Bijenkorf, v samém srdci Amsterodamu, má pověst čtvrti umělců. Něco jako pařížský Montmartre. Naopak Praze by se mohl vizuálně přiblížit svou stověžatostí. Chrámy, kostely, paláce a majestátní domy tu totiž k nebi ční záplavou vížek, věží, kopulí a oblouky rotund. Je to hezké napohled, ale na bydlení poněkud nepraktické. Architekti se proto rozhodli, v rámci projektu kreativní rekonstrukce, jednu takovou věž zabydlet. Udělat z ní netradičně vertikálně řešený byt pro obyvatele, který si nadevše cení výhledů na město. Dům v Bijenkorf, vystavěný roku 1870 a stojící v rohu náměstí Dam, disponuje vskutku úchvatnou věží. Že by se ale tahle dominanta dala trvale zabydlet? Komplikace, které se daly předpokládat, souvisely především s minimální výměrou plochy pater, na kterou bylo těžké reagovat. A také s vertikálním průběhem vysokých oken, jež by nešly dobře dohromady s uměle dodanými segmenty podlaží. Řešení architektů proto překvapuje tím, jak funkčně dokázali nastavit nové schéma využití. Ústředním prvkem se tu stala spirála kovového schodiště, který ale nezpřístupňuje jednotlivé užitkové segmenty. Je jen doplňkem instalace, jedná se o původní polo-nosný kousek, který si prošel restaurováním. Dá se po něm vyjít až do úplného podstřeší kopule věže. Pro interiér je hlavním vodícím prvkem, ale ke skladbě místa se váže jen volně. Probíhá středem, ale vnitřní objem nedělí na patra. Ono se ani nedá říct „patra“, protože se jedná o boxy, zakomponované do prostoru. Jako ptačí budky vyskládané na kmenu stromu. Vyvazují se ke stěnám a masiv dřeva, z nějž vybíhají, jim dodává kontinuální průběh. Formálně jsou tu podlaží dvě, ale v zásadě je vymezuje jen strop a hrana okna s výhledem na město. Vzájemné spojení mezi segmenty zajišťují ploché žebříky. Prostor je tedy otevřený, a rozhodně netrpí stísněností, byť je omezen minimální čtvercovým půdorysem věže. Pohádkově kouzelná je tu i práce s měřítkem, která díky zakázkově provedeným dílům nestandardního nábytku dostává do boxů-budek vše potřebné k životu. Dřevěné instalace zahrnují spíž, úložné prostory, psací stůl a denní a noční lůžko. Funkce byly poskládány na sebe jako jakási "obytná skříň", v níž se přesouváte ze šuplíku do šuplíku, aby bylo možné vnímat věž na různých úrovních. Každá úroveň poskytuje novou perspektivu, a trochu jiný pohled na okolní svět. Přispívá k tomu i protější cele-bílá stěna, která je vůči dřevěnému objemu kontrastní. Propaguje tím nerušený výhled na střechy Amsterodamu, a město, jež disponuje vlastní paletou barev. Příslušenství, jako například hvězdářský dalekohled, křeslo a lampy, jen dokreslují atmosféru. Pokud se vám z výšek netočí hlava a rádi z oken svého bytu přehlížíte kraj světa, je rekonstruovaná věž domu v Bijenkorf a její apartmán tím pravým místem pro vás.Materiály: i29 interior architectsFoto-kredit: Ewout Huibers
