Při výstavbě či rekonstrukci schodiště je nutné zajistit si příslušný projekt. V tomto případě se obraťte na projektanta s autorizací nebo na odbornou firmu a vězte, že se to skutečně vyplatí. Firmu vybírejte na základě uskutečněných referencí. Navíc kvalitní firma zabývající se schodišti obvykle vlastní speciální program pro konstrukce schodišť. Pokud právě stavíte, je třeba myslet na zajištění provizorního schodiště. Seriózní firmy nabízejí řešení bezpečného pohybu po stavbě bez použití žebříku a lešení. Jde o tzv. stavební schodiště, kdy firma dodá ocelovou nosnou konstrukci včetně zábradlí. Pouze schodišťové stupně jsou opatřeny provizorními nášlapy. Výměna schodišťových stupňů se provede těsně před kolaudací, takže se nemusíte obávat, že se povrch stupňů během stavby nějak poškodí. Nezapomeňte, že projektová dokumentace je podkladem pro vydání stavebního povolení. Pokud zde nastanou nějaké nepřesnosti, hrozí, že stavební povolení nebude vydáno. V případě, že pouze provádíte opravu stávajícího schodiště (oprava zábradlí, stupňů či povrchu), stavební povolení ani ohlášení stavby není nutné. Konstrukce schodiště Ne vždy je možné zvolit libovolnou konstrukci schodiště. Nejvhodnější tvar určuje z hlediska bezpečnosti, estetiky a dispozičního uspořádání projektant. Pochopitelně je nutné také neopomenout finanční stránku projektu. Podle způsobu přenášení zatížení do opěrných konstrukcí se člení schodiště na: Vřetenová schodiště patří mezi neoblíbenější montovaná schodiště. Působí totiž velice elegantně. Charakteristickým prvkem vřetenových schodišť je pilíř neboli vřeteno kruhového nebo také obdélníkového profilu. Z tohoto vřetena se spirálovitě točí desková konstrukce, která může být buď visutá nebo kotvená do obvodového zdiva. Nášlapy jsou dodávány ze dřeva, žuly nebo skla. Pokud jste v interiéru poněkud omezeni prostorem, výborně se hodí vřetenové schodiště s kruhovým půdorysem. Základem deskových schodišť je nosná železobetonová deska neměnné tloušťky. Takováto konstrukce může být buď samonosná, visutá nebo kotvená do obvodového zdiva z jedné či obou stran. Tvar mohou mít přímý s mezipodestou nebo bez ní, točitý, spirálovitý, jednoramenný či víceramenný. Nosným prvkem schodnicových schodišť jsou schodnice a jednotlivé stupně do schodnic uložených. Vyrábějí se buď z železobetonu, oceli nebo dřeva. Pilířová schodiště je konstrukce, která tvoří obvykle přechod mezi vřetenovými a schodnicovými schodišti. Nosným prvkem jsou minimálně dva pilíře, do kterých jsou upevněny schodnice nebo nosníky. Nejlépe se hodí do velkých veřejných prostor, kde jsou žádoucí široká ramena. Zavěšená schodiště umožňují mnoho konstrukčních a architektonických řešení. První a poslední stupeň tohoto schodiště musí být vždy pevně a bezpečně zachycen do konstrukce stropu nebo podesty. Jeho největší výhodou je možné libovolné prostorové umístění bez ohledu na svislé nosné konstrukce. Je třeba pouze myslet na umístění táhel ve stropní konstrukci. Konzolová schodiště tvoří samostatně vystupující stupně nebo-li konzoly, které jsou jedním koncem upevněny do nosné stěny, přičemž druhá strana je volná bez opory. Taková schodiště umožňují prosvětlení interiéru a jsou velice esteticky vzdušná. Vhodný materiál Pokud máme ve tvaru schodiště jasno, začínáme uvažovat o použitých materiálech pro celou konstrukci. Celodřevěná schodiště jsou dominantou interiéru. Dávají mu pocit tepla a zútulní jej. Navíc je dřevo na omak příjemné. Je však třeba myslet na to, že je vlastně prvním nábytkem v domě, proto