Živá, přírodní zahrada otevřená divokým živočichům

Bylinková zahrada ve Valticích. Brzy to propukne, první bylinky se derou z půdy

Oficiálně se sice sezóna zahajuje 10. května, kdy brány valtické bylinkové zahrady vpustí dovnitř první návštěvníky a obdivovatele bylinek, pro zahrádkáře a bylinkáře však již sezóna začala. Od května do října můžeme ve valtické bylinkové zahradě obdivovat výsledky práce místních zahradníků, ale doma si už musíme pospíšit, aby i naše bylinky byly i letos v dobré kondici. Ve Valticích pak můžete v sezóně nasbírat další cenné rady a inspirace a nějaké sazeničky bylinek si zde můžete i koupit.

Jarní úklid na zahradě. Jak u něj nedělat zbytečné chyby a na co je ještě brzy?

Tradice jsou tuze hezká věc. Ale to neznamená, že kvůli nějakým zažitým zvyklostem neděláme stále dokola ty samé chyby. Na příkladu velkého jarního úklidu, přípravě zahrady na novou sezónu, to jde docela dobře vidět.

Kdy začít kompostovat? Právě včera už bylo hodně pozdě!

O tom, že kompostování je užitečná věc, která vás dohromady nic nestojí, a tratit na ní nebudete, se už tak nějak ví. Naštěstí. Takže asi nepřekvapí, že s nástupem nové sezóny se spousta lidí pouští do zakládání kompostů. Jenže zrovna jaro na to není tou úplně nejlepší dobou. Proč?

Chcete feng-šuej zahradu? Vítr a voda budou, ale na západní feng-šuej zapomeňte. Trump o tom ví své

Robert Todd Carroll, známý americký filozof a skeptik, shrnul to, co se na západě v některých případech stává z feng-šuej (Zdroj: Wikipedia): „Feng-šuej se stalo jedním z aspektů interiéru v západním světě a údajní mistři feng-šuej se dávají najmout za vysoké částky, aby říkali lidem, jako je Donald Trump, jakým způsobem mají být umístěny jeho dveře a další věci. Feng-šuej se také stalo jiným New Age, podvodem s poli "energie" metafyzických výrobků ... nabízených k prodeji, které vám pomohou zlepšit vaše zdraví, maximalizovat svůj potenciál a zajistit plnění některých filozofií koláčků štěstí.“ Tak pozor, abyste se nakonec místo tvorby feng-šuej zahrady nezačali chovat jako… dobyvatelé Ukrajiny, Kanady a Grónska.

Plošný zákaz spalování rostlinných materiálů. Začněme s trochou nadsázky

„Od března roku 2030 je zakázáno spalovat jakýkoli rostlinný materiál včetně suchého palivového dřeva, dřevěného uhlí a jiných hmot rostlinného původu, pokud jsou kontaminované jakýmikoli chemikáliemi.“ V překladu do praxe znamená litera novely zákona o ochraně ovzduší, že nesmíme spalovat vůbec nic, protože nějak kontaminované je úplně všechno. Smějete se? Proč ne, ale ono to k smíchu až tolik není, byť jde samozřejmě v tomto sdělení o záměrnou fikci. Plíživě jsou osekávána naše práva, až mohou být useknuta zcela.

Živý není vůbec třeba. Pořiďte si na zahradu mrtvý plot

Je to název, který dílo skutečně moc neprodává. Ale šanci byste mu dát měli, protože se vám to ve výsledku vyplatí. Nabízí totiž hned několik chytrých řešení, která vaší zahradě mohou významně prospět. A celé to pořízení přitom nic nestojí. Je totiž ze zbytků.

Založte si květinovou louku za jedno odpoledne. Poradíme jak

Louka plná včelího bzukotu a živých barev láká nejednoho zahradníka. Založit ji však na místech, kde nikdy luční kvítí nerostlo, není snadné. Nebo tomu tak donedávna bylo. Díky rohožím s osivem totiž položíte základy květnaté louky během jediného dne.

Kolik vás stojí hnojiva? Hlavně si spočítejte, kolik utrácíte za dusík

Přemýšlet se dá nad ledasčím. Třeba nad tím, co vlastně hýbe s cenou hnojiv a v čem se od sebe jednotlivé produkty vlastně tolik liší, když nám podle všeho nabízí jednu a tutéž věc. Kolik vás stojí dusíkatá hnojiva? Spočítejte si náklady a ušetřete

V nejjedovatější zahradě světa se ročně otráví desítky lidí. Za zády průvodců

Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.

Jak přilákat slunéčka sedmitečná, likvidátory mšic, na svou zahradu?

Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.

Hastroši a strašáci. Není škoda, že z naší krajiny nadobro mizí?

Ruku na srdce, kdy jste naposledy při svých cestách českou a moravskou krajinou viděli nějakého hastroše, bubáka, strašidlo, prostě jak se dříve říkávalo strašáka do zelí? Bývalo jich mnoho a byli všude, plašit měli především nenechavé ptactvo nebeské, aby nedecimovalo úrodu, strašáci vlastně zastupovali hospodáře, kdykoli se od hastrošem chráněného místa vzdálil. Právě strašáci ale jaksi nejsou, chybí. A je to škoda.

