Butchartovy zahrady najdete v Brentwood Bay na Vancouver Islandu v kanadské Britské Kolumbii, kde je spousta vytěžených lomů. A právě tyto lomy dnes nabízí mnoho možností využití. Jedním z příkladů jsou právě nádherné Butchartovy zahrady nedaleko města Victoria. Rod Butchartových se do Kanady rozšířil ze Skotska a lom, díky kterému vyráběli portlandský cement, se začal přebudovávat na zahrady v roce 1904. Dnes jsou Butchartovy zahrady 122 let starou, světoznámou, 22 hektarů velkou výstavní zahradou. V roce 2004 byly při příležitosti stého výročí od svého založení zapsány na seznam národních historických památek Kanady. Zahrady vytvořené Jennie Butchartovou jsou stále v soukromém vlastnictví rodiny Butchartových. Butchartovy zahrady, to je vlastně komplex pěti zahrad různých stylů: Zapuštěná zahrada (Sunken Garden) byla prvním počinem Jennie Butchartové. Uprostřed ní se tyčí vápencový násep, ze kterého je na Zapuštěnou zahradu nádherný výhled. Vlastně jde o zelené stěny původního lomu, zatímco stezky se vinou okolo půvabné Rossovy fontány a klidné Bog Garden. Do malebné zapuštěné oázy sestoupíte po serpentinových schodech. Růžová zahrada (Rose Garden) přináší zářivé barvy a svěží vůně. Kvete od léta do začátku podzimu a představuje působivou sbírku 2 500 floribund, čajohybridních růží v rozmanitých úžasných barvách, popínavých růží a jiných popínavých rostlin. Japonská zahrada (Japanese Garden) vás provede světem japonské mystiky a filosofie života. Klidné vody a nášlapné kameny zde provázejí vaše smysly. Do Japonské zahrady vás zve velkolepá brána Torii, která označuje vchod. Šustí zde svými listy javory a buky, na konci jara kvetou himálajské modré vlčí máky a na podzim listy dřevin působivě zlátnou a červenají. Italská zahrada (Italian Garden) je vlastně původní tenisový kurt proměněný v barevnou oázu. Tenisového kurtu se na tomto místě rodina Butchartů vzdala právě ve prospěch italské zahrady. Najdete zde bronzovou sochu Merkura s jezírkem posetým květinami, vychutnáte si zde také autentickou zmrzlinu a ručně vyráběné sorbetto. Výzdoba barokně - renesanční. Středomořská zahrada (Mediterranean Garden) přináší důkaz o mírném podnebí Středomoří. Roste zde zajímavá škála rostlin odolných vůči suchu, ale i vůbec exotických rostlin z celého světa. Historická expozice je posledním zajímavým místem, které byste neměli minout. Byla umístěna do bývalého rodinného sídla Butchartů a najdete zde expozice memorabilií, které zachycují historii zahrady od podoby vápencového lomu až po současnost. V jednotlivých místnostech uvidíte originální nábytek, dopisy a fotografie z počátku 20. století. První zahrada se začala budovat v roce 1904. Paní Butchartové se příliš nezamlouval pohled na holé stěny a rozhodla se lom revitalizovat do podoby zahrady. Z okolní zemědělské půdy nechala navést tuny zeminy a začala budovat první část dnešních zahrad, tzv. Sunken Garden (potopená - zapuštěná zahrada). Je to nejznámější a také první z Buchartových zahrad, ke které procházka návštěvníky zavede. Je zde překrásná fontána Ross Fountain, kterou sem v roce 1964 umístil Ian Ross. Voda z ní tryská v různých formacích a frekvencích a s barevnými světelnými odstíny vypadá jako živá. Příjmy z cementu sloužily i k následnému financování tohoto nevídaného záměru a z někdejší Butchartovy továrny na cement zbyl nakonec jen vysoký komín. Továrna sice přestala vyrábět cement v roce 1916, ale pokračovala ve výrobě dlaždic a květináčů až do roku 1950. Když došel v roce 1916 vápenec, staly se nevzhledné jizvy lomu zajímavou kulisou i pro vznik dalších zahrad. V roce 1929 začala Jennie Butchartová v jejich tvorbě pokračovat. Například Rose Garden měla majitelům původně sloužit jako užitková zahrada pro