Jurty jsou tradiční kruhová plátěná obydlí dřevěné konstrukce, která dodnes využívají především mongolští nomádi (kočovníci). Jenže právě takový kočovný život (a hlavně vlastně i levný) se do dnešních dnů zalíbil i mnoha lidem po celém světě, stal se z toho vlastně trend. Jurty jsou totiž oproti běžným stanům (i těm větším) prostorné, oproti skvěle vybaveným karavanům a mobilheimům levné. Předností karavanů je však oproti jurtám naprostá a vlastně vždy okamžitá mobilita, navíc i naprostá odolnost vůči klimatickým vlivům. V některých zemích smíte v karavanu dokonce přespat i na vyhrazených místech podél silnic a na veřejných parkovištích. Jurta, to je však oproti karavanu především romantika, čistá panenská příroda, nedozírné dálavy mongolských stepí. Každá romantika ale něco stojí. Obdobou jurty je vlastně tradiční indiánský stan, stejně jako obydlí sámských chovatelů sobů, ale i eskymácké iglú. Obecně by se proto vlastně dalo říci “bydlení v obytném stanu“. A jelikož jsme si jurty (stany) oblíbili i my evropané, evropské jurty se přizpůsobily a oproti těm tradičním mongolským i dost změnily. Dokonce si lidé staví ve tvaru jurty dřevostavby se vším všudy, někteří se tedy pouze inspirovali tvarem jurty a jí podobných staveb. Kde se tradiční jurty vzaly? Tato kruhová obydlí (obydlí kruhového půdorysu) vynalezly kočovné kmeny v oblastech centrální Asie a Středního východu. Společnou vždy mají lehkou a snadno přepravitelnou dřevěnou konstrukci, stejně jako rohož z plsti, která tvoří stěny a střechu. Průměr kruhového půdorysu jurty je od 3 (mongolská lovecká jurta) až do 20 metrů. A to je již stavba, která se svou plochou podobá cirkusovému stanu zvanému též tent a šapitó, nikoli však výškou. Vzhled jurt se v různých oblastech Asie liší, rozdílné jsou metody výroby, používané materiály, ale i barvy nátěrů a dekorativní prvky. V Mongolsku je nejrozšířenější jurta s kónickou střechou, v oblasti kyrgyzské, kazašské a turkménské je střecha pro změnu kopulovitá. Často se setkáme i s bohatým zdobením vzory, kterými se odlišují různé kmeny. Plst najdeme na jurtách i v několika vrstvách, má především izolační funkci a nejčastěji je vyráběna z ovčí vlny a veškeré dostupné srsti. Domorodci v jurtách běžně netopili, prostě se dostatečně oblékali. Oheň se používal především k přípravám pokrmů. Na zimu se navíc mongolští pastevci stěhovali do stanovišť chráněných vysokými zdmi před ledovými vichry. Je dost dobře možné, že nápad postavit Velkou čínskou zeď kdysi Číňané okopírovali právě od kočovníků, před kterými je zeď měla chránit. Slovo jurta bychom v Mongolsku a okolních zemích hledali marně. Do češtiny se dostalo v 19. století skrze ruštinu, načež z něj vzniklo slovo jurtoviště (skupina jurt na okrajích měst či skupina jurt, které spolu kočují). Slovo jurta přitom pochází z turkických jazyků a má i širší význam. Mongolové používají pro jurtu výraz Gher, stejné slovo zná i burjatština, Kazaši říkají Kiyz üj, v Kyrgyzstánu uslyšíte Boz üj, paštúnsky se jurta řekne Cherga, tádžicky Čádor či Chajma, tatarsky a baškirsky Tyrmä, uzbecky O?tov, turkmensky Öý. Prostě a jednoduše, slovo jurta zde neuslyšíte. Jurty vznikaly od začátku vývoje civilizace v Asii a do současné podoby se jejich vzhled ustálil před několika tisíci lety. Dávnými předchůdci jurt jsou přitom jak stany stavěné z klacků, tak jakési polozemljanky, kterým se říkalo eruke, a které byly z části zapouštěné do země. Eruke byly stavěny z různých materiálů, od dřeva až po led a sníh, kdy vlastně můžeme hovořit o skutečné obdobě inuitských iglú. Například v eruke žili na území dnešního Mongolska již dávní Hunové. Obydlí eruke mělo půdorysný tvar kruhu i čtverce, dokonce i čtverce se špičatou střechou. Samotná stanová obydlí, která se zachovala dosud, pak lidé začali používat někdy před 40 až 50 tisíci lety.Velmi zajímavé je, že stanová obydlí lidé dosud používají po celém světě, nyní nehovoříme o stanech turistických, nýbrž o obydlích domorodých národů v Severní Americe, ale i národů v Brazílii, Austrálii, Africe a na Sibiři. Všichni obývají podobný druh obydlí, kde udržují své zvyky. A všichni dodržují umístění dveří (vchodu do stanu) směrem na jih. Zpět ale k mongolským jurtám, velkému zájmu se jurty kdysi těšily ze strany amerických architektů, ovšem jurty často oslovily cestovatele z celého světa, dokonce natolik, že se mnozí rozhodli si jurtu převézt domů a zkusit v ní žít. A často to nakonec vlastně nešlo a důvodem bylo většinou klima. Dnes se jurty stavěné do evropských podmínek od svého asijského vzoru liší. Za prvé je kladen důraz na lepší izolaci proti vlhku, která však stejně obvykle nestačí. V každém případě se však i evropské jurty staví především z levných přírodních a recyklovatelných materiálů. Ke stavbě jurty nepotřebujeme stavební povolení, pouze povolení vlastníka pozemku, a pokud má taková jurta průměr