Nádhernými oranžově červenými květy anginovníku se můžeme těšit od června až do září. Tato rostlina pochází z Číny, roste však i v jiných asijských zemích (Indie, Vietnam, Japonsko, Filipíny, …). U nás dosud není rostlina příliš známa na rozdíl například od rýmovníku, ale má mnoho předností a její pěstování není složité. Tato trvalka dorůstá výšky až 60 cm a především její mladé listy obsahují glykosidy (např. belamcadin a tectoridin), třísloviny, silice a také zatím nepříliš prozkoumané alkaloidy.Anginovník vypěstujeme ze semenSemena anginovníku vyséváme v teple od ledna do března, přičemž je lze koupit a nebo získat od již úspěšného pěstitele této rostliny. Semena klíčí dobře, klíčivost však uspíšíme, pokud narušíme povrch semen například pilníkem, nebo je namočíme do vody na den či dva a poté až vysejeme do substrátu. K výsevu jsou výborné rašelinové tablety, které namočíme do vlažné vody, ony nabobtnají a po výsevu zajistí klíčícím a rostoucím semenáčkům dostatek výživy na až několik týdnů. Nabobtnalou tabletu se semenem můžeme rovnou umístit do květníku se substrátem, nebo až později. Tuto metodu lze použít pro výsev semen většiny rostlin, kdy každé semeno vyséváme jednotlivě. Semena lze též vysít přímo do substrátu s větším podílem rašeliny. Semena pokládáme na povrch substrátu, nikdy ne do substrátu a rosíme je. Pro vyklíčení potřebují semena anginovníku vyšší teplotu (16 až 30°C), nejlépe se bude klíčení a klíčkům dařit v miniskleníku či teráriu, postačí však i zakrytí rozříznutou PET lahví. Rostliny se nám objeví po cca dvou týdnech, ale též až dvou měsících. Čili anginovník sice klíčí dobře, ale dlouho. Lze si však koupit i sazenice a vůbec nejsou drahé, ne v každém zahradnictví, zahradním centru či květinářství je ale najdete. V květináči musí být drenážní vrstva, jelikož anginovník nesnáší přemokření, vyhovuje mu však vlhký substrát. Substrát volíme propustný, výživný, s menším dílem písku a s neutrálním pH, které mimochodem vyhovuje většině zahradních a pokojových rostlin. Do venkovního prostředí vysadíme anginovník až po železných mužích, čili například v polovině května. Pokud jsou však již rostliny vzrostlé a dobře zakořenily, bez problémů snesou mráz až do -20 °C. Před zimou ale rostliny raději přikryjeme chvojím či netkanou textilií, případně slámou nebo listím. Stanoviště volíme slunné, v bytě dobře snáší teplo radiátorů. Anginovník vyžaduje pravidelnou zálivku, má rád vlhký substrát, nikoli však přemokření. Pokud anginovník pěstujeme v záhonu, nevyžaduje přihnojování. Stačí každý rok přihrnout trochu kompostu či rašeliny. V květináčích ale anginovník vyžaduje například plné tekuté hnojivo. Ve vegetačním období stačí jednou za dva měsíce, v květu častěji. Jak užívat anginovníkK léčebným účelům používáme čerstvé listy, sušené listy, sušené oddenky a semena. Blahodárně působí na hlasivky, hojí sliznice a rozpouští hleny, proto je jím léčena právě angina, ale i kašel a záněty horních dýchacích cest. Pomáhá však i při virových onemocněních, revmatismu, snižuje horečku, potlačuje záněty, odstraňuje nadýmáni a zácpu, působí močopudně a léčíme jím nemoci ledvin a močových cest. Uvádí se, že má i protinádorové účinky, ale tato skutečnost není seriózně ověřena. Užívání anginovníku je vhodné i při léčbě poruch žláz s vnitřní sekrecí (např. pohlavních).Nejjednodušší aplikací anginovníku je odstřižení špičky mladého listu, vložení do úst a žvýkání. List žvýkáme cca půl minuty a poté vyplivneme. Chuť listu je štiplavá, ústa se doslova rozhoří, ale úleva je okamžitá. Je to, jako kdybychom použili znecitlivující sprej či bonbon. Takto anginovník žvýkáme cca šestkrát denně. Další možností je naložení listů, oddenků a semen do alkoholu a následné používání v podobě kloktadla. Z oddenků též můžeme připravit odvar. Pozor však na alergické příznaky – pokud pocítíme silné pálení, otoky krku, dýchacích cest a sliznic, s léčbou nepokračujeme. Určitě se též nedoporučuje překračovat denní dávku, lepší je méně než více. A v žádném případě rostlinu či tinkturu a odvar nepolykáme. Rostlina je mírně toxická a může vyvolat nežádoucí reakce. Vyhněte se též léčbě dětí anginovníkem, jejich reakce na něj by mohly být prudké a nepříjemné. Je to prostě lék pro dospělé, kteří netrpí alergiemi. Prudké reakce mohou nastat také u kuřáků.Léčivé jsou dokonce i plody anginovníku. Můžeme je žvýkat, nebo připravit odvar.Zdroj: abecedazahrady.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia, wikimedia
