O podlahovém vytápěníPrincip šíření tepla je stejný u teplovodního i elektrického podlahového vytápění, ovšem topný systém musí být správně instalován. Elektrické topné systémy můžeme regulovat pomocí podlahového čidla, řídíme tak nejen teplotu v prostoru interiéru, ale i v podlaze, čímž kromě jiného chráníme i samotnou podlahovou krytinu. Důležitá je též volba protihlukové izolace (izolace kročejového hluku), která musí mít vyšší tepelnou vodivost – používá se třeba uhlíkový papír. Tepelný odpor podlahové krytiny je třeba brát v úvahu již při výpočtu (dimenzování) podlahového vytápění. Jeho hodnota má zásadní vliv na teplotu otopné vody a rozteč potrubí topného systému. Nejvyšší tepelnou vodivost má keramická dlažba a přírodní či umělý kámen (výrobky z betonu). Pokud chcete na krytinu položit koberec, nesmí mít chlup vyšší jak 1 cm. Pro lepší vedení tepla je vhodná pevná fixace podlahové krytiny k podkladu.Podlahové vytápění je zdravotně nezávadné při dodržení maximálních teplot nášlapné vrstvy, což je v obytných místnostech 29 °C a v koupelnách a bazénech 33 °C. V místnostech s podlahovým vytápěním se nevíří prach, proto je tento způsob vytápění vhodný pro alergiky. Na podlahu s podlahovým vytápěním můžeme pokládat koberce (ovšem nikoli ty hrubé), dlažbu, PVC, linoleum, plovoucí a laminátové podlahy, ale i dřevěné podlahy včetně parket. Některé typy podlahové krytiny však lze kombinovat pouze s teplovodním podlahovým vytápěním, například právě parkety. Jednoznačně vede keramická či cihelná dlažba, dlažba kamenná a podlahy laminátové, linolea, či podlahy vinylové (uvedeno v odpovídajícím pořadí). Keramická dlažbaKeramická dlažba má naprosto ideální tepelnou vodivost, proto je pro podlahové topení nejvhodnější. musíme ji ale uložit do trvale pružného tmelu. Dlaždice se nesmí pokládat plochou přes dilatační spáru v podkladním betonu, jinak hrozí riziko prasklin. Bohužel není tato krytina vhodná z estetických důvodů do mnoha prostor. Pokud totiž nevytápíme, je její povrch poměrně chladný. Proto ji najdeme především v kuchyních a jídelnách, koupelnách, wc a na chodbách či v předsíních. Jednou z variant této krytiny je i keramická cihelná dlažba rustikálního vzhledu. Keramické dlaždice nabízí nepřeberně barevných úprav, povrchových struktur, vzorů a tvarů. Stačí si jen vybrat.Kamenná dlažbaKamenná dlažba je pro podlahové vytápění stejně vhodná jako keramické, betonové, nebo cihelné dlaždice. Tento materiál má také výbornou tepelnou vodivost a akumulaci tepla. Laminátové podlahyNejčastěji jsou laminátové podlahy dvouvrstvé a třívstvé, nejoblíbenější jsou přitom laminátové podlahy plovoucí. I zde však platí pravidlo vhodnější pevné fixace k podkladu, kdy se zlepší tepelná vodivost materiálu. Laminátové podlahy jsou pro podlahové vytápění velmi vhodné. Vyšší tepelný odpor mají sice právě v plovoucím provedení, ovšem i tak jsou vhodnější než podlahy dřevěné. Korkové podlahyLepené korkové podlahy jsou pro podlahové vytápění též vhodné, tenká vrstva pružného korku vede teplo lépe než podlaha dřevěná. Přitom je korek paradoxně uznáván jako dobrý tepelný (ale i zvukový) izolant. Značné množství přírodních buněčných struktur, kreseb, zrnitostí a barevných odstínů nabízí bohatý výběr korkových podlah. Stejně jako dřevo je však korek daleko méně vhodnou krytinou pro podlahové vytápění než keramika, cihla, kámen, laminát či vinyl. Linolea, marmolea a PVCTyto krytiny jsou nabízené v podobě pásů, nebo desek se zámkovými spoji. Opět je ideální jejich lepení k podkladu, jinak ale jde o krytiny vhodné pro podlahové vytápění, mají dobrou tepelnou vodivost. Je samozřejmě třeba rozlišovat mezi jednotlivými materiály a jejich původem. Linoleum (též vinylová podlaha, marmoleum je obchodní značka linolea) je přírodního původu, zatímco PVC podlahy jsou syntetické. A právě podlahové krytiny z PVC obsahují dle testů ftaláty, což jsou poměrně nebezpečné chemické látky. Dokonce padly názory, že by se tyto materiály neměly vůbec objevovat jako součást vybavení zdravotnických zařízení, školek, škol a dětských pokojíků. Ftaláty jsou užívány jako změkčovadla a jejich obsah se v PVC podlahách pohybuje v množství od necelých 5 do 17%. Ftaláty nejsou v PVC chemicky vázány a proto se uvolňují do ovzduší a stávají se jednou z příčin alergických a astmatických onemocnění. Je tedy na zvážení, zda použít v interiéru, kde se pohybují malé děti, tuto podlahovinu, a to bez ohledu na to, že je podlahové topení nízkoteplotní, či zda je v místnosti vůbec instalované. Pro použití PVC podlahy hovoří vysoká odolnost a snadná údržba. Dřevěné podlahyDřevo je přírodní materiál závislý na vlhkosti v interiéru a ve stavebních konstrukcích. Dochází u něj k objemovým změnám, což je právě u podlahových krytin velmi problematické. Dřevo se při vytápění smršťuje, při zvýšené vlhkosti opět roztahuje. Liší se materiály, struktury, odstíny a systémy pokládky dřevěných podlahových krytin. Pro podlahové vytápění nejsou vhodné zejména krytiny z měkkých dřevin (smrk, javor, …) a dřevin nestabilních (například buk). Dřevěná krytina může být masivní, dvouvrstvá, nebo třívrstvá. Jednoznačně lepší je pevně fixovaná krytina k podkladu, lze však na podlahové vytápění položit i krytinu plovoucí, v žádném případě ale prkenný či deskový (OSB) záklop na roštu (latích). Jelikož je dřevo materiálem s nižší tepelnou vodivostí a nízkou schopností akumulace tepla, je použití dřevěné podlahové krytiny na podlahách s topnými systémy limitováno tloušťkou materiálu. Zdroj: www.lerchpodlahy.cz
