Impozantní baobab, který ve své domovině dorůstá výšky až 30 metrů, a který tvoří mohutné kmeny a nádherné kompaktní deštníkovité koruny, můžeme skutečně mít i doma. Baobab je velmi zajímavá dřevina, kterou sice máme spojenou s Afrikou, ovšem roste třeba i na Madagaskaru a v Austrálii, přičemž není dosud jasné, jak k rozšíření baobabů mezi kontinenty došlo. Baobaby jsou nazývány stromy života či stromy dlouhověkosti a skutečně se dožívají neuvěřitelného věku 1000 až 2000 let. Tyto stromy přežijí dokonce i silná poškození kůry slony. Pro svůj vzhled i dlouhý život jsou baobaby opředené mnoha legendami, pověrami a domorodými pověstmi. Je přitom s podivem, že podrobnější seriózní botanické informace o baobabech se do Evropy dostaly až na přelomu 19. a 20. století. Rod baobab zahrnuje 8 druhů, centrum druhové diverzity rodu je na Madagaskaru, mimo Madagaskar rostou jen 2 druhy - baobab prstnatý (Adansonia digitata) rostoucí na savanách subsaharské Afriky a baobab Gregorův (Adansonia gregorii) rostoucí v severozápadní Austrálii. Výlučně jde o tropické stromy, které svým výskytem přesahují obratník Kozoroha nejvýše o několik stupňů. A africký baobab prstnatý je navíc dnes pěstován v klimaticky příhodných oblastech celého světa. V sekci Brevitubae jsou zařazeny 2 madagaskarské druhy baobabu: baobab suarézský (Adansonia suarezensis) a baobab Grandidiérův (Adansonia grandidieri). Sekce Longitubae zahrnuje 5 druhů, 4 madagaskarské (baobab madagaskarský (Adansonia madagascariensis), baobab Perriérův (Adansonia perrieri), baobab Adansonia rubrostipa a baobab za (Adansonia za)) a jeden australský (baobab Gregorův (Adansonia gregorii)). Sekce Adansonia zahrnuje jediný africký druh baobab prstnatý (Adansonia digitata). Baobab (Adansonia) je rostlinný rod z čeledi slézovité (Malvaceae). Baobaby jsou opadavé stromy s nápadně tlustými kmeny a dlanitě složenými listy. Rostou výhradně v oblastech s obdobím sucha. Většina druhů baobabů má lahvicovitě ztloustlé kmeny a kompaktní koruny. Dokonce i mladé rostlinky mají kmínky na bázi ztloustlé. Pouze druh Adansonia rubrostipa má na kmenech kuželovité trny. Primární větve jsou tlusté, horizontálně rozložené anebo šikmé. Dřevo baobabů je měkké, vláknité a uložené v soustředných kruzích, je schopné držet mnoho vody, přičemž průměr kmene se mění v závislosti na množství srážek. Dřevo roní při poranění bělavý latex bez zápachu. Borka je hladká nebo plátkovitá, červenohnědá až šedá. Pod borkou najdeme tenkou žlutou až zelenou fotosyntetizující vrstvu. Mezi kůrou a dřevem je pak vrstva dlouhých podélných tuhých vláken. Babobaby mají dva druhy výhonů, zelené nekvetoucí mladé větve, které jsou tenké a dlouhé a dřevnaté plodné větve, které jsou tlustší, mají zkrácené články a listy nahloučené na koncích. Listy baobabů v období sucha opadávají. Jsou střídavé, dlanitě složené z 5 až 11 lístků, bylinné až kožovité a mají většinou opadavé palisty. Čepel lístků je celokrajná nebo zubatá, lysá nebo pokrytá jednoduchými či hvězdovitě nahloučenými trichomy. Semenáčky a regenerační výhonky mohou mít listy také jednoduché. Řapíky listů jsou na obou koncích charakteristicky válcovitě ztloustlé. Květy se vyvíjí v paždí listů u vrcholu plodných větviček. Na jedné stopce květenství je většinou 1 velký oboupohlavný květ, výjimečně 2. Květy se otevírají se soumrakem a silně voní. U některých druhů trvá otevření květu jen 30 