Dobrý den, rád bych se s vámi poradil ohledně správného provedení rekonstrukce podlahy. V celém bytovém domě je problém s kročejovou i vzduchovou neprůzvučností. Byl bych rád, kdyby po provedení rekonstrukce podlahy došlo k celkovému zlepšení akustiky v bytě. Skladba stropu je následující: 1) železobetonová deska, 2) mazanina zhruba 5cm, 3) parkety. Mazanina je v dobrém stavu, chceme ji zachovat a aplikovat na ni pouze potěr. Místo parket chceme položit vinylovou podlahu. Bylo mi řečeno, že vinylová podlaha má již dobré akustické vlastnosti a další izolace není potřeba. Nějak se mi tomu ale nechce věřit. Nebylo by dobré ještě položit kročejovou izolaci (např. Isover nebo Rockwool) včetně podlahového okrajového pásku? Jaké by bylo ideální složení podlahy, pokud chceme zachovat původní mazaninu, položit novou vinylovou podlahu a docílit co nejlepších akustických vlastností? Děkuji mockrát za odpověď. Václav G.
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Lepená parketa bude odstraněna a vyrovnávací cementový potěr ponechán. Pak tedy nevytvoříme výškovou rezervu na novou skladbu a bude nutno se smířit s tím, že nová podlaha bude vyšší.
Z pohledu akustiky se jedná o hmotnou konstrukci stropu (beton), která by měla poměrně dobře vyhovět na vzduchovou neprůzvučnost – útlum hluku, který vzniká v sousedním prostoru (řeč, rádio apod.). Je tedy zvláštní, že uvádíte i tento problém, ale může to mít nějaký důvod.
Mnohem horší to však je s hlukem kročejovým. Zásadním nedostatkem stávající konstrukce je absence kročejové izolace. Tím se myslí měkká vrstva, nejčastěji realizovaná z tuhých desek na bázi minerální nebo kamenné vaty a v tloušťce obvykle kolem 2 nebo 3 cm. Více není nutné. Tato vrstva pak hraje zásadní roli v přerušení zvukových vln, které se šíří konstrukcí a vznikají úderem do povrchu podlahy (kroky, běhající pes, pád předmětů).
Nedílnou součástí skladby je pak horní (a do jisté míry nosná) konstrukce vlastní podlahy nad kročejovou izolací. Ta může být provedena buď jako betonový nebo anhydridový potěr. Z důvodu celistvosti se vyztužuje (například ocelovou sítí, nebo v novějších technologiích sklovláknitou tkaninou nebo potěr obsahuje ve směsi vlákna.
Alternativou jsou takzvané suché technologie, kdy je tato vrstva vyskládána z podlahových desek, tedy takových, které jsou pro tento účel určeny. Obvykle se jedná o sádrokartonové podlahové desky, cementotřískové desky, nebo desky na bázi dřeva (OSB) a podobně. Nejčastěji se dávají na vazbu ve dvou vrstvách. Některé systémy jsou uváděny v jedné vrstvě, spojování na pero a drážku.
V obou případech tato vrstva „plave“ na vrstvě kročejové izolace, proto se používá někdy termín plovoucí podlaha, nejedná se však, jak se často zaměňuje, o plovoucí lamelu (nebo i vinylovou) pochozí povrchové úpravy.
V každém případě „plovoucí“ vrstva musí být po obvodu důsledně oddělena od stěn měkkou dilatační vložkou, aby se zabránilo přenosu hluku do stran. K tomu jsou určeny zmíněné okrajové pásky
Výhodou suché cesty je nižší výška podlahy. Na nosnou betonovou desku stropu de facto přibude jen kročejová vláknitá deska – 20 mm a k tomu 2 x 12 mm podlahových desek. Celkem tedy 44 mm + nášlapná vrstva.
Aby akustický stav stropu doznal výrazného zlepšení, bylo by potřeba jít touto cestou. V případě mokré cesty bude tloušťka betonové desky k 50 mm, což již znamená přitížení stropu (při pochybách o únosnosti pozvat statika) a vyšší tloušťku podlahy, ale takto provedené stropy většinou znamenají díky své hmotě i významné zlepšení vzduchové neprůzvučnosti.
Ještě k legislativě:
Požadavky na řešení hlukové izolace udává ČSN 73 0532 a ČSN EN 717-1,2. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost (R´w) a ochrana proti kročejovému hluku (hladina kročejového hluku L´nv).
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W ≥ 52 dB (u nové výstavby R´W ≥ 53 dB).
Rozlišuje se stavební (R´W) a laboratorní (RW) neprůzvučnost. Laboratorní neprůzvučnost RW je hodnota, kterou uvádí výrobci stavebních materiálů ve svých podkladech. Hodnoty RW stávajícího stropu závisí na jeho konstrukčním a materiálovém řešení a to lze spočítat při podrobné znalosti skladby konstrukce. Stavební neprůzvučnost (R´W) vychází z laboratorní připočtením korekce, která je dle druhu konstrukce od 2 do 8 dB. Platí tedy R´W = RW + k.
Požadavek pro kročejový hluk dle ČSN L´w je < 58 dB (u nové výstavby L´W < 55 dB). Opět analogicky se uplatňují korekce.
Konkrétní návrh účinných akustických opatření je poměrně složitý a je doporučeno jej svěřit odborníkovi, tedy specializované kanceláři na akustiku.
S pozdravem
Ing. Jiří Veselý, energetický poradce Energy Centre České Budějovice