Když jsme se poprvé dozvěděli o nové zákonné povinnosti předepisující zpracování energetického průkazu pro všechny novostavby, moc jsme nejásali. Mně se sice líbila (poněkud naivní) představa, že budeme mít černé na bílém potvrzené, jak je náš dům krásně úsporný, ale za avizovaných deset až patnáct tisíc bylo takové „potvrzení“ poněkud drahé. RD Rýmařov naštěstí zařadil zpracování energetického průkazu do projektové dokumentace bez navýšení ceny, a tak jsme příplatek za jeho zpracování nijak nepocítili.

Co je PENB

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) udává energetickou náročnost budovy stanovenou výpočtem ze všech energií, které do budovy vstupují. Jedná se o energii potřebnou na vytápění, ohřev teplé vody, větrání, osvětlení, případně i chlazení a klimatizaci. Zároveň je zde třeba započítat energie potřebné pro zařízení, která tyto procesy zajišťují (topná zařízení, tepelná čerpadla, regulační, klimatizační, větrací nebo vzduchotechnické jednotky atd.). Celkové množství roční dodané energie se vydělí celkovou podlahovou plochou budovy a výsledkem je měrná roční spotřeba energie na metr čtvereční – vyjádřená v kWh/m² x rok.

Na základě získaných hodnot se budovy dělí do sedmi kategorií – tříd energetické náročnosti:

• A – mimořádně úsporná
• B - úsporná
• C – vyhovující
• D -  nevyhovující 
• E – nehospodárná
• F – velmi nehospodárná
• G – mimořádně nehospodárná

Novostavby musí dosahovat hodnot v kategoriích A až C – nižší kategorie jsou nevyhovující a povolení ke stavbě budovy s takovými hodnotami nemůže být uděleno. Zařazení budovy do třídy energetické náročnosti zobrazuje grafické znázornění v první části průkazu (viz obrázek), zbytek tvoří protokol obsahující podrobné identifikační a technické údaje potřebné pro výpočet.

PENB je od 1. ledna 2009 povinnou součástí projektové dokumentace pro výstavbu všech nových budov. Zároveň musí být zpracován pro dokončené budovy s celkovou podlahovou plochou větší než 1.000 m², u nichž má dojít k větším změnám ovlivňujícím jejich energetickou náročnost, a při prodeji nebo nájmu těchto budov či jejich částí. PENB podrobně upravuje vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, může jej zpracovat pouze energetický auditor nebo osoba s osvědčením o autorizaci (autorizovaný inženýr), přičemž doba jeho platnosti je 10 let.

Zavedení PENB podporuje snahy o snižování spotřeby energie, na které se kromě průmyslu a dopravy podílí největší měrou právě budovy. Vývoj směřuje k tomu, aby energeticky náročné budovy byly pomalu vytlačeny z trhu, stejně tak, jako tomu bylo v případě nešetrných spotřebičů. 

PENB bývá někdy zaměňován s Energetickým štítkem obálky budovy nebo energetickým auditem. Energetický štítek však vyjadřuje energetickou náročnost budovy v podobě součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem), není zákonem vyžadován a používá se především pro dotační žádosti při zateplování a výměně oken. Energetický audit zase narozdíl od energetického průkazu pracuje s reálnými hodnotami, získanými během užívání a provozu budovy. Součástí auditu je také návrh úsporných opatření.

Možné problémy a výhody PENB

Na povinné zavedení PENB pohlížela z počátku většina stavebníků a majitelů domů se značnou nedůvěrou a nevolí. Průkaz byl považován za další zbytečný byrokratický výmysl, který jen prodraží a zkomplikuje vyřizování potřebné dokumentace. Ke zlepšení situace nepřispěl ani fakt, že kvůli rozdílným softwarům používaným při výpočtech docházelo k nemalým rozdílům ve výsledných hodnotách. S podobným problémem se setkali i klienti RD Rýmařov, kteří byli nadšeni z prvních výpočtů pro Novu 101 s energetickým paketem, a když pak obdrželi PENB pro vlastní domy, našli v nich nečekaně „vysoké“ hodnoty.

