Jde vlastně o problém nejméně závažný. Obvykle stačí zajistit, aby mohly nadměrné srážky pozemek co nejrychleji opustit, čímž zamezíme většímu rozsahu zamokření záhonů, pěstovaných rostlin a dřevin. V dalším kroku je třeba vyčerpat a nebo vynosit vodu ze skleníku, pokud je prohlouben a více ze sanačních prací by nemělo být třeba dělat. Pokud zde pak máte studnu s pitnou vodou, ani ta by neměla být nadměrnými srážkami kontaminována, ale je lepší se ujistit a navíc vodu po poradě s odborníkem nějakou dobu nepít.Problém lokálních přívalových srážek se obvykle obejde bez kontaminace zahrady i vody, ale nemusí tomu tak být. Musíme vzít v úvahu možné zatopení garáží, dílen, prostor pro uskladnění nářadí, mechanizace a strojů, ale i přilehlé obecní hnojiště apod. Je třeba se v tomto případě obrátit na obec, která musí zajistit informace o hygienické situaci a občany jimi vybavit. Stejně tak obec doporučí na základě doporučení hygieniků konkrétní sanační práce. Jinak vypadají zahrady po lokálním přívalovém dešti často poměrně zachovalé, voda jimi obvykle zprudka neprotéká, největší škody způsobí až voda odtékající. V ideálním případě se plocha na krátkou dobu napustí jako bazén a voda postupně zase odteče. Okolností je však mnoho a nelze generalizovat. Záleží na tom, do jaké míry je pozemek ze všech stran chráněn, co vše se nachází v sousedství, jak dlouho přívalový déšť trvá a jakou má intenzitu, zda jen prší a nebo je prudký déšť doprovázen i krupobitím apod. Nakonec kroupy dovedou zahradu zcela zničit a poničit nejen ji. Jestliže není zahrada po přívalovém dešti kontaminována, je třeba uklidit zničené části rostlin včetně částí dřevin, načež počkáme s další výsadbou a výsevy, dokud půda důkladně neproschne. Nesmí být přemokřená a těžká. Pokud již zemina alespoň částečně proschne okolo stávajících rostlin, okopáváme záhony, rozrušujeme vzniklý půdní škraloup, čímž zajišťujeme přístup vzduchu ke kořenům rostlin. Ideální je samozřejmě, pokud po přívalovém dešti následuje slunné počasí. Nesmíme však nechat půdu ztvrdnout, aby nebyla jak beton. Jelikož prudké srážky vždy vyplaví z půdy živiny, musíme je dodat zpět v podobě účinného hnojení, navíc je dobré ozdravit přeživší rostliny i hnojivem listovým. Jde o nejrychlejší způsob přísunu živin. A nakonec vysejte, kde to jen půjde, zelené hnojení, které na podzim zapravíte do půdy. Po opadnutí vody se v těchto případech objeví všechna spoušť, jakou za sebou voda zanechala. V každém případě nemá smysl se věšet a lámat nad zahradou hůl. Čeká nás mnoho práce, ale vše lze napravit. V každém případě je třeba začít uvědoměním si faktu, že záplavová voda je kontaminována. A to doslova vším možným. Zřejmě se do ní dostaly i mnohé nebezpečné látky (oleje, benzín, nafta, průmyslové chemikálie, fekálie ze septiků a čističek odpadních vod, ale i uhynulá zvířata apod.). Na prvním místě jsou proto hygienické zásady. A ty se týkají především vás samých.Je proto třeba používat ochranné pomůcky, umývat si a dezinfikovat ruce, znečištěné oděvy vždy vyvařit, případně se také nechat přeočkovat proti tetanu. V žádném případě nesmíme v této sezóně již konzumovat jakékoli plodiny ze zahrady a to ani tepelně zpracované. Hrozí především vysoké riziko výskytu nebezpečných patogenních mikroorganismů a zárodků nebezpečných onemocnění. Všudypřítomné bahno je obvykle tím, co vidíme na povrchu zahrady a to doslova všude. A bahno musí pryč! Lopotná práce začíná! Postupné odbahňování a vysychání zahrady bude trvat dosti dlouhou dobu. Čím více lidí a nářadí, tím lépe. A čím dříve se bahna zbavíme, tím také lépe. Pokud