kruhu cca 8 metrů, nabízí obytnou plochu cca 50 m2. A to je dost. Osobitý vzhled, praktické vnitřní uspořádání a nízká cena jsou častými důvody dobrodruhů pro pořízení jurty. Nakonec, proč zrovna jen dobrodruhů, u Českých Budějovice byla moderní jurta postavena pro účely lesní mateřské školky jako přístřeší pro nepřízeň počasí, konzumaci potravin, polední klid i výuku. Vnitřní uspořádání této jurty dokazuje, že využití místa v kruhu je mnohem efektivnější než vnitřní prostory v běžných domech, navíc zde získáte až jakýsi magický pocit. Však také v Mongolsku žije v jedné jurtě pohromadě běžně rodina i s pěti dětmi. Vnitřní prostor vytopí jedněmi kamny, není dnes ani problém se zavedením vody a elektřiny. Ovšem pro současné mladé zápaďáky má jurta i jakýsi antisystémový charakter, příchuť vzdoru, stejně jako příklonu k přírodě a životu v přírodě. Což vlastně nakonec dokládá i zmíněná lesní školka, která nejenže vychovává a vyučuje děti právě v přírodě, ale svým pojetím soukromé mateřské školky je vlastně protestem proti tradičnímu vzdělávání dětí. A víte co? Ty děti jsou dokonce i zdravější než jiné, což dokazují také statistiky (Zdroj: BUDlive). Bohužel však vyšší vlhkost vzduchu a vůbec více vlhkosti v jakékoli podobě v našich podmínkách působí neblaze na stavební materiály. Musíme si uvědomit, že v Mongolsku panuje větrné a zároveň suché počasí, vlhkost vzduchu je tam minimální. A to celoročně. Plachty proto musí být v našich podmínkách stále impregnovány, aby neplesnivěly a aby jimi nezatékala voda, po letech je navíc třeba plachty vyměnit za nové (obvykle cca 8 let, ale i méně). Aby navíc jurta vůbec stíhala vysychat, používaný izolační filc nesmí být silnější jak 1 až 2 cm a v zimě je v jurtě třeba stále udržovat oheň, stejně jako v létě je třeba stále větrat. Vlastně jde o trochu lépe zateplený stan. Takové vrstvy tepelné izolace, jaké si mohou dovolit Mongolové, nejsou u nás možné. Použít však lze též hydroizolační folie, případně i jiné materiály. Použití speciální fólie dovede prodloužit životnost jurty, ale běžnému rodinnému domku se stejně nikdy nepřiblíží ani náznakem. Pokud se pak použije silnější vrstva izolace, nebude vysychat a začne plesnivět. A život v plísni, to nechcete. Navíc je v našich podmínkách nutná dřevěná podlážka, která izoluje před chladem a vlhkostí. Pokud o jurtě přesto uvažujete, je třeba řešit, jak to udělat s energiemi, odpady a vodou. V lesní školce to vyřešili samostatným hygienickým zázemím postaveným jako zastřešená dřevěná konstrukce. Použít lze třeba kompostovací toaletu, vodu lze brát z hloubkového vrtu, odpadní vody lze čistit. Prostě a jednoduše lze z bydlení v jurtě udělat moderní obdobu pradávné kočovné tradice za málo peněz a bez zatížení hypotékou, ale nikdy ne na dlouho. Ostatně na jurtu byste hypotéku ani nedostali, leda tak spotřebitelský úvěr. Jurtou získáte obydlí o rozměrech i hodně velké garsonky, která může stát přímo pod širým nebem. A kromě svépomocné výstavby se již i na českém trhu objevily firmy, které jurty nabízí. To je však téma pro PR článek. Tedy na jindy. Například jedna rodina se rozhodla pro bydlení v jurtě nedaleko Brna a hlava rodiny uvedla v rozhovoru pro stránky nazeleno.cz: „Počítali jsme naše provozní náklady na domácnost a vlezeme se do tisícovky na měsíc. Největší měsíční položkou je vlastně vysokorychlostní internet za tři stovky. Čili tři stovky internet, dvě stovky elektrika a pak těch pět stovek, to je voda, amortizace plachet, olej do motorové pily a benzín, abych mohl dovézt dřevo z lesa.“ Vedle toho se však až takto nízkonákladový život musí přizpůsobit podmínkám. Záchod zde vyřešili toaletou pilinovou, vodu nakonec kupují studenou městskou a sami si ji ohřívají. Vlastně nejnáročnější je práce se dřevem. A stinné stránky? Právě těch se najde spousta a výše jsme již některé zmínili. Především nízká životnost jurty a materiálů použitých k výstavbě a náchylnost vůči extrémním klimatickým vlivům. Třeba uvedená lesní školka již za jedné silné bouře o svou jurtu přišla a bylo třeba postavit novou. Kdo se ale nebojí dovolené ve stanu, určitě si dovede udělat dlouhodobou rozvahu dobrodružného, netradičního života v jurtě. A možná to nakonec i nějakou dobu vydrží. Své největší opodstatnění však jurty nemají pro dlouhodobé obytné účely. Lze si tak rychle kdekoli postavit třeba stylovou čajovnu a zde nabízet své služby, případně prostor pro společnou meditaci a modlitbu. A nakonec jurta jako denní pobytové místo pro mateřskou školku také není vůbec špatným řešením, stejně jako party stan v podobě prostorné jurty, která se po použití vysuší a uskladní. Jen si musí být podnikavci vědomi, že musí kalkulovat s jednou budoucí potřebou, která se bude každý den nezadržitelně blížit. Totiž s novou jurtou.Zdroj: nazeleno.cz, tota.world, dspace.cuni.cz, Wikipedia, idnes.cz, czu.cz, drevostavitel.cz
