-mailem, obsahují celkový výkres úložné desky se všemi rozměry a vyznačením přípojek a odpadů. Dále pak detailní řezy deskou a základovými pasy s určením typu použitého betonu (viz obrázek č. 1 pod článkem) a řezy znázorňující vývody kanalizace včetně vyznačení rozhraní dodávky klienta a RD Rýmařov (viz obrázek č. 2 pod článkem).

Je však třeba zdůraznit, že se jedná v podstatě o vzorový projekt pro ideální terén, který je ve zmiňovaných detailech (základové pasy pro budoucí nosné stěny, vyústění kanalizace, přípojky) přizpůsobený upravené studii domu. Pokud máte bezproblémový rovinatý pozemek, je tento výkres plně dostačující. Jakékoli další úpravy (např. plné či částečné podsklepení) a přizpůsobení základů specifickému terénu (prudký svah, nekompaktní podloží, spodní voda, …) je nutné provádět ve spolupráci s vlastním projektantem.

Protože má klient výkresy ihned k dispozici, může tak v případě, že nebude stavbu základové desky realizovat také RD Rýmařov nebo některá z doporučovaných firem, na něž je možné získat kontakt na obchodním zastoupení, využít dobu potřebnou pro vypracování projektu domu k hledání vhodné stavební firmy. Výkresy je možné rozeslat vybraným stavebním firmám s žádostí o předběžnou cenovou kalkulaci (nutno uvést i podrobnosti o terénu a složení podloží) a poté zvolit celkově nejlepší nabídku.

Specifické požadavky RD Rýmařov na základové desky

Při stavbě základových desek pro montované domy RD Rýmařov je třeba dodržet určité podmínky, z nichž některé je nyní vhodné přiblížit.

Základním požadavkem RD Rýmařov týkajícím se základové desky je, aby její horní hrana končila 30 cm nad upraveným terénem (budoucí upravené okolí domu – dlažba, příjezdová cesta, zahrádka, …). To znamená, že čistá nula, tedy výška budoucí podlahy v domě, se bude nacházet 45 cm nad terénem. Na tomto požadavku je založen i projekt základové desky, který obdrží klient.

Již několikrát jsem se setkala s „odborným“ názorem, že základové desky pro domy RD Rýmařov jsou předimenzované a že by bylo vzhledem k budoucí reálné hmotnosti domu možné na některých místech ušetřit. Ne vždy se však šetřit vyplatí a požadavky RD Rýmařov na základové desky mají své opodstatnění.

Nesprávný je například názor, že svrchní desku nemá při dnešní kvalitě betonu smysl dělat o tloušťce 15 cm, ale že by pro daný typ stavby bohatě stačila vrstva 10 cm. Faktem je, že požadavek na tloušťku horní vrstvy je nutné dodržet kvůli hloubce uchycení vrutů, kterými jsou k desce připevněny stěny domu (detail uchycení viz obrázek č. 3 pod článkem).

Důležitou součástí desky jsou vývody kanalizace, u kterých je nutné dodržet – a při konečné specifikaci jsme na to byli znovu upozorněni – aby vývody odpadů končily hrdlem zhruba 10 až 15 centimetrů pod úrovní úložné desky. Mnoho stavebníků na tento důležitý detail zapomíná a vývody odpadů jednoduše nechají „trčet“ nad základovou deskou, což následně způsobuje komplikace při jejím převzetí.

Zároveň je nutné si pohlídat, aby hrdla odpadů směřovala kolmo vzhůru a aby při zalívání svrchní železobetonové vrstvy nedošlo k jejich deformaci. Tak tomu bohužel bylo v našem případě a montážníkům to zkomplikovalo napasování odpadů vedených domem. Pokud bychom někdy v budoucnu měli problémy s prosakujícími nebo zapáchajícími odpady, což by se, i přes veškerou snahu montážníků tento problém vyřešit, mohlo stát, víme, že za to můžeme poděkovat firmě, která nám stavěla základovou desku.

Dalším, neméně důležitým požadavkem RD Rýmařov je dodržení rovinatosti desky – výškový rozdíl povrchu desky měřený v rozmezí dvou metrů nesmí přesáhnout 1,5 mm. Rovinatost desky je třeba dodržet z toho důvodu, že domy jsou montovány z kompletních prefabrikovaných dílů a různé nerovnosti není tak snadné „doladit“ maltou nebo osekáním cihel jako u zděných staveb.

