Obzvláště v rušných centrech měst, u hlavních silnic a v jinak hluku exponovaných budovách je důležité udržet nepříjemné zvuky na uzdě, abychom v interiérech dosáhli maximálního akustického komfortu. A zaměřit se musíme především na okna. Hlukovou zátěž z vnějšího prostředí vnímáme prakticky všude. Ve městech se potýkáme především s hlukem z dopravy. V klidnějších lokalitách se můžeme setkávat s nahodilým zvukem z různých občasných činností (práce na zahradě, hluk pocházející od zvířat, stavby a rekonstrukce, různé opravy). I obyvatele domů umístěných u méně frekventovaných silnic může potrápit krátkodobé zvýšení intenzity dopravy. Třeba po ránu nebo odpoledne, případně hlučný průjezd těžkého automobilu či silné motorky. V takovém případě sice není hluk trvalý, ale nárazový, je však o to nepříjemnější. Navíc platí, že i nízká hladina hluku působící dlouhodobě může vést k poškození zdraví. „Bavíme se o hodnotách kolem 55 dB a více. Pokud chceme například vést nerušený rozhovor s řečovou hladinou kolem 50 dB, měl by dosahovat maximální akustický tlak okolí hodnoty 35 dB. Proto by měl být řádně odizolován i hluk z vnějšího prostředí. Pokud si chceme dobře odpočinout, měla by být hodnota ve vnitřním prostoru stavby maximálně do 40 dB. V době spánku je to pak dokonce jen 30 dB. Pro citlivější jedince to mohou být i hodnoty nižší,“ vysvětluje Ing. Pavel Heinrich, odborný konzultant společnosti HELUZ IZOS. Posuzování akustického komfortu v budovách je zásadně důležité již při jejich navrhování. A jelikož hluk má prokazatelně negativní dopady na lidské zdraví, je pro jeho omezování zavedena zákonná regulace: Zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. a Nařízení vlády č. 272/2011 Sb.. Legislativa stanovuje limity pro ochranu před nepříznivými účinky hluku na naše zdraví, stanovuje přípustné limity podle typu chráněného prostoru, a také stanovuje, jak se měřením prokazuje splnění zákonných požadavků. Pro návrh obvodového pláště budov je navíc třeba respektovat závaznou normu ČSN 73 0532, ve které jsou stanoveny požadavky na zvukovou izolaci obvodového pláště včetně oken v závislosti na hlukové zátěži. Při povolování staveb je nutné předložit podklady pro závazné stanovisko Krajské hygienické stanice. I proto je důležité provést správný návrh obvodového pláště, aby budova byla navržena s důrazem na eliminaci hluku. Míru potřebné zvukové izolace izolačního skla je možné získat buď z generických dat z technických norem, nebo pomocí výpočtů. Nevýhodou tohoto stanovení je ale větší rozptyl hodnot, respektive jejich nižší přesnost. Druhou možností je zvolit náročnější, ale přesnější metodu, kterou je fyzické měření akustických parametrů na zkušebním vzorku izolačního skla. A právě tuto metodu preferuje společnost HELUZ IZOS. Díky tomu může pracovat s databází velmi přesných výsledků zvukové izolace pro různé skladby izolačních skel. Databáze zahrnuje informace o zasklení od základních dvojskel a trojskel s vzduchovou neprůzvučností začínající na 31 dB až po vysoce akusticky účinná izolační skla se vzduchovou neprůzvučností 45 dB. Databáze měření se přitom neustále rozšiřuje. Díky tomu může HELUZ IZOS nabídnout kvalitní podklady výrobcům oken, projektantům a zhotovitelům staveb pro řešení různých požadavků. Ucelená řada akustických izolačních skel byla certifikována v ITC. Platí obecné pravidlo, že zvukovou izolaci obvodové konstrukce budov určuje její nejslabší prvek, kterým