Latinský botanický název aster (Callistephus chinensis), u nás oblíbených letniček, lze doslova přeložit jako “krásný věnec“. Z názvu je také patrné, odkud tyto rostliny pochází. Do Evropy přivezli první semínka aster z Asie v roce 1728 misionáři (prvenství je přisuzováno botanikovi jménem Pierre d'Incarville, ale s jistotou to nikdo neví). Tenkrát šlo o jednoduše bíle kvetoucí rostliny, kterým se u nás začalo lidově říkat “sedmikráska královna“. Šlechtění ale nabralo rychlý kurz a již v roce 1750 spatřily světlo světa první plnokvěté odrůdy, přičemž záznamy o prvních trubičkovitých odrůdách sahají do roku 1807. A současný sortiment odrůd aster doslova bere dech. Domovinou aster jsou jsou řídce zalesněné a keřovité oblasti na severovýchodě Činy, východě Mongolska a na severu Korejského poloostrova. Již v roce 1730 kvetly v Paříži první jedinci tohoto druhu. Carl Linné rostlinu pojmenoval Aster chinensis, později byl ale vytvořen samostatný rod Callistemma a v roce 1833 dostaly rostliny nový odborný název Callistephus chinensis.I u nás byly astry šlechtěny a za socialistického Československa vznikla spousta místních kultivarů. Zmínit můžeme například nejznámějšího Průhonického trpaslíka, který se prodral na světové trhy pod jménem Pinocchio. Šlechtěním byly především podporovány ranost odrůd a jejich dobrý zdravotní stav. A že se šlechtitelé v Turnově, Libochovicích, Veltrusech a na dalších místech opravdu snažili. Astra čínská (Callistephus chinensis) je jediným druhem monotypického rodu, který se zhruba od roku 1872 (byl zaznamenán první nález) někdy objevuje i ve volné přírodě naší země. Astry jsou proto považovány za přechodně zplaňující nebo občasně zavlékaný neofyt. Za ohromným množstvím různých odrůd aster stojí stavba jejich květního úboru. Je tvořen jazykovitými kvítky na okraji a trubičkovitými ve středu květenství. Přitom mohou mít obě části kvítků různé tvary a také jejich poměr se odrůda od odrůdy liší. Tuto skutečnost pak ještě podtrhuje ohromná barevná škála květenství a různé výšky rostlin. Suma sumárum trh dnes nabízí stovky různých kultivarů aster. A vlastně se pěstování těchto rostlin snadno stane vášní. Nejvýznamnější šlechtitelé aster dnes sídlí v Německu, Francii, Dánsku a Holandsku. U nás byly astry na vrcholu své oblíbenosti v 70. letech 20. století, kdy přišel trest v podobě fuzáriového vadnutí. Tuto chorobu způsobovala houba Fusarium oxysporum, která žije v půdě. Dostávala se do kořenů rostlin nebo napadala jejich krček, postupně se dostávala do vodivých drah, které ucpala a rostliny začaly žloutnout, vadnout a usychat. Na krčku rostlin jsme houbu poznali podle bílého až narůžovělého povlaku houbových vláken a výtrusů. Nakonec se ukázalo, že jediným smysluplným lékem na tuto houbu je prevence v podobě střídání záhonů, na kterých astry pěstujeme. Na stejném místě mohou být nejdříve za pět let, což je v mnohých zahradách problém. Zájem o astry se proto zmenšoval a to dokonce i ve velkém, jelikož se pěstování přestávalo vyplácet.Z tun prodávaných semen se postupně staly jen kilogramy. Byly zde pokusy o šlechtění aster na rezistenci vůči houbě, ale vcelku marné, i když nakonec byly vyšlechtěny odolnější odrůdy. Rezistentní však ne, jelikož houba Fusarium oxysporum tvoří řadu kmenů a odolnost pak fungovala jen vůči konkrétním