Všechny podmínky, které musí být splněny pro řádné převzetí desky, jsou detailně popsány v „Protokolu o kontrole připravenosti staveniště,“ který vyplňuje pověřený pracovník Rýmařova při jejím přebírání.

Izolace

Poměrně diskutovaným prvkem základové desky jsou izolace a jejich umístění. Dle poznámky v projektové dokumentaci navrhuje skladbu vrstev pod úložnou deskou včetně protiradonové izolace a izolace proti vodě a zemní vlhkosti odběratel na základě radonového a hydrogeologického průzkumu staveniště. Projektant RD Rýmařov totiž nemá tyto výsledky k dispozici a potřebný typ izolace nemůže do projektu uvést.

Radonový posudek je nutnou součástí příloh k žádosti o stavební povolení a ty dražší obvykle obsahují i doporučený typ izolace dle naměřeného radonového rizika. Správný typ však dokáže na základě výsledků měření bez problémů určit každý dobrý projektant nebo odborník ve stavebnictví. Dohady však vznikají až ve chvíli, kdy se řeší, kde bude izolace umístněna.

Náš stavbyvedoucí pro základovou desku se domníval, že izolace je součástí dodávky domu RD Rýmařov a bude se pokládat až při montáži stejně jako se to dělá u zděných staveb – nejdříve pod nosné stěny a zbytek až před pokládkou podlahových konstrukcí, aby se nepoškodila při manipulacích během stavby.

Musím se přiznat, že jsme si projekt základové desky vůbec neprocházeli, protože jsme plně spoléhali na něj, a jak nyní zjišťuji, nečetl ho ani on. Vycházel pouze ze svých letitých zkušeností, jak se desky „vždycky dělaly,“ což se bohužel v praxi ukázalo jako ne zrovna slučitelné s požadavky RD Rýmařov. Je však pravda, že jsem již dříve viděla několik snímků základových desek připravených pro montáž domu RD Rýmařov, kde byla izolace (známá černá „ipa“) umístěna až jako poslední horní vrstva, takže bychom v tom nakonec nebyli sami.

Naštěstí jsem si vše ověřovala u našeho specifikátora a také v mladoboleslavském zastoupení RD Rýmařov a oba pánové mi potvrdili, že protiradonová izolace a hydroizolace je součástí základové desky a zajišťuje si ji sám stavebník. Obě izolace (pokud je nutné podniknout opatření proti zvýšenému radonovému riziku) se pokládají na 5 centimetrovou betonovou mazaninu pod svrchní železobetonovou desku. Vše je samozřejmě uvedené v projektu základové desky, který jsme dostali od našeho projektanta.

Jak je možné vidět na obrázku č. 4, složení podloží a řez deskou v místech, kde nejsou základové pasy je tedy následující: 1. zhutněná původní zemina nebo násyp, 2. zhutněný štěrkový násyp, 3. podkladová betonová mazanina (5 cm), 4. hydroizolace a případná protiradonová izolace, 5. železobetonová deska (min. 15 cm), 6. cementový potěr – hlazený povrch desky a za 7. dvojitý penetrační nátěr. (Bohužel musím podotknout, že cementový potěr ani dvojitý penetrační nátěr jsme na naší základové desce neměli (nemáme a vzhledem k tomu, že dům už stojí, ani mít nebudeme) – to, že jsou uvedeny v projektu zjišťuji až nyní a při předávání desky to pravděpodobně nebylo pokládáno za nedostatek.)

Další důležitou součástí základové desky, na kterou nesmíme zapomenout, je její vnější obvodová izolace. Ani zde opět neplatí staré „dobré“ názory, že desku není potřeba izolovat a že deska tudy musí „dýchat“. Opak je pravdou. Obvodové stěny základové desky bez vnější izolace by se staly nejzranitelnější částí domu. Vznikaly by zde nejen tepelné mosty, ale vnikat by prý tudy mohli do domu i mravenci a jiní nezvaní hosté. Fasádní izolace (10 centimetrová vrstva polystyrenu) totiž končí asi centimetr nad spodní hranou obvodových stěn, které jsou podložené podkladovými deskami a v místech nosníků kovovými podložkami. Případné škvíry jsou pak z vnější strany zapěněny polyuretanovou pěnou a z vnitřní strany zakryty mazaninou. Vše pak musí být nakonec zakryto vnějším tepelně izolačním obkladem, který je v místě styku s fasádním polystyrenem zatmelen (viz obrázek č. 5).

