Rajčata zaštipujeme proto, abychom včas odstranili vrchol rostliny. Hovoříme také o vyštípnutí nebo zaštípnutí vrcholu rajčete. Rostlina tak zastaví svůj růst a zaměří se na stávající plody, jejich dozrání. Pozor však, nezaštipujeme rajčata keříčková, ta to nepotřebují, omezení svého růstu si nesou jako genetickou informaci. Důvodem potřebného zastavení růstu u běžných sazenic rajčat (s výjimkou keříčkových) je hlavně vegetační období. Rajčata pochází z teplých oblastí Jižní Ameriky a nejsou přizpůsobena na naše chladné počasí. Pokud by mohla u nás růst další měsíce, nebylo by zaštípávání nutné, rajčata by prostě dál rostla a plodila. Jenže od určité části sezóny je nám již jasné, že budeme rádi, pokud vůbec doroste a dozraje stávající násada plodů. Pokud by se totiž trvale ochladilo, rostliny přestanou růst i plodit, plody přestanou dozrávat, začnou se objevovat plísně a všechno, co jsme nesklidili včas, nakonec shnije. Navíc platí, že když včas odstraníme růstové vrcholy, rostliny budou později lépe odolávat plísním a jiným chorobám. Budou odolnější. Dalším podružným důvodem zaštípávání je výška rostlin. S vertikální oporou může rajče dosáhnout výšky okolo dvou metrů, což také není zrovna nejlepší. Obecně je dobré se řídit výškou opory. Například dnes běžné spirálové tyče jsou standardně vysoké 1,8 m a po zapíchnutí do země cca 1,5 m. A to by měla být i maximální výška rostlin rajčat. Kritérium výšky nám zmizí pouze v případě, že budeme rajčata pěstovat na ležato, například podestlaná slámou. Pěstování na výšku je u nás sice tradiční, vlastně však jde od samého počátku pěstování těchto rostlin o ctnost z nouze. Malé zahrádky, malé skleníčky. A pěstitelé si snadno spočítali, že při pěstování na výšku budou pro svá rajčata potřebovat méně místa. Jeden růstový vrchol obsypaný plody může vážit i několik kilogramů. Pokud je jich více, bez pořádných úvazů nám může celá rostlina po spirálové tyči sklouznout a polámat se. To znamená, že může být po úrodě. Trs plodů také může rozlomit část hlavního stonku. Čím větší úroda a čím ve větší výšce, tím větší problémy s dopěstováním. Obecně platí, že spirálové tyče vlastně nejsou pro pěstování rajčat zrovna nejvhodnější, mnohem lépe se jeví například uvazování k opoře z kari sítě. Platí také, že čím větší plody konkrétní odrůda nese, tím nižší rostliny bychom měli pěstovat a tím lépe bychom je měli uvazovat. Obecně 5 až 7 a také platí, že čím menší jsou plody (např. koktejlová rajčata, cherry), tím více mohou mít rostliny pater s plody. Obecně počítejte od vykvetení se dvěma měsíci. A pokud toto víte, je to již jen hra na počasí, tedy hlavně teploty. Důležité je i deštivé počasí, protože obzvláště rajčata pěstovaná venku na záhoně za vytrvalých dešťů plesniví, dozrávání se protahuje a nakonec nemusíme sklidit vůbec nic. Pojďme tedy počítat, při pěstování venku musíme odstranit všechny květy nejdéle 15.8., aby stávající plody dozrály. Při pěstování ve skleníku to pak může být o dost déle, ale opět záleží na počasí. Skleníky jsou sice fajn, ale za dlouho trvajícího chladného počasí příliš nepomohou. Ledaže by byl právě váš skleník vytápěný, to se ale už pěstování rajčat vlastně nevyplatí. Palivo je drahé a také byste museli stále přikládat. Pokud je chcete zastříhávat nůžkami, před každou novou rostlinou je dezinfikujte, aby se z rostliny na rostlinu nepřenášely případné choroby. Zaštípávat však lze i nehty, v takovém případě si připravte dezinfekci na ruce. Nyní zvolíme 5. až 7. „vijan“ od spodku rostliny. Nad ním najdete první listy a řez je třeba provést cca 2 až 3 cm nad nimi. V tomto místě nůžkami ustřihneme hlavní stonek. Pokud zaštípáváme brzy, můžeme nechat poslední „vijan“ s květy. Kromě vrcholového výhonu vyštipujeme i boční výhony. Zároveň odlamujeme i listy od země, přihnojujeme a zaléváme. Důležité je též rostliny kontrolovat, zda se na nich nevyskytuje plíseň. Nejnebezpečnější je plíseň bramborová.Zdroj: autorský text - Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.czDalší rady a tipy na téma pěstování a zpracování rajčat:Jak konzervovat rajčata, kterých jste již přejedení, na dobu, kdy jsou drahá?Sklízíme rajčata ještě v prosinci, krásně vybarvená a lákaváChcete si vypěstovat rajčata na balkóně?Nevyhazujte nedozrálá rajčata, ještě se dají zachránit a využítJsou popraskaná rajčata pořád ještě k jídlu? Záleží na typu prasklinyOpakování stejných chyb při zalévání zeleniny se vymstí na úrodě, jak zalévat rajčata a okurkyRajčata letos rostla i zrála pomalu, některé výpěstky nebyly dost sladkéRakouský rajčatový kouzelník Erich Stekovics dělá všechno jinak než ostatníPřejedli jste se vlastních rajčat? Konzervujte je na dobu, kdy jsou v obchodech draháJak prodloužit vegetační dobu plodové zeleniny a kdy je lepší rezignovatCo dělat s rajčaty za chladného počasí? Jak je nechat dozrát?Jak si počkat na sklizeň rajčatJak zpracovat a konzervovat větší úrodu rajčatCo jste nevěděli o rajčatechPěstování rajčat v interiéru s LED světlyUmíte urychlit zrání rajčat?Skladování čerstvých rajčat v popelu je finta z afrického Burundi. A funguje i v EvropěJak si poradit s plísní na rajčatechRajčatový prášek je v kuchyni zázrak. K čemu se hodí a jak si jej vyrobit?9 rad, jak zvýšit úrodu chutných rajčatPozor na jedovatou zeleninu, nezralou i zralou, dovede pěkně potrápitUšetřit zahradou? Ale co rajče za patnáct stovek. Jak začít se zahradničením ekonomicky?