kmenům. Aby toho nebylo málo, astry jsou napadány také houbou Verticilium alboatrum a hovoříme o verticiliovém vadnutí. Astry si snadno spleteme s hvězdnicemi rodu Aster, které pochází především ze Severní Ameriky a jde o rostliny vytrvalé. V našich podmínkách bez potíží přezimují a mnozí lidé se domnívají, když je spatří, že jde právě o asijské astry. Omyl.Astra čínská je teplomilná rostlina dlouhého dne, aby astry vůbec kvetly, musí být teploty alespoň cca 18 °C. Jak se začnou od jara dny prodlužovat, rostou astrám nejprve vegetativní orgány (lodyhy a listy) a probíhají přípravy na kvetení. Jakmile se začnou dny zase zkracovat, začnou růst generativní orgány a astry kvetou. Velikost rostlin i dobu kvetení můžeme ovlivňovat řízením teplot a délky dne. Astrám se nejlépe daří na výhřevných sušších stanovištích. Půdu preferují výživnou hlinitopísčitou s neutrálním až mírně zásaditým pH. Rostliny vyloženě nesnesou čerstvý chlévský hnůj a výsadbu do půdy po rostlinách čeledi lilkovité. Astry vysazujeme do sponu 25 × 25 cm, zálivku provádíme častěji a méně vydatnou. Za většího sucha rostliny vadnou, v příliš mokré půdě jsou napadány houbovými chorobami. V průběhu kvetení pravidelně odstraňujeme odkvetlé květní úbory. Astry mají lodyhy větvené, jednoduché pouze ojediněle, vysoké jsou od 20 do cca 100 cm. Lodyha bývá světle zelená až načervenalá a je porostlá tvrdými trichomy. Rostlina roste ze svazčitého kořene a z listové růžice porostlé řapíkatými listy s oválnými čepelemi. Čepele jsou na okrajích zubatě vykrajované. Listy mohou mít více tvarů a bývají dlouhé od 4 do 12 a široké od 1,5 do 4 cm. Listy prostě nemůžeme v případě aster použít jako rozlišovací znak. Květní úbory rostou jednotlivě na vrcholech hlavní lodyhy i dalších větviček. Velké jsou od 5 do 12 cm a mají ploché nebo klenuté květní lůžko bez plevek. Ve středu lůžka vždy najdeme oboupohlavné kvítky s nejčastěji žlutou trubkovitou korunou. Po obvodu lůžka najdeme dvě až tři řady samičích kvítků s jazykovitou korunou. Její lístky mají různé tvary i barvy. Pětičetná koruna je srostloplátečná s pěti zoubky na koncích. Uvnitř koruny najdeme pět tyčinek s prašníky srostlými do trubičky a pestík tvořený dvěma plodolisty. A jelikož pyl v prašnících nedozrává ve stejnou dobu jako blizna, dochází k cizosprašnému opylení. Kvítky v úboru nakvétají postupně z vnější strany do středu.Plodem aster je zploštělá, podlouhlá a hnědá nažka. Je dlouhá přibližně 4 mm a široká 1,5 mm, opatřena je třířadým chmýrem, dvěma žebry a tvrdým oplodím. Semena jsou schopna klíčit i po třech až pěti letech. Astry čínské množíme výhradně semeny a výsevy provádíme od konce dubna do konce července. Na ranní mrazíky rostlinky citlivé nejsou, ale semena klíčí za teplot okolo 12 °C. Klíčení trvá až 10 dnů. A pozor - na 1 m2 by nemělo být více jak 50 rostlin. V zahradnictvích jsou astry vysévány ve sklenících již od konce března a na venkovní záhony jsou pak vysazovány již vzrostlé sazenice.Široký sortiment kultivarů aster se dělí podle vzrůstu (vzpřímené, vysoké keřovité a nízké keřovité), doby kvetení (rané - červenec, normální - srpen a pozdní – září) a podle plnosti a typu úboru (jednoduché, poloplné, plné a smíšené (trubkovité, jehlicovité, střechovité, pivoňkovité)).Zdroj: izahradkar.cz, wikipedia.org, abecedazahrady.cz
