Tam, kde končí město a začíná les. Ne že by tedy Bratislava byla obklopena hvozdy, ale na jeden lesní celek u Dúbravky skutečně navazuje. Stavební parcela tu byla usazena ve svahu, s příznivým výhledem mimo sousedství a zacílená spíše na město opodál. Architekti ze studia gmb. zvolili za optimální umístění – z plochy 1233 metrů čtverečních - ve střední části pozemku, čímž objekt rodinného domu přímo navazuje na vjezd z veřejné komunikace. Umístění domu v klesajícím terénu jej sympaticky otevírá postranním výhledům na hřeben Malých Karpat. Klienti netoužili po tom, aby jejich dům za každou cenu vizuálně vyniknul. Proto bylo cílem architektů navrhnout dům, který by svým měřítkem i vizuálním přístupem plynule zapadnul do svého prostředí. Tomu odpovídají i parametry užitné plochy, 227 metrů čtverečních. Není to málo, ale rovněž to není ani nic okázale přehnaného. Dojem úměrnosti a umírněnosti posiluje celkové ztvárnění. Objekt charakterizují pravidelné kubické objemy, přičemž povrchové betonové a dřevěné plochy plynule přecházejí z interiéru do exteriéru a naopak. Dům tím vytváří jakousi vizuální kontinuitu, jasnou kompozici pravidelných h hmot.Velmi racionálně je řešena i konstrukce domu. Je navržena jako železobetonová základová vana, protínající svah. S příčným umístěním v terénu pak napomáhají gabionové zdi a překlady, které štěpí svah na stupně teras. Stavebně jsou uvnitř osazeny prefabrikáty z CLT panelů. Sázka na stabilitu, která jde vidět i zevnitř, posiluje dojem bezpečného domova. Proti terénu je patrné asymetrické umístění domu, které v rámci oné základové vany jasně odděluje plochy terasy a přístřešku pro auto. Ne tedy zcela, tyto vnější prostory jsou podélně propojeny ochoze, ochranným přesahem střechy. Baldachýnem, který tvoří jakýsi rám kolem objektu. Dispozice interiéru je vertikálně rozdělena na klasiku užitných programů, schéma „den a noc“. Vstup je přístupný z krytého prostoru přístřešku pro auto. Ve vstupním prostoru se nachází malá „křižovatka“, cesta do pracovny a technické místnosti. Pak už ale vstupní prostor vede přímo do obývacího pokoje, který je po celé délce otevřen na východní stranu. Tím také navazuje na jídelnu a vizuálně komunikuje s venkovním atriem. Prostor jídelny je uchopen jako vertikálně otevřená galerie. Přes ni - a navazující atrium - se dostává jižní a západní světlo, přestože je její orientace východní. Zajímavá světelná klička dodává interiéru netradiční atmosféru. V horním patře, do něhož jsou zasazeny „noční“ soukromé části, najdeme dětské pokoje. Jsou orientované na východ a jih, se společným hygienickým zázemím. A pochopitelně tu nechybí ani hlavní ložnicový prostor se samostatnou šatnou, toaletou a koupelnou s panoramatickým výhledem do lesa.Doménou domu je klid a blízkost přírody, s výhledem na životem tepající město „tam dole“.Materiály: gmb.Foto-kredit: Matej Hakár
