Datlovník kanárský, neopadavý dvoudomý listnatý strom, který může výjimečně dorůst výšky až 20 metrů (běžně dorůstá cca šesti metrů), pochází z Kanárských ostrovů. V našich klimatických podmínkách by sice nepřežil, o to se však stal oblíbenější pokojovou rostlinou. A co víc, ze všech u nás pěstovaných pokojových palem se nejsnáze množí. Stačí si o Vánocích schovat pár pecek z datlí.
Čtyřnohým mazlíčkům přisuzujeme mnohé z lidských emocí a z výrazu jejich němých tváří často mylně usuzujeme, co si nejspíš myslí. Je s podivem, že nás něco takového většinou nenapadne u pokojových květin. I ty svým vlastním způsobem totiž pociťují blízkost lidí a za určitých okolností se dokonce mohou „cítit“ osaměle.
Květy bilbergií vyrůstají z listové růžice, jak je u broméliovitých ostatně zvykem, ovšem nejvýraznější nejsou květy samotné, ale sytě růžové listeny. Jelikož jde o tropický druh, můžeme bilbergie pěstovat pouze jako rostliny pokojové (případně i skleníkové) a je třeba zajistit vyšší vzdušnou vlhkost.
Pokud milujete fialovou a máte rádi rostliny s přiléhavým kožíškem (např. africké fialky), postavte vedle nich protažitku čili gynuru. Sice vám fialově nevykvete, bohatě to však nahradí plyšové a nafialovělé listy a stonky. A že může fialová i převažovat.
Nejen do ložnic, ale i dětských pokojů a pokojů hostinských jsou především nevhodné rostliny aromatické, ale i jiné. Především ty, které mohou zhoršit náš zdravotní stav.
Panašování rostlin je bezesporu velmi atraktivní, dekorativní, nejčastěji jde o bílou až krémovou a nebo žlutou barvu, která doplňuje zelené listy. Šlechtěny jsou přitom jak panašované odrůdy určené do zahrad, tak odrůdy rostlin pokojových. A dlužno říci, že rostliny mají panašování ve své přirozenosti, již jsme je tak našli v přírodě.
Děláte si ke konci roku inventuru svých pokojovek a přemýšlíte, čím svou sbírku rozšířit, ozvláštnit? Bokarnea tlustokmenná, takzvaná sloní noha, rostlina z čeledi chřestovité, vám domů vnese trochu z atmosféry horkého, sluncem rozpáleného Mexika.
Čínský pepř roste v tropech přírody asijské a jihoamerické. A jelikož se bohatě větví a nabízí drobnější, lesklé a tmavě zelené listy, neunikl pozornosti pěstitelů bonsají. Odpovídají tomu dokonce i nároky na teploty v bytech, neměly by být vyšší jak 22 stupňů Celsia a v zimě mohou klesnout i na 16 stupňů. Pro pěstování v interiérech je čínský pepř jako stvořený.
Zima zpravidla nepatří k těm nejradostnějším částem roku, protože ji povětšinou trávíme uzavření v interiéru našich vyhřátých domácností, potažmo náš pobyt na čerstvém povětří omezujeme na přesun z domácnosti do práce a zpět. Když k tomu připočteme neveselé šero, chlad a zimu všedních dní, inverze za okny, je zřejmé, že zima není ideálem pro lidské zdraví. Dá se to změnit? Do jisté míry určitě ano.
Voděnka (Tradescantia) je latinsky pojmenována po anglické zahradníkovi, Johnu Tradescantovi staršímu, který tak byl poctěn, Ovšem do Evropy přivezl mnoho různých rostlinných druhů a dlužno říci, že mnohem významnějších. A také kuriozit, z nichž založil muzeum. Navíc měl neméně významného syna, který se prosadil ve stejném oboru. Oba přivezli do Evropy více významných rostlin, které by si zasloužily nést jejich jméno.
Aka jedlá je sice okrasnou rostlinou, ale také užitkovou, jelikož plodí chutné ovoce. A vypěstovat si je můžeme i my. Ovšem musíme svou aku pěstovat jedině jako konktejnerovanou a přenosnou, čili letněnou.
K rybolovu lidé používali a používají kdejaké prostředky. V civilizaci je tento lov regulován platnou legislativou, to však vysvětlete domorodým kmenům. Velká semena některých druhů stromů rodu baringtonie totiž drtí na prášek, vyjedou s loďkou na stojatou vodní plochu, prášek nasypou na hladinu, nějakou chvíli počkají a z hladiny posbírají omráčené a nebo mrtvé ryby. Pro nás je však nejzajímavější fakt, že právě zástupci rodu baringtonie mohou ozvláštnit sbírku našich pokojových rostlin.
Za šera a mrazu zimy si umíme vážit i maličkostí. Třeba toho, když nás rozveselí záplava jasných kvítků na vánočním kaktusu, který si hoví na okně. Víte vlastně, odkud k nám přišel?
U nás není subtropická kapara obvyklá, ovšem třeba v uličkách měst a městeček okolo středozemního moře jde o velice oblíbenou květinu, respektive dřevinu. A že zde tyto keře ochotně vyrůstají třeba z kamenných zdí. Například v Dubrovníku jde o zcela běžný jev. A skutečně je takové místo pro život kapar ideální.
Chodby, vestibuly, tmavší pokoje, temné kouty, koupelny a toalety s malými okénky, místa, na která se pokojové květiny příliš nehodí. Přesto najdeme i takové, kterým se zde bude dařit. Pozor však, nějaké to přirozené denní světlo potřebují všechny rostliny, některé jsou však stínomilné a často jde o druhy pocházející ze spodních pater tropických deštných lesů, kam mnoho sluníčka neproniká.
Ještě než se vůbec rozhodnete s plísní v květináči začít bojovat, je třeba zjistit, zda vůbec jde o plíseň. Mohou to totiž být usazené soli a vápno ze zálivky a hnojiv, které rostliny nejsou schopné vstřebávat a proto se postupně hromadí na povrchu substrátu. Rozdíl je pak jasný, jde o materiál drobivý a dosti suchý, což právě plísně nejsou. Ale při jen minimálním množství zkušeností plísně rozpozná od solí a vápenných výkvětů každý.
Exotické pokojovky z tropů, což je vlastně většina těch, které doma pěstujeme, jsou přirozeně navyklé na jiný režim, odlišný průběh roku. Naše snaha napasovat na jejich životní cyklus kvartální pojetí ročních období pak přináší problémy. Jak jim předcházet?
I kaktusy, jedinci této velké skupiny sukulentních rostlin, vyžadují přes zimu vhodné podmínky a péči. Odmění se nám hned v další sezóně a třeba i půvabnými květy. Jak kaktusy správně zazimovat?
Letnění prospívá snad většině pokojových rostlin, tedy pokud máme vůbec kde letnit. Některé snesou i plné slunce, jiné je třeba přistínit, letnění prostě vyžaduje místo. Navíc ne všechny rostliny letníme už jen z toho důvodu, že chceme i od pozdního jara do časného podzimu v bytě nějaké květiny mít a nejen ty řezané ve váze. Jaká pravidla bychom však měli dodržet při přesunu letněných pokojových rostlin zpět do interiéru?
Některé exotické pokojové rostliny mohou v interiérech dosáhnout až doslova gigantických rozměrů, pokud jim postupně zvětšujeme květináč až do té míry, že je těžké jej vůbec unést a pokud o ně správně pečujeme. Které druhy nám doma vytvoří malou džungli?