Uskladňujeme jádrové ovoceVýběr odrůdy a doba sklizně jádrového ovoceDůležitý je už samotný výběr odolných odrůd před výsadbou ovocných dřevin. Vybírejte rezistentní odrůdy netrpící chorobami a nevyžadující přílišnou chemickou ochranu. Jádrové ovoce, čili jablka a hrušky, vybíráme ke skladování naprosto bez kazu. Sníží se tak časové nároky na kontrolu kazivosti ovoce.Jádrové ovoce sklízíme v plné zralosti (správně vybarvené) a rovnou ukládáme do ovocného sklepa. Postupně se tak ochlazuje a dozrává do zralosti konzumní. Ta je vždy zásadně ovlivněna kvalitním skladováním v ovocném sklepě.Pokud vyberete vhodné odrůdy, probíhá proces dozrávání do konzumní zralosti až 8 měsíců. Některá uskladněná jablka se tedy dočkají prvních jablek letních – respetive vy sami. Ovšem hrušky sklizené v relativní tvrdosti dozrávají po uskladnění velice rychle. Podmínky kvalitního uskladnění v ovocném sklepěOvocný sklep musí být chladný a větraný (větrací okénka nejlépe na severní a západní straně domu). Okénka na severu a západě nedovolí pronikání nadměrného množství slunečních paprsků do sklepa a větrání zajistí optimální vlhkost sklepa. Ve sklepě, ve kterém skladujete jádrové ovoce, neuskladňujte brambory, kořenovou zeleninu a další plodiny. Riziko přenosu plísní by bylo příliš vysoké. Pokud je sklep dostatečně prostorný, můžete postavit příčku, která oddělí ovoce a zeleninu. Vzdušná vlhkost sklepa by se měla pohybovat kolem 80%. Pokud je příliš nízká, ovoce poměrně rychle vadne, pokud příliš vysoká (cca 90%), šíří se houbové choroby.Teplota sklepa by se v měla v zimě pohybovat od +1 do +4 oC. V létě a na podzim větráme přes noc, v zimě pokud nemrzne a na jaře po ránu. Není-li sklep vybaven větracími okénky, zajistíme dodatečný způsb odvětrání. V každém případě je ale třeba zajistit větrací průduchy či okénka před hlodavci a hmyzem odolným pletivem na vnější straně. Sklep před uskladněním ovoce vyčistíme a uklidíme, vhodná je hygienická úprava stěn a stropů páleným vápnem. Vyčistit musíme i regály a přepravky, nejlépe roztokem vody a modré skalice, případně sody či hypermangánu. Na závěr bychom měli sklep vysířit sirným knotem. Poslední krok je však možný pouze v rodinném domě, ve sklepě bytového domu bychom zápachem obtěžovali sousedy, kteří žijí a smýšlí odlišně.navíc stejně nejde o prostor vhodný k uskladňování ovoce, bývá zde až na výjimky příliš velké teplo a sucho. Uložení ovoce v přepravkáchK uskladnění používáme dřevěné bedýnky či plastové nízké přepravky, ovšem ze zdravotně nezávadného plastu. Nesmíme použít papírové přepravky, jelikož nasávají vlhkost a usnadňují šíření plísní. Ovoce ukládáme v jedné vrstvě, při bohaté úrodě a nedostatku prostoru (nebo přepravek) nejvýše ve dvou vrstvách. Vrchní (druhá) vrstva přitom musí být řidší. Zkontrolujeme tak pohledem snáze ovoce ve spodní vrstvě. Jablka je třeba uložit stopkou dolů, hrušky naopak stopkou vzhůru. Stopky by přitom měly být při sklizni ovoce zachovány a neměly by být zlámané. Už jen podle toho, jak snadno se stopka uvolní od větve, poznáme při sklizni zralost ovoce. Přes přepravky s jablky, která mají drsnější slupku, můžeme volně položit mikroténovou fólii. Kontrola uskladněného ovoceOd sklizně kontrolujeme uskladněné ovoce jednou za 14 dní a tuto dobu s nástupem zimy prodlužujeme. Všechno jakkoli napadené ovoce ze sklepa vždy odstraníme. Uskladňujeme vlašské ořechyVlašské ořechy musí před uskladněním řádně uschnout, vydrží pak velice dlouho. Ořechy skladujeme nevyloupané. Pokud je vyloupeme, udržíme jádra uskladněná pouze v mrazničce. Ke skladování nevyloupaných ořechů můžeme kromě dřevěných bedýnek na suchém místě použít i následující trik: Do hliněného hrnce či pevné dřevěné bedýnky ukládáme ořechy po vrstvách a vysypáváme vždy směsí hrubé soli a suchých dřevěných hoblin (lze přidat třeba i kokosová