Jak to všechno začalo? Těžbu a zpracování kamene v Lázních Bělohradě se mi podařilo obnovit před 30 lety. První impuls přišel od pana Ing. Hörbeho staršího, kterému bych tímto rád vyslovil velké poděkování. Ing. Hörbe patří mezi lidsky i profesně velké osobnosti a já jsem měl to štěstí, že byl v období 1984-1988 na SPŠKS v Hořicích mým třídním učitelem. Když se do zkušebny kamene a kameniva dostaly vzorky bělohradského kamene, nasměroval mě do Lázní Bělohradu, protože věděl, že se zabývám otvírkou opuštěných lomů. Také bez podpory mých rodičů, ať už na střední nebo vysoké škole, nebo kdykoli později, by nebylo možné realizovat otevření bělohradského lomu a také opravu domu v jeho sousedství. Tak tedy ještě jednou – velké díky! Podíváme-li se do minulosti, měl kamenolom významné období od roku 1904, kdy zde těžbu vedl Josef Purm, který se narodil 11. 1. 1876 v Lázních Bělohradě. Lom a dům tehdy koupil ve svých 28 letech. Těžbu a zpracování pískovce zde provozoval cca 40 let. Dle dochovaných dolových deníků, účetních knih a korespondence byla těžba přerušena ke konci druhé světové války kolem roku 1944. Z realizovaných staveb z tohoto období si připomeňme alespoň Fričovo muzeum v Lázních Bělohradě (1904). Bělohradský pískovec, jak je tento unikátní přírodní kámen s nezaměnitelnou barvou a kresbou označován, nemá v Evropě ani ve světě obdoby a jeho historie sahá do daleké minulosti. Letopočtem 1657 je datován morový sloup na Malém náměstí. Z tohoto pískovce bylo postaveno celé krásné lázeňské městečko. Pískovec se používal především jako místní stavební kámen a materiál pro kamenickou výrobu (soklový kámen, kvádrové zdivo, dlaždice, překlady, schody, parapety, zárubně, portály, ostění oken a dveří, žlaby, koryta) a pro sochařské práce jako jsou plastiky, ozdobné prvky, náhrobky apod. Ponořme se ještě dál do minulosti, a to do období třetihor, kdy dostal pískovec své unikátní a jedinečné zbarvení. Bylo to dáno vulkanickou činností a krystalizací železa. Představme si, jak významné období to bylo. V této době se vrásněním v Evropě zvedá pohoří Alp, řeky místo na jih začínají téci na sever. Pískovec ale vzniká před necelými 100 milióny lety v období svrchní křídy. Geologický útvar zvaný Český masív byl v té době ostrovem. A některé jeho části začaly klesat, a tím se přirozeně vytvářely sladkovodní jezerní pánve. Ty byly lemovány pralesy araukárií, cykasů, jinanů, sekvojí a dokonce už i borovic. A právě v takové jezerní pánvi se vytvořil bělohradský pískovec. Během třiceti let vzniklo z tohoto pískovce mnoho krásných realizací, na které můžeme být hrdi. Jmenujme především obklady, dlažby, zdivo (vše s různou povrchovou úpravou) nebo různé stavební prvky (parapety, schody, portály a ostění). Kámen je díky svému příjemnému zbarvení vhodný k použití jako solitérní, okrasný i skalkový a na výrobky zahradní architektury (truhlíky na květiny, vázy, terasy, lavičky, sloupy, zahradní krby, koule, pítka, fontány, jezírka, japonské lampy). Pískovec se svou jedinečnou kresbou sluší i moderním stavbám. Komplexní sortiment výrobků pro dům i zahradu vytváří kouzelné stavby, které přinášejí radost a příjemný pocit. Kámen z lomu v Lázních Bělohradě byl použít i na výjimečné realizace. Radost nám činí model sluneční soustavy, menhir darovaný městem Lázně Bělohrad městu Hradec Králové při 800. výročí první písemné zmínky, pamětní kameny i sochařské realizace patrona Čech a horníků, sv. Prokopa, dále sv. Ludmily i sv. Anežky České. V roce 2011 jsme si připomněli 800. výročí narození této české princezny, dcery českého krále Přemysla Otakara I. a uherské princezny Konstancie, jedné z nejušlechtilejších postav našich dějin. Její památku připomíná socha jak v Lázních Bělohradě, tak ve městě Solbiate Olona, které se nachází na severu Itálie v Lombardii, nedaleko Milána. V místě, kde se formovali československé legie. Výjimečný kámen si našel výjimečné osobnosti, které jsem měl tímto možnost poznat a navázat s nimi mimořádná přátelství. Za všechny bych rád vyzdvihl velkou osobnost prof. Klementa Rejška. Touto cestou chci všem, kteří se podíleli a podílí na těžbě bělohradského pískovce, na realizaci rozmanitých, nesčetných výrobků a staveb a na celkovém chodu kamenolomu, vyjádřit své veliké poděkování, a doufám, že skvělí lidé a radost z dobře vykonané práce nás budou provázet i nadále. Ing. František Žoček, Ph.D.
