Příčiny zamokření zahrady mohou být různé

1. Klimatické a meteorologické podmínky příslušné oblasti (srážková hodnota, průměrné srážky za 24 hodin), zatopení části pozemku v určitých pravidelných intervalech (jarní tání sněhu)
2. Hydropedologické a hydrogeologické podmínky příslušného území (vysoká hladina podzemní vody, je nutné dávat pozor na tlakovou podzemní vodu)
3. Nahodilé zamokření (zatopení dané oblasti povodňovou vodou, havárií,…)
4. Technické a místní podmínky (přítok podzemní vody ze sousedních oblastí vlivem zvýšení hladiny vodního toku,…)

Příčiny zamokření

Příčinou zamokření může být stahování povrchové vody (i dešťové), kdy může mít zásadní vliv i blízkost malého potůčku či říčky. Následkem deště se může potok rozvodnit a rozlít po zahradě, což lze poměrně těžko regulovat. Možností může být vykopání různých příkopů s využitím samospádu, které buď vodu odvedou ve vhodném nižším místě zpět do potoka, nebo do sběrné jímky.

Příkopový spád by neměl být nižší než 10%, kvůli odplavování vody. Profil příkopu děláme lichoběžníkový o šířce dna 20 až 30 cm, které vyložíme betonovými prefabrikáty nebo plochými kameny. Podle druhu zeminy vytvoříme spád stěn v příkopu. Toto řešení má určité výhody - především je finančně nenáročné, následná údržba je snadná a navíc získáme možnost vytvoření malé hráze a čerpání vody pro období bez dešťů).

Nevýhodou bývá viditelný zásah do kompozice zahrady, kdy vznikají takzvané terénní vlny, a zahrada je určitým způsobem rozčleněná. Z tohoto nutného řešení lze však architektonicky vytěžit přehrazení příkopu lávkou, nebo vytvoření jezírka jako ozvláštnění zahrady. Okolo melioračního kanálu vysazujeme vodomilné rostliny, které rostou v přirozeném přírodním prostředí například v okolí potoka nebo rybníka.

Další příčinou zamokřeného pozemku může být vysoká hladina spodní vody. V takovém případě je nutné odvádět vodu melioračním systémem trubek (drenážní trubky, drenáže z kamenů) do nejnížeji položených míst v zahradě (do vodních jímek nebo blízkých vodních toků mimo pozemek). Při odvodu vody z pozemku však dáváme pozor, abychom ji neodveli do sousedních pozemků a nezpůsobili tak potíže svým sousedům.

Postup při drenážování

Systém drenáže si nejdříve vykolíkujeme a vytyčíme provázky. Vzdálenost sběrných trativodů je v normálních půdách 11 až 14 m, v hrubém písku 16 až 18 m. Musíme dávat pozor na stromy a dodržovat vzdálenost 8 až 10 m, abychom neporušili jejich kořenovou soustavu. Pokud tuto vzdálenost nelze dodržet, pokrýváme místa se spárami širokými pásky lepenky nebo páskou z PVC, a to naopak kvůli prorůstání kořenů do drenáže. Trasu trubek volíme nejlépe rovně, jen vyjímečně do oblouku (je nutné trubky přiseknout). Spád je kolem 1%, lépe mezi 3 az 4%. Pokud je 5%, vychází nám drenáž moc hluboko. 

Rostliny pro zamokřené zahrady

Mezi rostliny vhodné pro zamokřené zahrady patří Juniperus virginiana (jalovec), Picea abies a Picea sitchensis (smrk), Pinus mugo, Pinus pumila a Pinus rotundata (borovice), Taxodium (tisovec), Tsuga canadensis (jedlovec), Alnus (olše), Betula pubescens (bříza), Prunus (střemchy), Populus tremula (topol), Salix (vrba), Rhododendron canadense (rododendron), Sambucus (bez), Viburnun opulus (kalina).

Zamokření námi projektované zahrady

Navrhovaný pozemek je stále částečně zamokřený. Voda se bohužel shromažďuje před vchodem do domu pod mírným svahem. Majitelé domu zjistili vysokou hladinu podzemní vody. V domovním sklepě se povětšinu roku voda držela, proto se rozhodli pro vyhloubení studny ve sklepě hluboké kolem 1,5 m, která slouží jako sběrná jáma. Při hloubení jámy narazili na tvrdé podloží. Tímto opatřením zamokření před domem lehce zmírnili a ve studni shromažďovanou vodu využívají při zavlažování zahrady.