je nutné zajistit během stavby nějaké provizorní řešení. Na výrobu těchto schodišť se používá: dub, buk, jasan, javor, borovice, bříza, ořech, třešeň, olše, modřín a mahagon. Nejčastěji se volí materiál buk, který je ideální v poměru cena versus kvalita. Pokud máte hlouběji do kapsy, levným materiálem je borovice. Je však příliš měkká, schody z ní se tedy mohou snáze poškodit. Schodiště z borovice je vhodné např. na půdy, které nejsou příliš využívány. Kombinovaná schodiště jsou oblíbená pro svou vzdušnost a lehkost, v neposlední řadě prostor opticky zvětšují. Jsou velice oblíbená pro svoji možnou variabilitu, kdy máte možnost vybírat různé šířky stupňů, madel a zábradlí. Obvykle je nosná konstrukce ocelová a k ní jsou připevněny dřevěné stupně. Tato kombinace dřeva a kovu je velmi působivá. Schodiště tak působí lehce a díky zastoupení dřeva i útulně. Oceníte jej již během stavby, kdy vám zajistí spojení mezi jednotlivými podlažími. Celá konstrukce je dodávána včetně zábradlí a je opatřena provizorními stupni, které se pak těsně před dokončením stavby vymění za finální stupně. Schodiště jsou vždy vyráběna na základě individuálního zaměření, takže nedochází k odchylkám, které by mohly způsobit změnu nástupního a výstupního stupně. V takovém případě by mohl být pohyb po schodišti nepohodlný. Celokovová schodiště jsou nejčastěji užívána jako pomocná, v mnohých případech jako úniková. Od takových schodišť se očekává především funkčnost a požární odolnost. V interiéru však působí elegantně a nabízí širokou škálu zajímavých možností. V tomto případě může vzniknout opravdový skvost. Materiály pro kovová schodiště volíme ocel, nerez a hliník. Tyto materiály jsou upravovány žárovým pozinkováním nebo nátěrem. Profilování plechů schodnic zabrání nebezpečnému uklouznutí. Betonové schody jsou obvykle masivního rázu, proto se nejlépe hodí do velkých prostor, kde nejlépe vyniknou. Nabízejí široké možnosti řešení schodišťového prostoru. Jsou stabilní, trvanlivé a požárně odolné. Při jejich obkládání můžeme volit nejrůznější materiály od dřeva, dlažby, kamene, PVC, linolea až po koberce. U novostaveb by se však takto navržené schodiště mohlo značně prodražit. Sečteme-li náklady na betonování, na vybraný obklad a zábradlí, cena může být o mnoho vyšší než u ostatních schodišť. Nevýhodou při ukládání betonového schodiště je možný vznik drobných odchylek, na které již nelze během stavby reagovat. Naopak výhodou betonových schodišť je, že během stavby odpadá starost se zajištěním provizorního schodiště. Zábradlí Každé schodiště nad výšku 500 mm nebo takové, které má více než dva stupně, musí být opatřeno zábradlím, které musí být pevné a bezpečné. Musí být proto dostatečně vysoké a musí zabránit propadnutí mezi jednotlivými prvky nebo výplněmi. V neposlední řadě by neměl být opomenut jeho vzhled, který by měl architektonicky ladit se schodištěm. Pokud vám jde především o bezpečnost, volte zábradlí se svislým dělením výplně nebo plné. Zábradlí musí být s výjimkou madel z nehořlavého materiálu. Dřevěná schodiště jsou většinou opatřena dřevěným zábradlím, které je však povoleno pouze u rodinných dvojpodlažních domků. Madla jsou nejčastěji dřeva, které je příjemné na dotyk. Další variantou je plast nebo ocel. Při rozhodování o tvaru a materiálech se nechte inspirovat svým interiérem. Nezapomeňte, že schodiště je dominantou, která zaujme už při samotném vstupu do bytu či domku a v takovém případě se nevyplatí šetřit. Nedovolte však, aby design byl „schůdek“ před bezpečností a pohodlím.
