Bazalka je typická pro Itálii, majoránka pro Řecko a kmín například pro Persii. Z mnoha bylin se extrahují esenciální oleje, které se používají k výrobě vonných tělových olejů či parfémů. V aromaterapii se používají preparáty z bylin používané jako její aktivní složka. Nehledě na to, že se sušená kytice bylin může aranžovat po celém domě. Není se tedy čemu divit, když označíme bylinky za malý zázrak, jehož pěstováním si můžeme v dnešní uspěchané době obohatit život.

Smíšené bylinkové záhonky

Dříve se bylinkové záhony členily do jednotlivých pravidelných obrazců a byly vedené jakýmsi řádem. Ovšem přirozeněji vypadá smíšená výsadba, pro kterou si také můžeme připravit plánek. Zaměříme se na to, jaké rostliny jsou stálezelené, jednoleté a vytrvalé. Důležitým hlediskem je také růst do výšky či do šířky. Mnoho bylin nevydrží v našem podnebí zimu, takže je používáme jako hrnkované. Obecně se dají rozdělit na sluncemilné a vhodné do polostínů. Na slunce patří třezalka, řebříček, levandule, mateřídouška. Do polostínu vysadíme kořenové bylinky jako bazalku, libeček, petržel, mátu, pažitku, celer, kerblík.

Bylinný záhon může být také smíšený s kvetoucími rostlinami například s růží, slunečnicí nebo s topolovkou, protože některé „okrasné rostliny“ patří mezi byliny.

Výsadba bylinného záhonu

Do volné výsadby na záhon se nehodí všechny byliny. Musíme se zamyslet nad tím, které rostliny se bujně rozrůstají a jsou tak spíše vhodné k výsadbě do nádob. Některé mají tu vlastnost, že umoří ostatní rostliny, jako například máta vonná a kostival lékařský, nebo křen selský.

Podle seznamu bylinek, které bychom na záhoně chtěli, připravíme plánek výsadby. Postupujeme podobně jako při výsadbě okrasných záhonů. Do zadních partií nebo dominant vybíráme z vyšších bylin. K tomu jsou vhodné libeček lékařský, divizna, růže, topolovka, nebo slunečnice. Střed záhonu osázíme například yzopem, měsíčkem lékařským, šalvějí, třezalkou, levandulí, náprstníkem, vavřínem a meduňkou. A do popředí se hodí ty nejnižší druhy jako kostival, pažitka, petrželka, rozmarýn a dobromysl.

Jelikož jsou byliny bohatější na list než na květ, tak je vhodné výsadbu obohatit o výrazně kvetoucí letničky, dvouletky a trvalky jako například hvozdíky, sedmikrásky, pomněnky. Na jaře o cibuloviny a hlíznaté rostliny pro jejich brzký květ a na zimu vybrat vhodný keř jako jalovec, kdoulovec. Byliny, které u nás nepřežijí zimu, je vhodné vysazovat do nádob, které na zimu uklidíme - třeba vavřín či myrtu. Pro samotnou výsadbu mohou být různé keramické nádoby zajímavým zpestřením. Pokud bychom zakomponovali do záhonu oporu, pak se po ní může šplhat chmel, který je svými plody velice dekorativní. Záhon plný vonných květů a příjemného koření zpříjemní celou zahradu.

Péče o byliny

Na podzim se u bylinek stříhá roční přírůstek a odkvetlá květenství. Například po dvou až třech letech se keříček šalvěje lékařské stává nevzhledným. Proto jej sestříhneme na hlavní stonek, nebo rostliny vykopeme a nahradíme novými. Některé trsovité rostliny udržujeme tak, že vykopeme trs a rozdělíme ho. Pokud pěstujeme rostliny s okolíkatými květy, můžeme počítat s tím, že se intezivně vysemeňují na stanoviště. Jedná se o libeček lékařský, fenykl a kopr. Této vlastnosti se dá využít při množení, kdy pověsíme ještě nezralou rostlinu na vybrané stanoviště pomocí tyče a necháme volně vysemenit.

Použití bylin

Byliny mají všestranné použití. Nejčastěji se byliny louhují ve vroucí vodě a poté pijí jako čaje. Používáme mateřídoušku, heřmánek, kopřivu, řebříček, kontryhel, …. Je mnoho bylin a mají různé účinky. Další způsob je nasypání bylinek do studené vody, kde je necháme přes noc a druhý den převaříme. Takto připravené výluhy se používají zejména na ozdravné koupele. Vhodná je kopřiva dvoudomá či ořešák královský. Využití najdeme také v kuchyni, kdy většinou použijeme čerstvé části rostliny. Aromatické lístky bazalky, petrželku kudrnku, pažitku, libeček, řeřichu, dobromysl, mátu nebo kopr. Už za dávných časů se rány oplachovaly řepíkem a to je známé dodnes.

Bylinky v zimě

Byla by velká škoda příjít o bylinky v zimním období. Velice oblíbené je jejich sušení, které má dlouhou tradici. Většinou se takto upravují byliny vhodné na čaje či koření. Suší se i celé rostliny od kořenů až po květy, záleží na druhu. Čerstvě natrhané rostliny buď rozložíme na papír bez potisku, nebo je zavěsíme někam, kde není přímé slunce (více šero) a je zde teplo. Množství se snažíme odhadnou tak, abychom neměli zbytečně moc přebytků.Čerstvé rostliny si můžeme pěstovat v květináči za oknem, většinou však nemají dlouhý život. Dobře se osvědčila řeřicha. Nejvhodnějším stanovištěm je chladnější místnost v domě, kde se tolik netopí a kde je hodně slunečního světla. Aromatické byliny vydrží dlouho zamrazené, toto řešení je navíc i velmi pohodlné.

Bylinky v námi projektované zahradě

Pro výsadbu bylinek jsme využili hlavně jižní svah, který je po většinu dne osluněný. Proto jsme vybírali druhy, které potřebují slunce. Výsadba se skládá z několika druhů: mateřídouška, levandule úzkolistá, dobromysl a kontryhel. Malý bylinkový záhonek je vhodné mít v blízkosti domu, proto jsme jej navrhli v prostoru vedle schodiště a verandy. Je zde navíc dostatek slunce. Podle toho, jaké budou mít obyvatelé zahrady časové možnosti, mohou si venku i doma osázet truhlíky s běžnými kuchyňskými bylinkami.