pěstování zeleniny, dnes je však výstavním prostorem především nádherných růží. Italian garden, původně tenisový kurt, je pro změnu přehlídkou zahradní architektury a v Japan Garden najdete kromě jiného i krásný výhled na Butchartovu zátoku. Pan Butchart byl na pozoruhodnou práci své ženy pyšný a jako její fanda shromáždil okrasné ptactvo z celého světa. Kachny pak vysadil na jezírko Star Pond, pávy na přední trávník, na místě dnešní besídky Begonia Bower trénoval holuby a po celých zahradách umístil řadu ptačích budek. Proslulost zahradničení paní Butchartové se rychle rozšířila. Od roku 1920 přicházelo každoročně zhlédnout její dílo více než padesát tisíc návštěvníků. A v tradici dnes pokračují další generace.V roce 1939 přenechali Robert a Jennie Butchart zahrady svému vnukovi Ianu Rossovi, který byl až do své smrti v roce 1997 aktivně zapojen do jejich dalšího rozvoje a propagace. Nejznámější fontánu v Butchart Gardens, nazvanou Tři jeseteři, zakoupil ve Florencii právě on. A dovezl i bronzový odlitek divokého kance, kopii mramorové sochy z florentinské galerie Uffizi. Kanec je na počest Pietro Tacca, který v roce 1620 vytvořil originál, pojmenovaný Tacca. Jeho rypák je vyleštěný od tisíců návštěvníků, kteří si na něj sáhli pro štěstí. Tacca je věnován všem dětem a psům, kteří Butchard Gardens navštíví. V roce 2015 přibyla také Dračí fontána, kterou věnovalo čínské město Suzhou v rámci 35. výročí přátelské spolupráce s městem Victoria. Péči o zahrady převzal po Ianovi jeho syn Christopher, který zemřel v roce 2000. Dnes v tradici Butchartových zahrad pokračují sestra Christophera Robin Lee Clarke a její dcera Barnabas Butchart Clarke. Dnešní výstavní zahrady jsou i nadále soukromým majetkem a svými výsadbami prezentují především okrasné rostliny. Najdete zde statisíce kvetoucích rostlin a stovky stálezelených dřevin. Zahrady se rozkládají na 22 hektarech a jsou situovány v údolí chráněném před převládajícími větry. V létě jsou tu proto teploty daleko vyšší a v zimě naopak nižší než v okolí. Aby zahrady nepřetržitě kvetly od března do října, je v nich vysazeno více než milion letniček v 700 variantách. Díky snaze místních zahradníků o celoročně atraktivní záhony zde mohou návštěvníci v kterémkoliv ročním období stále něco pěkného obdivovat. Od června do září mají zahrady večerní osvětlení a probíhají zde úžasné ohňostroje a hudební produkce. V zimní období je také otevřeno Benvenuto, bývalé sídlo rodiny Butchart, kde je uložena a vystavována historie zahrad. Každoročně navštíví Butchart Gardens přibližně jeden a půl milionu návštěvníků. K dispozici je jim také Plant Identification Centre s 50 zahradníky, kteří poskytují příchozím odborné informace a pomáhají s určením konkrétních rostlin. Dnes patří Butchartovy zahrady k vůbec nejkrásnějším na světě. Doslova překypují vůněmi například růží, magnolií či tulipánů. K jejich nejhezčím částem patří zcela jistě Sunken Garden s tryskající fontánou, japonská a italská zahrada, které sousedí s rybníčkem Star Pond ve tvaru hvězdy a výhled na moře z Buchartovy vyhlídky. V zahradách najdete spoustu dalších rybníčků a fontán, do kterých lidé s oblibou hází mince, aby se jim vyplnilo nějaké to tajné přání. Už řadu let tyto mince putují na pomoc dětem. Samozřejmě nescházejí po celém zahradním areálu ani příjemná posezení a občerstvení. I když vůbec nejde o ryzí botanické zahrady, návštěva místa určitě patří k nezapomenutelným zážitkům. Tyto překrásné kanadské zahrady se chlubí tím, že v žádné roční době neztrácí nic ze svého kouzla. Je-li to pravda, budete muset posoudit vy sami. Zahrady s tisíci květinami a kulisou ptačího zpěvu, hučící voda v množství fontán, to jsou zahrady Butchartovy rodiny.Zdroj: The Butchart Gardens
