Když hned do startu přijdeme s otázkou: „Kolik je na světě přepravních kontejnerů?“, nepochodíme. Méně či více kvalifikované odhady se pohybují v neuvěřitelném rozptylu 23-170 milionů kusů. S tím, že mimo činnou službu, čekající na souši na náklad nebo třeba kupce, je kolem 14 milionů exemplářů. Což nezní vůbec špatně, takhle širokou realitní nabídku jinde jen tak neuvidíte. Horší už to je s kvalitou. Není úplně snadné dobrat se garance, že právě váš vytoužený kontejner nebo kontejnery, podnikly jen jednu zámořskou cestu. Na moři mohli pobýt i několik let, což se nejspíš dost silně promítlo do jejich životnosti. Ta je – v činném provozu – počítána na zhruba 25 let. Ale je tím myšleno čtvrtstoletí těch opravdu drsných podmínek, do mrazivého vzduchu přes slanou korozí všeleptající vzduch. Na souši, při správném skladování, se jejich životnost prodlužuje až o třetinu. Jenže není zrovna snadné najít právě takový, který na vás celou dobu čekal zastřešeném skladišti. Byť vám bude prodejce tvrdit opak. Samozřejmě, nejsnazší by bylo zadat poptávku přímo u výrobce, a nechat si doručit kontejner nově sestavený přímo z továrny. Ty ale levné určitě nejsou, a fandové kontejnerového bydlení většinou nechtějí zbytečně utrácet. Pojem přepravního kontejneru je sice univerzální, ale jeho velikosti nikoliv. Základní a nejdostupnější klasiku tvoří šestimetrové (vnější rozměr 6 058 mm, vnitřní 5 867 mm) s vnitřní výškou 2 385 milimetrů. Jsou tu ale i varianty HC (high cube, se stropem ve výšce 2,9 metrů). Oba typy jdou takzvaně na dračku, protože se dají využít i jako dílna, manipulační sklad, garáž na motocykly a kola, volná přístavba domu nebo chaty. Tedy, nepasou po nich jen ti, kteří pomýšlí na bydlení. V klasické i HC variantě narazíte i kontejnery s délkou 9 a 12 metrů, poněkud atypickou produktovou řadou je pak délka 13,7 metrů.Rozmanitost tvarů pak podtrhuje cena. Bez DPH většinou začínáte na 40.000 Kč u nejjednodušších variant, ale propracovat se můžete k ceně 200 000 za atypické nebo extrémně zachovalé/nepoužité modely. Přehnané šetřílkovství se nevyplácí, a produkt je často třeba přímo vidět. Protože se nedá úplně spoléhat na údaje o roku výroby a počtu vykonaných cest. Relativně čerstvý exemplář, který vykonal jednu cestu kolem zeměkoule, může být v horším stavu, než 10 let starý kontejner, odpočívající někde v doku. S cenou se pak pojí ještě jeden zádrhel. Přímo u zdroje, tedy v nějakém velkém depozičním skladu při pobřeží, bude pořízení vyřazeného kontejneru (až násobně) levnější. Jenže počítat musíte i s přepravou. A kousek, který si necháte poslat z Hamburku do Beskyd, vám levněji určitě nevyjde. V závislosti na vzdálenosti se tak může „pořizovací“ cena i s dopravou klidně zdvojnásobit. A rovnou už počítejte s manipulačním poplatkem za jeřáb. Dvaceti-stopový (šestimetrový) či čtyřiceti-stopový (dvanáctimetrový) přepravní kontejner není žádný drobeček, a s váhou 2,2 - 3,9 tuny jen tak nepohnete.Výběr přepravce a kontejneru je ale v celém procesu zařizování alternativního bydlení spíš někde uprostřed. Nejprve je totiž třeba zajistit a upravit pozemek, a také sehnat příslušná povolení. Zdaleka ne všude si můžete složit kontejner k obývání (třeba v CHKO), a pokud jde o připojení inženýrských sítí, musí být hotovo, ještě než obří krabice dorazí. Hodí se také konzultovat celý záměr s architektem předem. Pomůže vám v terénu vybrat dobré usazení, a odpovídající orientaci odpovídající následnému plánu. To je zvlášť důležité, když například plánujete pořízení několika kontejnerů, ze kterých byste rádi celý dům. Zatímco dosavadní popis byl spíš neutrální, další bude vyloženě kritický. A byť fandové alternativního bydlení jen neradi slyší výtky, pár následujících bodů by měli vzít aspoň do úvahy. Pokud vás k zabydlení kontejneru vedou ekologické pohnutky, měli byste vědět, že tohle bydlení není v principu recyklací (kontejner bude využíván k jinému než