1. Nejvíc ušetřím výměnou oken, nikoli zateplením fasádyJde o nepřesné tvrzení, okny skutečně odchází více energie a opravdu bychom měli začít u oken, ovšem je též třeba sledovat návratnost finančních prostředků na jednotku energie – orientačně cenu 1 GJ ročně. Kratší návratnost má zateplení fasády, čili vnějších obvodových stěn budovy než pouhá výměna oken. Pouhou výměnou oken šetříme dráž. A nakonec stejně platí, že nejvyšších úspor za energie dosáhneme zateplením budovy včetně výměny oken a zateplení střechy, případně i spodní stavby. Zateplování budov je navíc proces spojený z více kroků. A zrovna v případě fasád je třeba nejprve vyměnit okna a hned poté zateplit fasádu.2. Zateplením přestane dům dýchatZateplení obálky budovy ovlivňuje především průchod vodních par stěnou, nikoli příjem a výdej vzduchu. Ten je nejvíce ovlivněn materiály vnitřních (interiérových) povrchů. Navíc je možné konkrétní konstrukci a její vnější zateplení předem posoudit výpočtem. Naopak je vhodným zateplením možné zásadně snížit srážení vodních par na vnitřních površích, případně i zcela odstranit. Zbavíte se tak zevnitř vlhkých stěn a plísní. Vnější zateplení sníží prostup vzduchu obvodovými konstrukcemi, avšak jen zanedbatelně, jelikož více než 95% výměny vzduchu zajišťují spáry, přirozené větrání a technologická zařízení (větrání, ventilátory, digestoře, klimatizace, rekuperace). Ovšem vnitřní vrstvy konstrukce nadále reagují na změny vlhkosti vnitřního vzduchu – tyto konstrukce dýchají. V létě a v přechodných obdobích vnější zateplení nebrání vysychání konstrukce dovnitř. Pokud bychom však budovu zateplili zevnitř, neobejdeme se bez parozábrany u vnitřního povrchu – ta však teprve výrazně omezí dýchání materiálů stavebních konstrukcí. Opět ale má nepatrný vliv na výměnu vzduchu v místnostech – méně jak 5%. 3. Zateplením zvýšíme riziko kondenzace vodních par a vzniku plísníS druhým mýtem souvisí mýtus třetí. Jak jsme již uvedli u druhého mýtu, situace je právě opačná. Zateplení opravdu výrazně sníží a nebo zcela odstraní kondenzaci vodní páry na vnitřních površích obvodových stěn, ale i na jiných površích. Teplota na vnitřních površích obvodových stěn je vyšší, čímž se vzdaluje od teploty rosného bodu. A pokud se plísně přece jen objeví, bývá důvodem větší utěsnění spár oken a dveří a nezateplení výrazných tepelných mostů v konstrukci – nejčastěji jde o okenní ostění. Oproti tomu je rizikové právě „vnitřní zateplení.“ Vnitřní tepelné izolace se však provádějí jen výjimečně a velice obezřetně. 4. Zateplení svépomocí je hračkou, proč oslovovat firmuSvépomocné zateplování nelze nikomu s výjimkou odborníků v oboru doporučit. Pravděpodobnost, že získáte maximálních možných úspor energií je nízká a navíc vám nikdo nezaručí, jaké dosáhnete životnosti svépomocně zateplené budovy, což souvisí s kvalitou provedených prací, výběrem materiálů, ale též bezpečností. Pokud dokonce ani nevíte, jaká má být správná skladba zateplovacího systému a dokonce to ani nemíníte řešit, nelze dosáhnout ani uspokojivého výsledku. Navíc není možné při svépomocném zateplování dosáhnout na dotace. 5. Zateplení fasády vyřeší vlhkost budovyJestliže do stavebních konstrukcí vzlíná voda (zemní vlhkost) a nebo naopak zatéká porušeným střešním pláštěm (srážková voda), zateplení skutečně nevyřeší vůbec nic. Naopak je třeba se zateplením budovy počkat a nejprve vyřešit (odstranit) skutečné příčiny problémů. Na druhou stranu lze zateplením opravdu vyřešit kondenzaci vodních par na vnitřních površích, ale nic jiného!6. Nejlepší a nejekologičtější jsou alternativní zateplovací materiályJe třeba vždy vědět, jaké materiály garantují skutečné úspory. Samozřejmě se objevují nové ekologické materiály, mnohdy jsou však výrazně dražší než klasika a negarantují lepší výsledky. A to samé platí i pro materiály levnější. Prostě doporučujeme využívat osvědčených metod a k jiným přecházet jen opatrně, až se osvědčí jinde a výrobce bude moci garantovat dobré výsledky v kombinaci s dobrou cenou praktickým využitím těchto materiálů. 7. Pěnový polystyren po čase mizíPokud budeme hřešit vůči užitným vlastnostem polystyrenu, skutečně bude ubývat. Ovšem pouze v případě, že budeme pozorovat polystyrenovou desku umístěnou vedle krbu, u radiátoru či sporáku a podobně. Pěnový polystyren neodolává trvalým teplotám nad 70 oC a organickým rozpouštědlům. Čili pokud budete polystyren lepit na stěny pomocí lepidel obsahujících organická rozpouštědla a nebo jej použijete pod černé či tmavě modré opakní sklo, skutečně bude polystyren mizet. To však nikdo rozumný neudělá. Pokud se k pěnovému polystyrenu chováme s ohledem na jeho vlastnosti, odpovídá jeho životnosti životnosti ostatních materiálů stavebních konstrukcí.8. Nejlevněji zateplíme kombinací nejlevnějších součástí různých zateplovacích systémůToto je skutečně hluboký omyl! Každý zateplovací systém byl vyvinut a odzkoušen pro optimální spolupůsobení všech svých složek. Kombinací materiálů z různých zateplováků nemůžeme získat garantované vlastnosti ani jednoho z nich! Čili životnost bude nízká, stejně jako bude nižší i účinnost zateplení. 9. Zateplovací systém snese i tradiční omítkyDíky teplotním dilatačním pohybům (roztahování při vyšších teplotách a naopak zase smršťování) povrchových vrstev vnějšího líce tepelné izolace dochází k výraznému namáhání omítek. A právě klasická omítka je křehká a nepoddajná, dilataci neumí přenést a praská. A to dokonce i ve větších vrstvách. Čili ani větší vrstva klasické omítky není řešením, nemluvě o finanční náročnosti. Proto se používají speciální tmely a omítky a v nich zakotvená výztužná síťovina s konstantní velikostí ok. Tato síťovina rozloží námahu rovnoměrně do celé plochy omítky. A vymstí se nejen použití tradiční omítky, ale i necertifikovaných materiálů a nedůsledné provedení. Životnost fasády prostě bude výrazně nižší.10. Lepší je investovat do změny způsobu vytápění než do zateplení, jelikož zateplení má delší návratnostStavební úpravy mají skutečně delší návratnost než změna topného systému, natož pouze samotného kotle. Ovšem je prokázána ekonomická i provozní výhodnost zateplování jakožto prvního kroku snižování energetické náročnosti budov. V domech s nízkou energetickou náročností si můžeme zvolit jakýkoli (i netradiční) způsob vytápění včetně obnovitelných zdrojů. Pokud bychom postupovali opačně, dojdeme nakonec v mnoha případech k poznání, že jsme zvolili nevhodný (například předimenzovaný) zdroj vytápění. Zdroj: www.anesta.cz, www.ČESKÉSTAVBY.cz