však bohužel voda s bahnem zasáhnou i dům, ani nevíme, kde vlastně začít. Zůstaňme však u zahrady. I když ji odbahníme, bude se od kontaminace čistit i přes zimu a teprve až na jaře dalšího roku se dostane do jakž takž normálního stavu. Pomůže samozřejmě i navezení nové, kvalitní zeminy, to však záleží na individuálních možnostech každého postiženého, ale i známostech a samozřejmě financích (ne každý zná farmáře, který je ochotný výživný materiál poskytnout, či je schopen zaplatit nákladní auta materiálu dováženého z kompostárny). Co obvykle odnese následky povodní nejméně, to jsou již dobře zakořeněné stromy a keře. Pokud je zbavíme nánosů bahna a kalu, budou se s následky povodně vypořádávat nejlépe ze všech rostlin v zahradě. Navíc většina ostatních rostlin povodeň většinou ani nepřežije, jedině v podobě hlíz, cibulí a oddenků pod zemí, pokud neuhnijí.Bahno nesmí v žádném případě do kompostu, nesmíme je v zahradě nikde skladovat, jeho odstranění provádíme v součinnosti se záchrannými složkami a obcí. Pokud již od bahna a kalu očistíme celou zahradu, je třeba půdu důkladně prokypřit. Poté je dobré vše osít zeleným hnojením, které ještě vytvoří do zimy dostatečnou rostlinnou hmotu a my ji na podzim zapravíme (zaryjeme) do půdy. Stačí posekat a zarýt a nebo prostě jen zarýt. Jako zelené hnojivo je ideální například jetel, bob, lupina, svazenka, řepka, hořčice, hrachor, vikev, měsíček, ale i oves a žito. Rostlinných druhů vhodných pro zelené hnojení je mnoho a prodávají se speciální směsi.Je též třeba důkladně provzdušnit trávník vertikutátorem, nebo alespoň manuálně, opět to pomůže jeho regeneraci. Poslední vrstvy bahna však nejprve sejmeme z trávníku sotva oschnou, budou se nám likvidovat nejlépe. Uschlé bahno pak prostě vyhrabeme. Až poté trávník provzdušníme a nezapomeneme ani na jeho přihnojení. V další sezóně se připravte na zvýšený výskyt plevelů, a to i těch, jaké se u vás dříve nevyskytovaly. Jejich semena prostě přinesla voda a ať se snažíme sebevíce, nezbavíme se jich. Dosažení původního stavu nám bude trvat minimálně jednu další sezónu, mnohdy i déle. Po provedení všech výše popsaných opatření již nechte do jara vše na přírodě. Na jaře si nechte vypracovat rozbory půdy a podle nich se pak zařiďte dál. Navíc rozbory vám i napoví, jaké živiny budou pro půdu nejdůležitější, jaké minerály apod. je též možné, že se ještě jednu sezónu budete muset vzdát výpěstků, především pak plodové a listové zeleniny, bylinek a koření, ale třeba i jahod či borůvek. Půdu ze skleníku je třeba obvykle po odstranění nánosů bahna vyvézt (obzvláště u skleníků podbetonovaných) a uložit na záhony, kde dojde k její regeneraci a až na jaře ji vrátíme na původní místo, nejlépe ještě obohacenou o novou, kvalitní zeminu, kvalitní kompost apod. Pokud půdu provzdušňujeme a přihnojujeme, postará se o její dekontaminaci do jara příroda. U skleníku též nesmíme zapomenout na důkladnou desinfekci celého skleníku včetně betonového dna, základů a zasklení (zevnitř i zvenčí). Ideální je tlaková voda (žádná chemie) a v případě betonu vápno. Vodu, kterou skleník čistíme, musíme nakonec důsledně odstranit, je taktéž kontaminována.Samostatnou kapitolou je sanace studny, s tou však lze začít teprve až voda zcela opadne. Obvykle je navíc třeba pomoc specializované firmy, která studnu vyčistí mechanicky a na základě rozborů dodá potřebnou chemii. Obzvláště v případě studní vrtaných pak svépomocí sanaci studny prostě nevyřešíme v žádném případě. Důsledně sanovat je též třeba dětské herní atrakce, pískoviště (veškerý písek pryč stejně jako bahno) apod.
