Najít v Kostarice stavební pozemek je těžší, než by se zdálo. Své o tom ví Gabriela Calvo a Marco Peralta. Pár, který si maloval, jak se zabydlí v dojezdové vzdálenosti od San José. Poměrně brzy zjistili, že pokud by nechtěli extrémně utrácet za bydlení anebo tam dojíždět z úplně jiného města, úspěch mít asi nebudou. Naštěstí našli venkovský pozemek, který ležel ani ne dvacet minut od centra. Nebyl ani drahý. Jeho nevýhodou ovšem bylo, že ležel mimo oblast vhodnou k zastavění. Bydlet by tam sice mohli, ale jen v něčem bez pevných základů. Na život v maringotce nebo přívěsném voze se ale necítili, chtěli poněkud stabilnější domov. Něco, co by odolalo místnímu klimatu, které umí být díky tropickým bouřím i docela nevlídné. Pak je napadla ještě jedna neotřelá a spásná varianta. Originální řešení domu bez pevných základů, v němž by se dalo bydlet bez obtíží a vlastně i docela levně. To dočasné a přesto pohodové řešení, které by je finančně nebolelo, totiž spočívalo v úpravě a zabydlení lodních kontejnerů. O ty v Kostarice nouze není. A nejspíš proto, že je nikdo za vhodné pro stavbu obydlí nepovažuje, jsou tu i laciné a cesta od pobřeží na místo určení je neprodražuje. Takové bydlení v přepravním lodním kontejneru pochopitelně není jen tak, je třeba je upravit a přizpůsobit nějakým obytným standardům. A to už byla v tomto případě práce pro architekty ze studia Benjamin Garcia Saxe. Ti si se sestavou poradili tak šikovně, aby z kontejnerů vytvořili obydlí o užitné ploše 100 metrů čtverečních. Maximálně při tom zhodnotili to, jak jsou v krajině (podle přání klientů) usazeny, orientovány. Není to tedy o pobytu v obřích plechových krabicích. Je tu východ i západ slunce, nádherné výhledy. Dva proti sobě poodstoupené kontejnery spojuje střecha, která byla vytvořena z kovových výřezů, jež vznikly při provařování oken. A je uzpůsobena tak, aby utvářela pocit vnitřní otevřenosti a současně umožňovala příčné větrání objektu. Uvnitř se tedy dá žít i v tropickém podnebí bez klimatizace. Přiznanou nevýhodou tohoto konkrétního domu z kontejnerů je, že už si jej jeho majitelé nepřesunou nikam jinam (jako kdyby bydleli v tom obytném přívěsu nebo maringotce). Protože těmi průřezy a okenními výhledy se staly specifické jen pro toto jediné uspořádání. Úplně za neduh se to považovat nedá, protože ani konvenční dům připojený základy k zemi si s sebou nepřestěhujete. Konečné náklady na tento dům bez základů se vyšplhaly – po veškerých úpravách a zabydlení – na 40 000 dolarů. V přepočtu asi 860 000 korun. Což jsou vlastně nižší prostředky, než jaké jsou v Kostarice vynakládány na bydlení pro chudé (a ani u nás není domů do miliónu Kč k nalezení mnoho). Výběhové kontejnery jsou považovány za nechtěný a komplikovaný odpad, pro mnohé ale mohou mít cenu domova.Zdroj: Benjamin Garcia SaxeFoto: Andres Garcia Lachner
