Americká zahrada u Chudenic, místo mého dětství, puberty a dospívání, kde jsem si tajně kradl drobné artefakty pro své dnes již ztracené herbáře. Sušil jsem je u babičky v nedaleké Chocomyšli na půdě lisováním ve starých novinách. Místo, kam se vždy rád vracím, vlastně pokaždé, když vyjedu tím směrem. S sebou něco k pití, svačinu, kávu v termosce, tabák a fotoaparát. Vždy si na chvíli odpočinu v místní stylové besídce, která chrání návštěvníky před rozmary počasí. Vlastně ale ani nemusí, protože třeba pod místním slavným gigantem, douglaskou tisolistou, by se před deštěm ukryl celý zájezd. A nejen pod ní, obrovitých, statných fešáků a krásek je zde mnoho. Vlastně mezi nimi po celou dobu vždy především běhám sem a tam a snažím se je zapamatovat. Bohužel, čím jsem starší, tím je to horší. Na smrtelné posteli zbude ze zahrady již jen opar. Americká zahrada, nádherná sbírka dřevin rozličného původu a památka na um někdejších zahradníků. A že najdete po rodu Černínů z Chudenic (též Czerninové z Chudenic, německy Czernin von und zu Chudenitz) v kraji mnoho stop, třeba starý černínský zámek v Chudenicích, solitéry statných stromů v krajině, takzvanou kuchyňku, čili místo, kde se pořádaly hody v přírodě, starobylý lázeňský park, zámecký park v Chudenicích a jiná. Ostatně i ty lesy okolo bývaly černínské, stejně jako třeba zámeček v Chocomyšli, který se později stal budovou JZD a lihovarem, čímž byl zcela zdevastován… Národní přírodní památka Americká zahrada vlastně nevznikla žádnou náhodou, vždyť její zakladatel Evžen Černín stál jako spoluzakladatel i u zrodu Dendrologické společnosti v pražských Průhonicích. Americká zahrada se rozkládá pod rozhlednou Bolfánek v lesním komplexu Žďár přibližně 2 km od Chudenic. A co zde především najdete? Nejucelenější soubor dřevin z území Severní Ameriky v České republice, ale i unikáty asijské a evropské. Dokonce se v zahradě dodnes zachovaly některé dřeviny z dob jejího založení. To se stalo v roce 1828 a původně šlo o okrasnou školku cizokrajných rostlin pro nedaleký park u zámku. Až od roku 1841 zde začala být budována sbírka cizokrajných (převážně severoamerických) dřevin. Iniciátorem této sbírky byl právě Evžen Černín (Eugen Karel Černín, narozen 1796, zemřel 1868, dědičný člen rakouské panské sněmovny, mecenáš umění, jeden z největších tehdejších velkostatkářů a po svém otci pokračovatel v budování zámeckých parků). Na správě tohoto arboreta se v sedmdesátých letech 19. století spolupodílel významný botanik Ladislav Čelakovský, syn básníka Františka Ladislava Čelakovského, který v té době pobýval na nedalekém zámku Lázeň. Až v roce 1969 byla Americká zahrada o rozloze 1,89 ha vyhlášena za chráněné území v kategorii Národní přírodní památka. Dnes je arboretum majetkem Lesů ČR a správu vykonává Správa Chráněné krajinné oblasti Český les. Ostatně jako pubescent jsem jezdil na brigády do okolních lesů, kde jsme především takzvaně vyžinovali (ochraňovali mladé sazeničky dřevin před plevelnými rostlinami, které je zarůstaly a mořily). A za první vydělané peníze jsem si tehdy v patnácti letech koupil v Tuzexu svou první džísku (Lee Cooper) za bony získané před obchodem od veksláka. :-) Vydáte se z Klatov okresní silnicí směrem na Domažlice, projedete Svrčovcem, Dolany, Balkovy, Slatinou a za Lučicemi odbočíte doprava na Chudenice. Ještě před obcí je odbočka doleva na zámek Lázeň sv. Wolfganga a jste na pokraji někdejšího ráje šlechtického rodu Černínů. U lázní pohodlně a zdarma zaparkujete na lesním parkovišti (případně na parkovišti u Sv. Anny u chudenického hřbitova) a pustíte se pěšky okolo odbočky na slavnou rozhlednu Bolfánek a kolem jezírek, která inspirovala vznik opery Rusalka, až do Americké zahrady. Celá je oplocena pletivovým plotem, který je ze dvou stran opatřen dřevěným nadchodem. Kvůli zvěři. Po schodišti se vysoká nevydá, ani divočák a zřejmě ani zajíc. Americká zahrada patří ještě pod okres Klatovy, byť je vlastně téměř přesně na hranici okresů Klatovy a Domažlice. V arboretu najdete více než dvě stovky druhů a kultivarů listnatných a jehličnatých dřevin severoamerického, asijského i evropského původu. Celkové množství dřevin je zde více jak tři sta kusů. Nejslavnějšími unikáty jsou douglaska tisolistá, dřín květnatý a liliovník tulipánokvětý. Od jara do zimy, než opadnou poslední listy opadavých listnáčů, je zde co spatřit. Opravdu se vyplatí opakované návraty v různou roční dobu. Třeba již brzy na jaře na tulipány kvetoucí na stromě (liliovník tulipánokvětý). Americká zahrada se rozkládá v nadmořské výšce okolo 500 metrů nad mořem v oblasti, které se říká Západočeská pahorkatina. Největšího rozkvětu se toto arboretum dočkalo v roce 1874. Dodnes jsou ze zahrady odstraňovány náletové a invazní druhy a ošetřování stromů zahrnuje zdravotní a bezpečnostní řezy. Bohužel dnes Americkou zahradu ohrožuje několik faktorů. Především snížení druhové variability cílových dřevin, nedostatečná výsadba mladších dřevin a konkurence dřevin z lesního porostu. Navíc je problematické i nevhodné umístění dřevin vedle sebe a nevhodné dosadby stromů do zahrady s ohledem na jejich ekologické nároky. Douglaska tisolistá - severoamerický druh, národní symbol Oregonu, unikátní exemplář má úctyhodné rozměry (výška 39 metrů a obvod kmene více jak 5 metrů), dovezena byla již v roce 1842 a patří k nejstarším jedincům tohoto druhu v celé Evropě, ve své domovině dorůstá výšky až 60 mDřín květnatý - národní strom ve Virginii a Missouri, též jedinec z původní výsadby roku 1842Zeravinec japonský - choulostivá dřevina, v našem klimatu se uchytí jen ojediněle a právě v Americké zahradě se to povedlo, opět jedinec z původní výsadby roku 1842Zerav obrovský - mohutný více kmenný jedinec z původní výsadby z roku 1842Jalovec viržinský – velmi vzácné a ceněné exemplářeLiliovník tulipánokvětý celolistý - jeho žluté květy vypadají jako tulipányZdroj: sokujiciplaneta.cz, chudenice.eu, kudyznudy.cz, wikipedia.org