vlákna). Nádoba musí být dobře upěchována a uložena na chladném, suchém a tmavém místě. Uskladňujeme zeleninuCo může zůstat na záhonechNa záhonech ponecháme pozdní odrůdy kořenové zeleniny (až do poloviny listopadu a za velmi mírného podzimu a opožděné zimy do konce listopadu). Ovšem třeba pastinák přežije na záhonech celou zimu. Velmi odolné jsou také některé odrůdy kapusty. Kapustu necháme na záhonech a přikryjeme geotextilií. Na záhonech může v hrůbcích zůstat také pórek. Jak uskladnit bramboryBrambory vykopáváme ze země nejlépe za sucha. Několik hodin je pak necháme ležet na vzduchu. Když oschnou, rozložíme je volně v tmavé, ale vzdušné místnosti s teplotou okolo 15 °C, kde zůstanou cca 14 dní. Poté z brambor odstraníme zbytky zaschlé zeminy, ovšem velmi opatrně, uložíme je do hadrových či papírových pytlů a uskladníme na tmavém, chladném, ale bezmrazém a suchém místě. Velmi důležité je zatemnění skladovacích prostor, zamezíme tak tvorbě jedovatého solaninu. Jak uskladnit kořenovou zeleninuČerstvá domácí zelenina chutná skutečně jinak než ta dovážená a distribuovaná do velkoobchodů. Nejznámější kořenovou zeleninou je mrkev a petržel, k uskladnění jsou přitom určené pozdní odrůdy. Oblíbený je i pastinák, který však vydrží celou zimu v zemi. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na bulvový celer a černý kořen (lze upravit jako chřest). Skladovat lze také červenou řepu a pozdní odrůdy ředkve. Uskladňovaná zelenina nesmí být poškozena, sklízíme ji tedy rycími vidlemi a k uskladnění vybíráme pouze zdravé, nepoškozené výpěstky. Nejkřehčí je černý kořen a mrkev – u nich je třeba obzvláštní opatrnosti. Teplota pro uskladnění je stejná jako teplota pro ovoce, ne vyšší jak +4 oC, proto je vhodné sklep rozdělit příčkou. V jedné části skladovat zeleninu (nikoli však brambory – ty vyžadují sucho a naprostou tmu) a ve druhé ovoce. Ovšem ideální jsou pro zeleninu trochu odlišné podmínky než pro ovoce – teplota kolem nuly a vlhkost okolo 90%. Větrejte část sklepa se zeleninou i za chladnějšího počasí! Kromě sklepa můžete bedýnky s pískem a zeleninou uložit i v pařeništi či skleníku. Celer před uskladněním nemyjeme a uschováváme v lehce navlhčeném písku ve vzdušném sklepě. Nezapomeňte, že listy je třeba při sklizni odkroutit, nikoli uřezat. Mrkev, petržel, pastinák a černý kořen musí být před uskladněním čistý a suchý (nikoli vysušený). Bulvy uložíme do písku v tmavém sklepě. Mrkev vydrží i více jak půl roku, pastináku takto uložíme jen část (bude stále jako čerstvý) a zbytek necháme na záhonech. Mrkev lze kromě písku skladovat i v drcené kůře. Kontrola kořenové zeleninyPravidelná kontrola uskladněné kořenové zeleniny zajistí odstranění napadených kusů. Choroby se pak nepřenesou na zbylou úrodu. Je též možné použít postřik proti skládkovým chorobám Dithanem, vhodnější ale bude vyhnout se chemii. Uskladňujeme křenVelkou zajímavost nám nabízí křen. Pokud křen uskladníme v písku v chladném sklepě a ponecháme na něm malé kořínky, můžeme ten nespotřebovaný na jaře opět vysadit. Uskladňujeme cibuli a česnekK uskladnění cibule postačí síťka, nebo třeba stará punčocha. Cibuli vkládáme do punčochy po jedné a uzlujeme. Běžně se však cibule také váže do copů a zavěšuje. Cibuli necháme po vyrytí dobře uschnout. Cibuli pověsíme (v síťce, copech či punčochách) na vzdušném místě.Česnek necháme řádně usušit a opět upleteme do copů, které zavěsíme na suché a chladné místo. Česnek ani cibuli neskladujte v kuchyni. Pouze vždy pár kousků určených k okamžité spotřebě. Kuchyně rozhodně nejsou suchými místy domů. Uskladňujeme květákKvěták vytrhneme i s kořeny, odstraníme zeminu, listy netrháme, ale ponecháme. Květák zavěsíme na chladném místě hlavou dolů, vydrží až 3 týdny, déle však ne. K jeho delšímu skladování je vhodné zamražení.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