sekund, takže otevření květu můžeme krásně pozorovat. Opylení květu je možné pouze první noc, kdy se květ otevře, byť květy zůstávají na stromech i více dnů. Plody baobabů jsou velké, suché a s tvrdým oplodím. Tvar mají vejčitý až protáhle válcovitý, oplodí je červené až černohnědé a dřevnaté, silné 5 až 15 mm, nejčastěji nepukavé. Uvnitř plodů najdeme houbovitou až křídovitou suchou dřeň, která ukrývá mnoho semen ledvinovitého tvaru. Semena jsou velká 10 až 20 mm. Baobaby jsou opylovány kaloni, poloopicemi z čeledi kombovití, lemury, různým hmyzem včetně lišajů, strdimily a kystráčky. Semena afrického baobabu prstnatého a australského baobabu Gregorova jsou šířena savci, kdy projdou jejich zažívacím traktem bez porušení. Dokonce se tak zvyšuje klíčivost semen, semena jsou stratifikována. Naopak u madagaskarských druhů není znám žádný savec schopný šířit semena baobabů. Má se za to, že tyto savce vyhubili lidé. První literární zmínky o baobabu pochází ze 14. století. Evropští botanici se pak s plody baobabu poprvé seznámili v Egyptě, kam byly dováženy obchodníky. Benátský botanik Prospero Alpini nazval plody v roce 1592 Bahobab, což je slovo pocházející zřejmě arabštiny. První detailní popis a ilustrace baobabu prstnatého zhotovil francouzský přírodovědec a objevitel Michel Adanson v půlce 18. století v oblasti dnešního Senegalu. Došla mu souvislost s dříve známými plody a proto dal stromu jméno baobab. A právě toto jméno se zabydlelo v mnoha jazycích, byť Linné rostlinu pojmenoval právě na počest Adansona. První písemné zmínky o baobabech na Madagaskaru jsou z roku 1605, popisovány však začaly být zdejší druhy až na přelomu 19. a 20. století. Na začátku 18. století objevil Allan Cunningham baobab v severozápadní Austrálii. Plody afrického baobabu prstnatého se využívají k přípravě osvěžujícího domorodého nápoje, ze semen je získáván jedlý olej, moučnaté míšky vařené ve vodě jsou náhražkou mléka, jádra bohatá na bílkoviny a olej chutnají po mandlích. Rozemleté slupky plodů se využívají jako lulkový tabák, z popela se vyrábí mýdlo. V některých zemích lidé dokonce pijí vodnatou šťávu tvořící se v kmeni v místech poranění. Mladé listy a výhony se konzumují jako zelenina, z oplodí plodů se získávají pevná vlákna, ze kterých se pak vyrábí plachty, koše a textilie. Kůra je bohatá na třísloviny a používá se při vyčiňování kůží, z kůry se vyrábí provazy, rybářské sítě a šňůry apod.. Pražená semena baobabů jsou náhražkou kávy. Baobaby slouží též jako rezervoáry vody. Velké duté kmeny baobabů jsou navíc využívány jako obytné prostory, garáže, bary apod.. Dužninu i semena lze konzumovat i za syrova. Plody všech baobabů jsou jedlé, jen plody baobabu madagaskarského nejsou příliš chutné. Dřevo baobabů se využívá například k výrobě došků. Odvarem z kůry baobabu prstnatého se v Africe léčí horečky a jejich rozemletá dužnina se využívá jako prevence úplavice. Odvarem z kůry madagaskarského baobabu suarézského se léčí cukrovka, jedlé plody australského baobabu Gregorova se užívají proti kurdějím. Význam baobabů je v některých regionech také kulturní a náboženský, například v Africe jsou baobaby uctívány jako příbytky božstev či ducha a jsou jim připisovány magické účinky. Plody baobabu mají sladkokyselou chuť a obsahují značné množství vitaminů (A, B a C), aminokyselina minerálů. Dokonce jsou plody řazené mezi takzvané superpotraviny. Dužninu lze přitom