Právě bretaňské počasí české rodině z Prahy uhranulo. Svou divokostí, svérázností, vlastně notnou dávkou tvrdosti, přímořské divočiny. Koupili si zde proto dům a hned se pustili do úprav. Zakoupený dům byl totiž v původním stavu docela starý a měl dvě části, nejstarší kamennou a novější zděnou. Obě části prošly výraznými úpravami pro potřeby rodiny, místa však bylo potřeba více, protože cesta na chalupu trvá z Prahy cca dvacet hodin, přátelé proto za rodinou nejezdí na jeden nebo dva dny, ale spíše na týdny. A také oni potřebují své zázemí. Na obytnou část se proto proměnila i garáž a směrem k Atlantiku vznikla úplně nová přístavba. „Chalupa“ proto má nyní celkem pět ložnic s koupelnami, kde mají hosté rodiny dostatek vlastního soukromí. Společně se užívá kuchyň, obývací pokoj a terasa. Co je však na místě nejúžasnější? „Vstoupíte dovnitř, projdete domem, a najednou se vám otevře výhled na oceán. Je pokaždé jiný, mění se každou chvíli podle přílivu a počasí. Nádhera,“ řekl architekt Patrik Zamazal z ateliéru MOLO architekti, který byl jedním z autorů přestavby a přístavby. Starý dům v severní Bretani prostě rodinu z Prahy okouzlil na první pohled. A s pomocí architekta zde postupně vybudovali rozlehlé letní sídlo pro sebe, své děti, prarodiče i přátele. Nebylo přitom vůbec snadné dostat na nevelkou plochu vše, co bylo třeba. Přístavby navíc zdejší úřady omezují, jejich plocha může být nejvýše do 35 m?, přičemž musí být dodrženy místní principy památkové ochrany. „Místní památkáři mají svůj přístup velmi logický, dospělý a sebevědomý. Při rozšíření stavby existují dvě relevantní cesty. První je pečlivé dodržení všech tvarových i materiálových specifik lokální architektury. A ta druhá cesta je založená na přísném kontrastu,“ podotkl Patrik Zamazal a dodal: „Omezená plocha a přísná pravidla nám vlastně paradoxně uvolnily ruce ke kreativitě." Moderní přístavba má ocelovou konstrukci a stěny ze skla. Sklo bylo zvoleno jako nejtenčí existující "zdící" materiál. Vynechány byly také vnitřní příčky a prostor byl rozdělen pouze vestavěnými skříněmi. I nosná ocelová konstrukce je subtilní a zároveň velice přesná. Jen malá část pláště je z místní žuly, aby se stará a nová část vizuálně propojily a sjednotily. Výsledkem je minimalistický dům, podle architekta vlastně splněný modernistický sen. Rekonstrukce byla složitá i z hlediska realizace, nejen navrhování. Na místo byli totiž z Česka přepravováni pracovníci i stavební materiál. Nová přístavba byla dokonce nejprve zkušebně postavena v Česku, demontována, dovezena na místo a znova smontována. Architekt Patrik Zamazal tedy trávil v Bretani spoustu dní a řešení dopracovával přímo na stavbě. Bylo také nezbytné projekt správně rozdělit na etapy, aby se všechno stihlo do léta, kdy zde již majitelé chtěli trávit prázdniny. A jeho pobyt nezůstal bez následků, i architekt se totiž do místa zamiloval, včetně větrem ošlehaných Bretonců. Lidé zde totiž připomínají horaly. Autoři: Patrik Zamazal, Pavel Griz, Jan Dobeš, Ladislav KadukAteliér: MOLO ARCHITEKTIZemě: FrancieMísto: BretaňRealizace: 2021Návrh zahrady: Emmanuelle Le CarvennecNávrh původní stavby: Anne FleischlStavební povolení: Architecte atelier des 3 estuairesHlavní dodavatel: N-STAVBY s.r.o.Subdodavatelé: Jiří Jelínek JJ-Konstrukt, Sklenářství Jelínek, Truhlářství Šváb, Betel s.r.o., Delta Light s.r.o. CAUSELEC, JARDIN-PUBLIC, LE-JJOLU, Constructions MERRIAUX, Fabienne et Jocelyn BuanUžitná plocha: 603 m2Zastavěná plocha: 887 m2Fotograf: Lukáš ŽentelZdroj: EARCH, MOLO ARCHITEKTI
