Že se něco mění, je snadné nazvat problémem. Změny, překopávající zažité pořádky, bývají zřídkakdy oblíbené. Ale zrovna tak se tomu dá říkat výzva. Protože výzvy lze překonat, posílit se jimi. Dají se využít a zhodnotit pro vlastní prospěch. Výzvy totiž přináší nové příležitosti. Co si pod tím v onom klimatickém kontextu představit? Stačí se klimatickým změnám trochu přizpůsobit, připravit se na ně, a budou pro vás představovat o dost menší komplikace.Klimatická změna u nás v principu neznamená konec zahrádek, políček, pěstování zeleniny a ovoce. Není to černočerná temnota nenávratného konce, byť se jí tak mnozí snaží vykreslit. Jen se v důsledku posunu klimatických regionů promění stávající podmínky pro pěstování. A bude tomu zapotřebí přizpůsobit výběr plodin i některé způsoby pěstování.Například? Nejdřív je to na první pohled nedobré. Pěstování brambor se přestane vyplácet. Tedy, brambory se budou „vyplácet“ mnohem více, právě proto, že jejich pěstování půjde o dost hůř. V regionech, kde jsou pěstovány dnes, se jim ale v budoucnosti příliš dařit nebude. Hlízy brambor jsou totiž poměrně citlivé na dlouhé sucho i na přívalové deště, a budoucnost jim nejspíš obojího nadělí vrchovatou měrou.Zrovna tak se kvůli horku a suchu bude u některých odrůd hrachu a fazolí snižovat výnos. Špenát, saláty a ředkvičky? Ani těm se tu už tolik líbit nebude. Raději snáší mírný chlad než nemírné teplo. Horko je bude hnát do brzkého květu, zatímco jejich jedlá biomasa bude tratit na kvalitě. Cibule a česnek? Vyšší teploty při dozrávání budou nahrávat plísním a hnilobám. Těžší to bude také s pěstováním kořenové zeleniny. Ta totiž potřebuje půdu „rovnoměrně“ vlhkou. Ne sice přemokřenou, i sušší podmínky zvládá - ale důležité je slůvko „rovnoměrně“. Jinak by mohlo dojít k rozpraskání kořenů a ztrátě chuti. A ovoce? Některé odrůdy jabloní by se mohly trápit předčasným jarním kvetením a následným poškozením květů mrazem. Nemilé, že?Uznáváme, že takhle vypsané na hromadě to optimisticky nevypadá, ale není to obraz absolutní zkázy. První správnou reakcí místo zoufání si je totiž přizpůsobení. Co to obnáší? Například přesun tady těch na současných místech v budoucnu již neprogresivních plodin do vyšších poloh. Do chladnějších oblastí státu. Je to katastrofa? Ne, je to příležitost pro zemědělce z regionů Vysočiny, Pošumaví, Podkrkonoší nebo Jizerek. Kteří konečně budou moci začít pěstovat i to, co jim dříve nešlo. A jen proto, že to bude „jinak“, ještě neznamená, že je to „špatně“. I pro životní prostředí jako takové.Protože vlivem klimatických změn to nepůjde v dnes již tradičně teplejších regionech bez toho, aby se produkční zemědělství doplňovalo s rozumnějšími eko-opatřeními. Dá se očekávat přizpůsobení skrze agrolesnictví. Nebo mnohem širší užití mulčování a kompostování. A to je, minimálně ve vztahu k půdě, docela dobrá zpráva. Obecně se spektrum vysazovaných druhů posune v respektu k měnícímu se klimatu k odrůdám teplomilným, odolným suchu, s hlubším kořenovým systémem. Ale to je asi tak všechno. Není to zkrátka konečná stanice. Navíc jsme zatím zmínili jen to, co se bude pěstovat hůře – co bude třeba přesunout do pěstitelsky příhodnějších regionů – a jak adaptovat produkční zemědělství. Jenže on existuje docela obsáhlý katalog plodin, kterým se v důsledku klimatické změny bude dařit mnohem lépe než dosud. Rozhodně velké plus přináší klimatická změna pro vinaře. Réva svou kvalitu těží z vyšších teplot a dá se předpokládat i rozšíření vinic mimo tradiční regiony. Dobře se povede cukrové kukuřici. Těšit se můžeme na vlastní melouny, nikoliv importované z Maďarska nebo jižního Slovenska.Na své si přijdou pěstitelé všech voňavých bylinek. Rozmarýn, tymián, šalvěj, levandule? I tady začnou chutnat tak, jako dnes jen ve Středomoří. Pěstitelé lilků, paprik a chilli-paprik, rajčat? Ti všichni začnou dodávat na trh skutečně mimořádně chutný produkt. Dosud k tomu moc šancí neměli kvůli nedostatečným teplotám a krátké vegetační sezóně. Není přitom od věci zmínit, že řada z těch plodin, kterým se tu otevře nový prostor, je ekonomicky hodnotnější. Představují významnější pobídku zemědělcům, příležitost k novému odbytu. Platí to i po další možné výpěstky. Například cizrnu, čirok, pohanku nebo čočku, které mají opravdu velký potenciál k růstu.Jsou nejen suchu odolnější, ale odolnější i vůči škůdcům. Rovněž mají větší výživovou hodnotu. A to zní naopak velmi dobře. Možnost konečně vypěstovat něco, co má větší přidanou hodnotu (s menšími náklady na pěstování) se určitě počítá. A dobře zní i to, že se klimatickou změnou otevře v Česku prostor pro docela nové zemědělské experimenty.Co si pod tím představit? Jak už tu padlo, brambory se postěhují do vyšších nadmořských výšek a chladnějších regionů. A místo po nich mohou zužitkovat například sladké brambory z tropů, batáty. Anebo slunečnice hlíznatá, topinambur. V případě extrémně nenáročného topinamburu by přitom šlo o zajímavý historický návrat.Přesun jabloní do vyšších poloh může kompenzovat úroda z morušovníku (je teplomilný, nenáročný, má výživné plody, netrpí mrazíky při květu), a chutné perspektivy nabízí třeba pěstění jedlého dřínu. Místo kořenovky by se možná dal vysadit pastinák (má hlubší kořen, je méně citlivý na sucho, chutí připomíná mrkev) anebo tzv. černý kořen, hadí mord španělský. Ten netrpí rozpraskáním a hodí se i do sušších půd. Klasický špenát by asi bylo možné nahradit exotičtějším malabarským špenátem (Basella alba) nebo nepravým špenátem novozélandským (Tetragonia sp.). A z cibule bychom se dost možná mohli přeorientovat na zimní pór nebo pažitku čínskou. A samozřejmě by se na jihu Moravy a v Polabí mohlo začít s pěstováním olivovníků. Pár takových pokusů už tu ostatně probíhá, a komplikují je jen ne zrovna mírné zimy.Podtrženo, sečteno? Klimatická změna může překopat a nejspíš překope to, na co jsme zvyklí. A můžete tesknit nad tím, že se věci mění a budou jiné. Mnohem užitečnější je ale pracovat na adaptaci, přizpůsobení se. Je to sice výzva, ale je možné ji překonat. A navázat na ni novými příležitostmi. Klimatické změny překreslí pěstitelskou mapu regionů Česka, ale tratit na tom nemusíme.Zdroj: Independent.co.uk, klimatickazmena.cz