dosušit, rozemlít na prášek a uchovat v uzavřeném obalu na suchém místě. Lžičku sušiny pak můžeme vždy přidat do jogurtu či smoothie. Plody však můžeme také konzumovat syrové bez dalších úprav. Baobab si můžeme vypěstovat ze semene, koupit si však také lze na jaře ve Fairtrade obchodech sazeničky ve speciálních voskových obalech, ve kterých sazenice vydrží až 9 měsíců. Darování sazenice baobabu pak může leckoho potěšit. Ale pozor, sazenice musí stále stát ve vzpřímené poloze, aby nehnily jejich kořínky. Mladé rostliny rostou po rozbalení a přesazení docela rychle. Ve fázi dvou pravých listů přesazujeme sazeničky do samostatných květináčků, tedy pokud začínáme semínky. Substrát je třeba smísit s pískem (díl písku na 4 díly substrátu stačí), půda musí být dobře propustná. V prvních letech baobab přesazujeme jednou za rok, později jednou za dva roky. Na dno květináče vždy umístíme vrstvu drenáže a starším rostlinám dopřejeme směs substrátu pro pokojové rostliny a substrátu pro kaktusy v poměru 1:1. Rostliny lze snadno tvarovat řezem, čímž regulujeme jejich velikost a zajistíme pěkné rozvětvení. Ostatně milovníci bonsají o baobabech dobře vědí...Mezi jednotlivými zálivkami je třeba nechat půdu vyschnout, v trvale mokrém substrátu rostliny stát nesmí. Nesmíme zapomenout, že i ve své domovině jsou tyto stromy pravidelně vystavované suchu. Pěstování baobabu můžeme vlastně přirovnat k pěstování sukulentů. Jednou za 14 dní hnojíme zředěným roztokem hnojiva pro pokojové rostliny. Domácí baobab pěstujeme na světlém stanovišti a v létě jej můžeme letnit třeba na terase. Na podzim omezíme zálivku a se žloutnutím listů před opadem snížíme teplotu na 15-17 °C . Zimní teplota pak může být i nižší, nikdy však ne méně jak 8 °C. I v zimě zaléváme, ovšem jen velmi mírně (jednou za 14 až 20 dní). Na jaře zvýšíme zálivku, když začne baobab znovu rašit. V zimě zásadně nehnojíme.Pokud chceme pěstovat baobab ze semen, stačí si pořídit plod, byť jen jediný obsahuje velké množství semen, všechna nám však nevyklíčí, vyklíčí zhruba třetina. Na semenech ulpívá suchá dužnina baobabu, kterou musíme oškrábat, semena jsou černá, lesklá a velká cca 0,8 cm. Vysévat můžeme prakticky ihned po vyjmutí z plodu, ideální je však semena obrousit pilníkem, případně na jednom místě narušit nožem. Pak semena namočíme do vody na 24 až 48 hodin. Semena vysejeme do propustného výsevního substrátu, nejlepší je směs jemného písku, perlitu a rašeliny. Výsev provádíme do hloubky cca 1 cm, povrch zeminy lehce utužíme a substrát zalijeme. Výsev udržujeme ve vlhku a teple, nejlépe při teplotě 25° C. Teplota by neměla klesnout pod 20 °C. Vyklíčení semen se dočkáme za 10 až 30 dnů. Fairtrade je obchod založený na partnerství, konkrétně je tímto slovem certifikováno zboží, které splňuje určité sociální, ekonomické a ekologické standardy. Smyslem certifikace je poskytnout pěstitelům, zaměstnancům a řemeslníkům ze zemí globálního Jihu (Afriky, Asie a Latinské Ameriky) možnost se uživit vlastní prací za důstojných podmínek. Pěstitelé a zaměstnanci dostávají za své produkty výkupní cenu, která odpovídá nákladům na pěstování či výrobu a zároveň umožňuje důstojné živobytí. Fairtrade tedy představuje spravedlivější obchodní podmínky, dodržování lidských a pracovních práv a šetrnost k životnímu prostředí.Zdroj: zahradkarskaporadna.cz, semena.cz, wikipedia.org, fairtrade.cz, stoplusjednicka.cz
