1. I trávník musí dýchatTedy nejen nadzemní části rostlin, ale i kořeny. Do půdy se musí dostat vzduch, aby rostliny prosperovaly. Travní plochy provzdušňujeme průběžně během roku, ale obzvláště na jaře po zimě a na podzim před zimou je důležité. Jinak též hovoříme o vertikulaci. Z trávníku vertikulací odstraníme travní plsť a travní plochy tak provzdušníme. Do travních ploch se přes sezónu dostávají části posekaných rostlin (ne všechno sekačka či hrábě seberou), ale i mech a plevele a v zeleném travním koberci se tak vytvoří plsť – nepropustná vrstva, kterou se ke kořenům (resp. Do půdy) nedostane vzduch. V tomto ohledu je velice prospěšné trávník po posekání pořádně hrabat ocelovými hráběmi, kdo by to však dělal v době sekaček, které většinu rozšmelcované rostlinné hmoty seberou za nás, že? A plsť nezabraňuje jen přísunu vzduchu k travním kořenům, ale i vody a slunečního záření. V zimě by se pak tato plsť stala ideálním místem vzniku plísňových a houbových chorob apod. Travní plochy proto provzdušňujeme a to nejlépe alespoň dvakrát ročně – po zimě a před zimou. Ovšem ideální je provzdušnit trávník na začátku jara, poté podruhé od konce srpna do konce září a potřetí do konce října. Používá se k tomu mechanický, elektrický či benzínový vertikulátor. Nejprve trávník posekáme na výšku 3 až 4 cm, posekanou trávu shrabeme a poté až plochu vertikulujeme. Vůbec se nenechte zmást tím, že trávník opravdu nebude po vertikulaci vypadat pěkně, ovšem krátce po aplikaci dlouhodobě působícího hnojiva či hnojiva určeného k dosetí holých ploch trávník ožije.Nenechte se zmást informací, že vertikulace se provádí jen v oblastech s kyselou půdou a větším výskytem mechu. Pokud to budete dělat, trávník se vám odmění i v oblasti s půdou neutrální či zásaditější a s minimálním výskytem mechů. Nechte se na jaře překvapit. A pozor - práce s vertikulátorem vám potrvá minimálně 3 krát déle než sekání trávníku. 2. Trávník na podzim pohnojímeZvýšenou pozornost věnujeme na podzim výběru hnojiva, abychom nebyli po roztání sněhové pokrývky nemile překvapeni. Ideální jsou hlavně dlouhodobě působící hnojiva, která uvolňují živiny postupně. Obzvláště důležitý je vysoký obsah draslíku, který umožní rostlinám překonat silné mrazy a zimní období vůbec a zvyšuje odolnost rostlin vůči plísním. V zimě je třeba dát si pozor především na plíseň sněžnou, které předcházíme aplikací hnojiv s podílem mykorhizních hub a nebo chemickým postřikem. 3. Poslední sekání trávníkuNelze stanovit přesné datum, prostě záleží na počasí. Lze ale říci, že je to před prvními mrazíky, nejlépe cca 2 týdny před ukončením babího léta (začátek až polovina, ale i konec října). Pokud však teploty klesnou pod +7 oC, již nesekejte. Rostliny necháme při tomto sekání na zimu vyšší, třeba i více jak 5 cm. Pokud trávník posekáte nízko, nebude dostatečně chráněn před mrazy, jelikož na podzim již traviny příliš nerostou. 4. Odstranění listí, větviček a jiných nečistotK tomuto bodu není třeba příliš co dodávat. Listí hrabeme průběžně a když jsou již opadavé listnáče zcela holé, provedeme to naposledy a razantně. Ovšem nechte přes zimu nějakou tu hromádku listí smíšenou s trouchnivým dřevem a kameny. Stanou se úkrytem plazům, obojživelníkům, ale i ježkům. Nenechte na trávníku ležet spadané listí, dokud neopadá všechno, jelikož trávník by pod ním nemohl dýchat. 5. Vyrovnání terénu a dosetí holejších místTerén vyrovnáváme travním substrátem (substrátem určeným pro travní plochy), ovšem nikdy ne naráz vyšší vrstvou jak 1 cm. Pokud vidíme po létě vyholené plochy, dosejeme je, nejlépe od konce srpna do poloviny září. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