jsou obvykle okna. Stěny mají zpravidla výrazně lepší neprůzvučnost. Platí také, že čím je okno větší, tím větší jsou kladeny nároky na jeho zvukově izolační schopnosti. Při určitém poměru okna a plné stěny obvodové konstrukce pak odpovídá míra zvukové izolace okna právě vlastnostem jeho zasklení. Proto je velmi důležitý výběr správného izolační skla pro každé okno v domě. „Je otázkou, zda chceme plnit pouze legislativní minimum, nebo si chceme dopřát větší akustický komfort. Pokud zvolíme nevhodné izolační sklo do oken, tato chyba se velmi špatně (respektive draze) sanuje. V praxi to může znamenat výměnu zasklení nebo celých oken,“ doplňuje Pavel Heinrich. Pro představu, vzduchová neprůzvučnost (Rw) zděných obvodových konstrukcí se většinou pohybuje mezi 45 a 50 dB, například zdivo z cihel HELUZ UNI vykazuje hodnotu Rw 49 dB. Oproti tomu například izolační trojsklo IZOS Shadow Acoustic s tabulemi skla silnými 8, 4 a 4 mm splňuje požadavek na neprůzvučnost 40 dB, zároveň vykazuje skvělou hodnotu součinitele prostupu tepla Ug = 0,5 W/m2K. Využití skleněných tabulí o tloušťce 8 mm, 6 mm a bezpečnostního skla VSG 44.2. pak zajišťuje v případě zasklení IZOS Shadow Protect Acoustic vzduchovou neprůzvučnost až 45 dB, tedy hodnotu o 1 až 4 dB lepší než konkurenční výrobky. Konkrétní řešení vždy vychází z individuálních potřeb a požadavků klienta, který se značkou HELUZ IZOS získává unikátní izolační zasklení kombinující několik výhod v jednom. Mírný déšť: Hluk z mírného deště obvykle dosahuje hladiny okolo 30-40 dB. Tento zvuk může spíše uklidňovat než rušit.Větrná elektrárna: Hluk z větrné elektrárny se obvykle pohybuje v rozmezí 45-55 dB ve vzdálenosti 400 metrů od elektrárny. Hluk klesá s rostoucí vzdáleností.Pěší zóna: Pěší zóny jsou obvykle méně hlučné, hluk se může pohybovat na hodnotách 50-60 dB. Ovšem dav, průvod, nebo pouliční vystoupení mohou být mnohem hlasitější. Štěkot psa: Tento hluk může dosahovat 60-90 dB v závislosti na velikosti a blízkosti psa.Tramvaj: Hluk z tramvaje může dosahovat 70-90 dB v závislosti na typu tramvaje, stavu kolejí a rychlosti jízdy.Hlučná ulice: Hluk na velmi frekventovaných silnicích může být v rozmezí 70-85 dB, závisí na hustotě dopravy a rychlosti vozidel. Hodnoty mohou být i vyšší. Školka (dětské hřiště): Hluk z dětských hřišť nebo školek může dosahovat 70-80 dB během aktivní hry dětí.Autobus: Hluk z autobusu může být v rozmezí 80-90 dB zblízka, zejména při startu nebo zastavování.Sekačka na trávu: Hluk ze sekačky se obvykle pohybuje v rozmezí 80-100 dB zblízka. Kamion: Hluk z kamionů může přesahovat 85 dB, zejména při akceleraci nebo nakládání a vykládání zboží.Hlasitá hudba: Závisí na typu a nastavení zvukového zařízení, ale hladiny mohou snadno přesáhnout 85-100 dB na koncertech a v klubech.Letiště: Hluk z letiště se může včetně startujících a přistávajících letadel pohybovat v rozmezí 80-110 dB v závislosti na typu letadla a vzdálenosti.Ohňostroj: Hluk z ohňostroje může snadno dosáhnout 140-160 dB především při explozích, což je dostatečně hlasité na to, aby způsobilo okamžité poškození sluchu, pokud jste příliš blízko.Vzdálenější pozorovatelé zažijí nižší hladiny hluku, ale stále může jít o velmi hlasité události.Je důležité poznamenat, že expozice hladinám hluku nad 85 dB po dlouhou dobu může vést k poškození sluchu. Značné dopady mohou být i na lidskou psychiku. Hodnoty jsou přibližné a mohou se lišit v závislosti na mnoha faktorech.