Jedním z důvodů je skutečnost, že došlo k určité změně metodiky výpočtů a druhým fakt, že mnoho stavebníků z počátku zaměňuje výsledné hodnoty v PENB, který počítá veškerou spotřebu energie dodané do domu, s klasifikací domů na pasivní, nízkoenergetické, energeticky úsporné atd., která je založena pouze na měrné roční potřebě tepla na vytápění. 

Každopádně faktem zůstává, že PENB pro novostavby je založen pouze na výpočtech (a jinak tomu ani být nemůže, když nejsou k dispozici reálné hodnoty získané během obývání domu), které vychází z tzv. standardního užívání. Což znamená, že v podstatě není možné přesně odhadnout spotřebu energie např. na ohřev teplé vody nebo osvětlení (neexistují normy na osobu a rok, spotřeba je individuální), ani není stanoveno, na kolik obyvatel domu se potřebná energie počítá. Problematické může být také zařazení domu do jedné ze čtyř klimatických oblastí, což opět nemusí odpovídat skutečným reálným podmínkám.

I přes zmiňované dílčí nedostatky má však možnost získat informace o energetické náročnosti dané budovy i své výhody - na základě zjištěných hodnot je možné spočítat reálné (nebo alespoň předpokládané) náklady na provoz či navrhnout odpovídající úsporná opatření. Provozní náklady tvoří nemalou část (nejen) rodinného rozpočtu a je třeba je při stavbě, koupi nebo pronájmu nemovitosti zhodnotit. U stávajících budov je možné získat konkrétní představu o stavu objektu a tedy i možných příležitostech ke zlepšení a následné úspoře. A u novostaveb umožňuje PENB zjistit, jak je navržené řešení efektivní a co by bylo případně vhodné ještě změnit. 

Náš PENB

Různé změny standardních součástí a zařízení domu a následné vlastní dodávky, které byly průběžně zmiňovány v předchozích dílech seriálu, ovlivnily i náš energetický průkaz. Jako součást dokumentace ke stavebnímu řízení byl vypracován na základě původních hodnot a se zařízeními, která byla posléze nahrazena jinými. Původně jsme plánovali jako zdroj tepla integrovaný zásobník 615 litrů s vestavěným průtočným výměníkem pro ohřev teplé vody, na kterém se měl významně podílet především solární systém, a elektrickými spirálami jako záložním zdrojem. To vše bylo nahrazeno tepelným čerpadlem v kombinaci vzduch - voda, menší akumulační nádrží a bojlerem pro případný dohřev teplé vody. Rovněž původně navržená okna, stejně jako okno střešní a vchodové dveře, byly nahrazeny variantami s hodnotami tepelné prostupnosti pro pasivní dům.

Na základě původních údajů byl zpracován náš PENB s výslednou měrnou roční spotřebou energie 55 kWh/m² a náš dům byl tedy zařazen do kategorie B jako úsporná budova. Celková vypočtená roční dodaná energie měla činit 30,75 GJ, z čehož 42,2% připadlo na vytápění, 39,3% na ohřev teplé vody, 17,7% na osvětlení a další spotřebiče a 0,8% na mechanické větrání. Z výsledku PENB jsem byla zklamaná, předpokládala jsem, že se se všemi původně přidanými vylepšeními (kvalitnější okna, předstěna, soláry) dostaneme do kategorie A, od čehož nás dělil jen malý krůček (hraniční hodnota je 50 kWh/m² za rok). Když jsem však podávala dokumentaci k ohlášení stavby, zmínila jsem se o tom mezi řečí před naším úředníkem. Ten na mě nevěřícně hleděl, protože mu vedle na stole ležela dokumentace k jiné novostavbě, kde se hodnota blížila k hranici mezi C a D.

Následně jsme však provedli výše zmiňované změny a výslednou hodnotu energetického průkazu bylo třeba přepočítat – dle mého názoru by se změnila k lepšímu a náš dům by mohl být zařazen do mnou vytoužené kategorie A. Na našem obchodním zastoupení nám však sdělili, že nám RD Rýmařov energetický průkaz zadarmo neopraví a navržená cena nás od přepracování odradila. A tak se v nejbližší době zřejmě nedozvíme, jaké hodnoty energetické náročnosti (tedy alespoň co se týká výpočtu) by náš dům mohl dosáhnout. Rozhodující však nakonec stejně bude skutečná spotřeba, kterou navíc můžeme sami částečně ovlivnit úsporným chováním.