Jak je patrné z obrázku, mezi deskou a vnější izolací musí být nejprve umístěna hydroizolace, na ni vrstva tepelně izolačního obkladu o minimálních rozměrech 5 x 50 cm a jako poslední následuje finální povrchová úprava („fasáda“ základové desky). Část obvodové izolace základové desky se tedy bude nacházet pod upraveným terénem. Dle pokynů RD Rýmařov má stavebník provést tepelně izolační obklad úložné desky bezprostředně po montáži, nejpozději však do 30 dnů po jejím ukončení.

Přejímka základové desky pracovníkem RD Rýmařov

Po dokončení základové desky je nutné poslat do Rýmařova „Výzvu ke kontrole připravenosti staveniště.“ Na základě vzájemné domluvy přijede obvykle během následujících dvou týdnů technik desku převzít. U převzetí desky musí být přítomen stavebník nebo jeho zástupce, např. stavební dozor nebo zástupce firmy, která desku vyhotovila. Při přebírání technik kontroluje všechny rozměry desky, umístění vývodů pro kanalizace a pro napojení inženýrských sítí a další specifické požadavky. Shody a případné nedostatky zaznamená do výše zmiňovaného „Protokolu o kontrole připravenosti staveniště,“ který podepisují oba přítomní. Stavebník posléze obdrží jeho kopii.

V našem případě deska nebyla zcela pravoúhlá, což není nedostatek zabraňující převzetí, a nesplňovala požadavky na rovinatost. Avšak pod podmínkou zabroušení kritických míst byla nakonec převzata. Technik bohužel nezkontroloval stav vývodů kanalizace, které byly zaslepeny igelitem, takže nebylo odhaleno, že vyústění některých hrdel není zcela kolmé a že jsou zdeformovaná. Otázka je, jestli by toto zjištění zabránilo převzetí desky a jakou by případně požadoval nápravu.

Sami nebo s firmou?

Poměrně zásadní otázka, kterou řeší před stavbou základové desky většina stavitelů. Je lepší svěřit veškeré práce do rukou odborníků a pak jen zaplatit a kochat se výsledky, nebo se raději pustit do desky sami a významně tak ušetřit na nákladech?

Základová deska není dům a její stavba se v porovnání se složitostí domu zdá poměrně jednoduchá, avšak určité minimální znalosti a organizační schopnosti pro zkoordinování prací a dodávek potřeba jsou. Jako rozhodující se však nakonec vždy ukážou dva faktory – čas a peníze. Pokud máte čas a peněz nemáte nazbyt, raději se pustíte do stavby desky sami. Pokud se vám však nedostává času a peníze příliš řešit nemusíte, je jednodušší zadat stavbu firmě. Avšak pokud se vám nedostává obojího, řešení je obtížnější a desku budete nejspíš stavět po víkendech několik týdnů až měsíců.

V našem případě se nám naskytla (zdánlivá) možnost spojit výhody obojího. Známý má stavební firmu a první cenový odhad byl tak příznivý, že jsme si řekli, že za takových podmínek rádi přenecháme stavbu zkušenějším. Cenový rozpočet na desku se však několikrát změnil a jeho konečná varianta nás pak dost nemile zaskočila. Samozřejmě je třeba zmínit, že kvůli svažitosti terénu a blízkosti malého vodního toku se změnila i výška desky nad terénem, což mělo zásadní podíl na zvýšení ceny. Veškeré výkopové práce a navážení hlíny jsme si však organizovali, hradili či udělali sami. Stálo nás to nakonec tolik času a nervů, že jsme došli k závěru, že jsme si klidně ve vlastní režii mohli zajistit i ten zbytek. Přece jen pracovníci, kteří na stavbu denně dojížděli z poměrně vzdáleného města, ani pan stavbyvedoucí, nemohou pracovat zadarmo a veškeré související náklady jsme mohli ušetřit.

Nakonec nás trochu rozladilo, že hotová deska nebyla úplně ideální, což jsme mohli sami vidět a potvrdilo se to i při přebírání desky a následně pak i při montáži domu. Dnes jsme přesvědčení, že jsme se měli do stavby desky raději pustit sami, i když samozřejmě platí, že po bitvě je každý generál. Jisté je však to, že náklady na její výstavbu by byly rozhodně o poznání nižší.