Kvíz: Zahrádky a zahrady v umění a médiích. Poznáte ikonické filmy, obrazy a jiná díla?

Předzahrádky, zahrádky, zahrady, parky. Malé i velké, skromné i honosné, přírodně i exotičtěji laděné. Zahrada je vlastně synonymem přírody, té lidmi přetvářené. A samotné slůvko zahrada má mnoho přívlastků (rajská, světa, kouzelná, bylinková, magická, zanedbaná, vypiplaná atd.). Zahrady samozřejmě dostaly i svou organizovanost, instituce, dokonce i soutěže a také se logicky promítají v umění a médiích. A právě na to jsme se v našem kvízu zaměřili.

Suchá zima je problém. Dřeviny mají žízeň. Jak často zalévat v zimě a kolik?

Zima bez sněhu a oblev představuje pro dřeviny v zahradách problém. Potřebují nějakou tu vodu i v zimě. Obzvláště stálezelené skvosty, které si sice vytvořily různé způsoby ochrany před ztrátami vody, pořád jí ale ztrácejí dost. Stálezelené druhy trpí v zimě nejvíce. Tak úplně se totiž k zimnímu spánku neukládají. Více vody potřebují i opadavé keře a s blížícím se jarem vlastně všechny dřeviny, začnou ze země pumpovat vodu jako výkonná čerpadla.

O zahradách a druzích původních rostlin. Jsou vážně zapotřebí víc, než druhy nepůvodní?

Zahrádka za domem je docela slušný nástroj, kterým se dá pomoci dobré věci. Ochraně přírody. Otázka však stojí, zda ta vaše zahrádka bude přírodě pomáhat více, když bude osetá čistě domácími a původními druhy, anebo do ní vpustíte i pár exotů.

Zahrada, která pomáhá přírodě, nemusí být velká ani extra přírodní

I ten proklínaný trávník je menší zlo než vyasfaltovaný dvorek. Na velikosti zahrady totiž tolik nezáleží, zato na její pestrosti zásadně. A byť by se té pestrosti dalo dosáhnout klidně i s pomocí druhů původních, planě rostoucích, nemusí být nutně jen o nich.

Městské mikrolesy. Nový fenomén, který je vlastně dávno známý jako prachobyčejné houštiny

Zní to honosně, hovoří se o autorovi této nové věhlasné myšlenky, dokonce podle něj vznikl nový pojem Miyawakiho mikrolesy. Mohou vyrůst doslova na pár metrech čtverečních a mají pomáhat s důsledky globálního oteplování, jednoduše řečeno mají zlepšovat mikroklima ve městech a zvyšovat biodiverzitu. Když to ale úplně zjednodušíme, jde o prachobyčejná neudržovaná křoviska, houštiny s několika rostlinnými patry, prostě přesně ta neudržovaná a nevzhledná zákoutí, po kterých se kvůli zvýšení biodiverzity volá i v našich zahradách.

Nepřekrmujte ptáky. Každý preferuje něco jiného a příliš nekvalitního krmiva škodí nejvíce

Při krmení ptactva na krmítkách můžeme snadno napáchat více škody než užitku. Ne nadarmo se v zoologických zahradách zakazuje krmení zvířat, případně si můžete na konkrétních místech pouze koupit trochu vhodného krmiva. A v přírodě si přikrmování zvěře řeší zásadně myslivci. Pak se pustíme se svými útlocitnými dušičkami do záchrany ptactva nebeského, která však může mít spíše rysy nevědomé likvidace. Proč? A jak to dělat správně?

Ptačí hodinka začíná. A nemusí být jen jedna. Pozorujte ptáky na krmítku přesně hodinu

Od pátku 10.1. až do neděle 12.1. se můžete jako laici zúčastnit výsostně vědecké práce. Najdete si útočiště poblíž krmítka, abyste ptáky nerušili, a přesně hodinu si zapisujete, jací a v jakém počtu krmítko navštěvují. Svůj počin pak můžete zopakovat další přesnou hodinu na stejném místě, nebo na jiných stanovištích. A vůbec nemusí jít jen o krmítka.

Tři, třicet a tři stovky. Jednoduchá poučka vysvětluje, jestli je kolem vás dost zeleně

Jak elegantně vyjádřit, že je někde stromů tak akorát, a jinde je jich kritický nedostatek? Možností, jak to sofistikovaně pojmout, je docela dost. Nicméně i tak se spokojenost se stavem veřejné zeleně ve vašem okolí může dost výrazně lišit. Záleží na tom, koho se zeptáte. Udělat z relativně složitého problému jednoduchou záležitost nyní pomáhá nová praktická poučka.

Jak využít dřevo ze stromů a keřů v našich zahradách

Je doba vegetačního klidu a to je období, kdy smíme kácet nežádoucí stromy. Nějak něčím nebezpečné, nemocné a třeba i příliš poškozené vichřicí, s narušenu statikou. Tedy když k tomu získáme povolení, pokud je zapotřebí. Co ale se dřevem z pokácený ovocných a okrasných stromů a keřů na našich pozemcích?