Zděné konstrukcePokud je zděná konstrukce z vnější části tepelně izolována, skutečně lze postavit pasivní dům. Dokonce jde o zcela obvyklý systém výstavby nových pasivních domů. U zdiva se v tomto případě předpokládá jeho vysoká pevnost při co nejmenší tloušťce a zároveň dostatečná tepelně-akumulační schopnost. Nejpoužívanějším systémem jsou vápenopískové cihly a tvárnice tloušťky 175 až 240 mm v kombinaci s monolitickými stropy a venkovní jednoplášťová (kontaktní) tepelná izolace.Použít však lze i keramické akumulační tvárnice, pórobetonové tvárnice, duté betonové tvárnice a nebo okrajově i monolitické železobetonové systémy a třeba tvárnice duté keramzitové apod. Používají se tedy tradiční materiály, ale třeba i systémy ztraceného bednění z polystyrenu. Ovšem z interiérové strany není polystyren vhodný právě z hlediska požadované akumulace tepla zdivem. Zděné stavby je možné kombinovat se stropy a krovy ze dřeva či z I-nosníků. Dnes již není výjimkou ani použití zateplených keramických tvárnic (tzv. 2 v jednom, místo vzduchových dutin je v tomto případě použit mnohem účinnější tepelný izolant), ovšem tato výstavba je zatím jen okrajová. Jednovrstvé zdivo nedosahuje vlastností, jaké bychom potřebovali a je velmi náročné na kvalitní provádění. Většinou se nakonec ukáže nezbytnost vnější tepelné izolace, zateplené cihly jsou přitom o poznání dražší než běžné keramické tvarovky. Pórobetonové konstrukce mají také svá specifika a oproti ostatním zděným stěnám nedosahujívysoké pevnosti ani akumulace tepla. Ovšem pro malou hmotnost a snadnou opracovatelnost tvárnic je pórobeton velmi oblíbený, a to především u svépomocné výstavby. Kdo však chce postavit pasivní dům, měl by vědět, že právě svépomocí je to velice obtížné. Náročnější je u pórobetonových stěn i kotvení předsazených prvků a samozřejmě je nezbytná dostatečně silná tepelná izolace zvenčí. Dřevostavby Výstavba pasivních domů jako montovaných či rámových dřevostaveb stále převažuje a zřejmě dlouho bude. Už jen proto, že je rychlá a provádí se suchou cestou. Lze tedy stavět po celý rok. Akumulační schopnosti stavebních materiálů jsou v tomto případě nahrazeny neprůvzdušností, která je testována Blower-door testem. Čili interiér se rychle vyhřeje a díky absenci běžného větrání, které je zde nahrazeno rekuperací, se teplo uvnitř udrží, byť bez akumulačních schopností zdiva. Akumulace se navíc v mnoha případech dosahuje cihelnými, keramickými a kamennými obkladovými materiály v interiérech, případně betonovými stropy a podlahami, či hliněnými omítkami. Nejčastěji se setkáme s prefabrikovanými dřevostavbami ze sendvičových panelů, které jsou předem připravené ve výrobní hale, nebo s dřevostavbami se základní konstrukcí z konstrukčních hranolů, zpevněnou opláštěním z OSB desek. Dalším řešením jsou panelové stěny z masivního dřeva, kterou jsou zevnitř opláštěné dřevem pohledovým. Ve všech případech je dosaženo rychlé výstavby a malé tloušťky stěn. Dnes používané difúzně otevřené konstrukce využívají často přírodních nebo recyklovaných materiálů, čímž dosahujeme velmi pozitivních dopadů výstavby na životní prostředí. Ovšem klíčové je dodržování kvality výstavby včetně precizního řešení konstrukčních detailů. Nesprávné postupy a použití nevhodných materiálů mohou mít fatální následky.Nejrychlejší je výstavba ze sendvičových panelů, kdy je hrubá konstrukce domu již za několik dní zakryta funkční střechou. Panely navíc mohou být již z výroby osazené okny a dveřmi, dokonce již mohou mít i nanesené vnější omítky. Tyto panelové dřevostavby jsou přitom co do kvality srovnatelné se stavbami zděnými. Zatímco rámové konstrukce (z lepeného či sbíjeného dřeva) se provádějí na místě do posledního detailu včetně dodatečného vkládání tepelného izolantu. Výstavba je tedy pomalejší a do okamžiku, než je hrubá stavba nového domu zakryta střechou, uplyne mnohem delší doba. Odpovídá tomu i vyšší cena výstavby. Malé schopnosti vnitřní akumulace tepla dřevostavbami kompenzujeme vnitřními zděnými (cihelné pásky), keramickými či kamennými obklady, zděnými příčkami, hliněnými omítkami a těžkými betonovými podlahami. Další přírodní materiály v konstrukcích pasivních domůKonopné izolace, ovčí vlna, slaměné prvky, hliněné vnitřní i vnější omítky, vnitřní příčky z nepálených cihel, dřevovláknité či celulózové izolace atd. - to všechno jsou alternativní materiály z obnovitelných zdrojů, které však nejsou ve většině případů tolik oblíbené pro vyšší cenu. Ovšem tyto materiály lze snadno recyklovat a již jen jejich využití zatěžuje životní prostředí minimálně. Je na zvážení každého, jak se rozhodne a kolik chce investovat do zdravého bydlení a úspor životního prostředí.Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.drevoastavby.cz, www.pasivnidomy.cz, www.shutterstock.com