původnímu účelu) a nesnese ani příponu „eko“. Je vyroben z oceli, hliníku a vláken vyztužených polymerem. A z hlediska bilance uhlíkové stopy (navíc spojené s dovozem) je tak ekologičtější i betonový bunkr.O kontejnerech se ve spojení s obýváním hovoří v superlativech, jako o geniální ukázce modulárního a mobilního bydlení. Protože je můžete (čistě teoreticky) postavit všude. Ale to domy také, ne? A se slávou kolem mobility kontejneru – jakmile ho jednou usadíte a upravíte jedné konkrétní lokalitě, do jiné už pasovat nebude. Když si z kontejnerů vytvoříte propojenou obytnou skládačku, šance na stěhování tím prakticky končí. Takže zase tak zásadní rozdíl mezi jinými modulárními stavbami tu není. Pokud fandíte mobilnímu bydlení, možná byste raději maringotku, obytný přívěs. Anebo radši poctivou eko-dřevostavbu. Na konceptu modulárního bydlení není nic špatného, jen nedává hlubší smysl, proč by mělo být zrovna v kontejneru. Jen proto, že je to hned hotové? To není. S úpravami a napojením, izolací, si musíte pohrát. Že je to levnější? Inu, ne úplně, protože i když maximálně vytěžíte své „udělej si sám“ zdroje, potřebujete každý kousek vnitřního vybavení v zakázkovém režimu, na míru. A to levné není.Zdravé bydlení? Záleží na minulosti kontejneru. Vnitřní podlaha s vydřevením bývá obvykle ošetřena dost brutálními pesticidy/rodenticidy, které mají zabránit v rejdech hlodavcům na transportních lodích. Vnější povrch zase bývá ošetřen proti korozi a slané vodě. V principu pak není pobyt v kontejneru úplně zdraví prospěšnou záležitostí, jistě ne bez důkladného (a nákladného) přečištění. Rozvody energie a napojení inženýrských sítí se dělá přímo na míru stanovišti. Do kontejneru se vrtá špatně. Takže nějaké další stěhování a přesouvání uvnitř nepadá moc do úvahy. Interiér se už nikdy zásadně nepromění. Bydlení bude vypadat pořád stejně. Což dynamické povaze alternativců ne vždy svědčí. Mimochodem, mezi těmi stovkami úspěšných realizací a projektů zabydlených kontejnerů, o kterých s chutí píší světová média: kolik z nich je stále obýváno jejich původními majiteli/pořizovateli? Minimum.Proč, když je bydlení v kontejneru tak bezva, mění adresu a místo bydliště? Kontejnery totiž nerostou, nemění se s potřebami a nároky obyvatel. Zůstávají stejné. Což je na překážku, když se rodina rozroste. Ne vždy je totiž snadné zasadit do už nadefinované kompozice domu z řekněme tří kontejnerů čtvrtý, pro dětský pokoj. Jejich plán je rigidní, nepřizpůsobivý. Kontejnery k obývání mají trochu jiné aerodynamické vlastnosti, než jiné stavby. Vítr do nich naráží. Připravte se tedy na nezvyklé zvuky uvnitř, odlišnou akustiku. Volba přepravního kontejneru znamená také dobrovolnou skromnost, pokud jde o prostor. V jasně definovaném profilu není snadné vymyslet něco kreativního. Nezapomínejte na to, že izolace ještě sníží výšku a profil místností. Každé řezání do stěn, abyste interiér otevřeli světlu, výrazně snižuje strukturální integritu. Tedy čím více oken, tím méně pater. Nebo taky žádné.Nebo vás jen láká industriální vzhled vašeho budoucího sídla? S tím se pojí další vtip. Drtivá většina z lidí, kteří si pořídí kontejner k obývání, investuje nemalé množství námahy a energie do toho, aby výsledek na konci nevypadal jako kontejner. Dřevěné obklady, lišty, fasáda, jen aby skryli, že je to ocel. Tak proč ocel? Není nakonec lepší to samé zařizovat na regulérním domě? Bydlení v kontejnerech je samozřejmě zajímavou alternativou bydlení, což jen dokládá rostoucí zájem. Pevnost a odolnost, relativní cenová dostupnost (nakonec o 40-25 % levnější, než klasické domy), rychlá realizace bydlení v řádu měsíců, stohovatelnost a možnosti vrstvení, prostor pro kreativní řešení na malém prostoru, nenáročnost údržby, využítí jako tiny house jen na ohlášku. Jen je třeba nenechat se strhnout trendem, a dobře rozvážit všechny varianty. Spokojenost s bydlením by vám měla vydržet celý život.
