Bledule (Leucojum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi amarylkovité. Český název bledule vznikl v 19. století v době takzvaného národního obrození jako novotvar vymyšlený Janem Svatoplukem Preslem. Jde však o hezké a trefné slovo, proto se uchytilo a přežilo do dnešních dnů. I když třeba „jasanka“ či „bělokvět“ by byly možná trefnější jako třeba bledulím příbuzná sněženka.Bledule jsou vytrvalé, jednodomé pozemní byliny vyrůstající z cibulí. Jednoduché, přisedlé listy mají bledule v přízemní růžici, čepele listů jsou celokrajné, nejčastěji čárkovité, se souběžnou žilnatinou. Oboupohlavné květy bledulí rostou jednotlivě na vrcholcích stonků, případně ve zdánlivých okolících, které mají nejčastěji 2 až 7 květů. Pod květem najdeme 2 volné či zcela srostlé listeny, které tvoří toulec. Okvětí se skládá z 6 okvětních lístků ve 2 volných přeslenech, tvar okvětí je zvonkovitý. Gyneceum je složené ze 3 plodolistů, je synkarpní, se spodním semeníkem. Plodem bledulí je třípouzdrá tobolka. Rod bledule zahrnuje 2 druhy a je rozšířen v Evropě a v jihozápadní Asii. Oba druhy najdeme i v přírodě ČR, přičemž právě bledule jarní je evropským endemitem. Ve vlhkých listnatých lesích, případně na vlhkých loukách naší země najdeme právě bleduli jarní (Leucojum vernum). Bledule letní (Leucojum aestivum) je u nás kriticky ohrožena (C1), roste pouze v jihomoravských nížinných luzích, v jiných lokalitách je pouze ojedinělá (adventivní). Květenství bledule letní má 3 až 7 květů.Bledule jsou půvabné, otužilé, drobné rostliny, které si klidně rozkvetou uprostřed zimy, sotva se trochu oteplí. Bledule slabě a příjemně voní a jelikož v tu dobu, kdy kvetou, v přírodě nevoní prakticky nic, určitě tuto vůni nepřehlédneme. Bledule se přitom snadno množí dělením trsů s cibulkami. Bledule vykvétají za mírnější zimy, kdy se teploty pohybují okolo 8 až 10 stupňů Celsia a to může být některé teplejší zimy třeba již v únoru, ale i v lednu. Nejčastěji pak kvetou až od konce března až půlky dubna. Tyto 10 až 30 centimetrů vysoké rostlinky rostou z drobných cibulek velkých jako lískový oříšek. Z každé cibulky vyraší každoročně několik úzkých, tmavě zelených listů, tvořících přízemní růžici (viz výše). A právě mezi těmito listy se vytáhne stvol s toulcem v horní části, z něhož se obloukovitě vyklube jeden (zřídka i 2) květy. Bledule kvetou poměrně krátce (cca 14 dní), ovšem na stanovišti, kde mají ideální podmínky, vytvoří doslova koberce, jsou tedy silně invazivní. Bledulím se nejvíce daří ve vlhké a výživné půdě, v polostínu. Po odkvětu uvadají a zatahují se zpět do cibule. Bledule proto nemusíme nikdy zalévat ani hnojit, vláhu čerpají z vlhkého stanoviště a oblevy.Bledule letní vykvétá později, jak je již patrno z jejího jména, konkrétně na konci dubna a během května. Je dost podobná bleduli jarní, pouze je vyšší (cca 35 cm) a na lodyze má nejčastěji květenství se třemi až sedmi drobnějšími bělostnými květy. Nároky na stanoviště má však stejné jako bledule jarní. Koupit si však lze i cca 12 cm velké cibule bledule letní Gravetye Giant, což je šlechtěný kultivar, konkrétně vyšší forma bledule letní. Tato bledule kvete ještě později, v květnu a červnu. Rostliny jsou vysoké 40 až 65 cm a jsou též vícekvěté.Cibulky bledulí je třeba v zahradě vysazovat do skupin špičkou vzhůru. Jamky musí být třikrát hlubší, než jsou velké cibule. Vysazujeme pouze cibule pevné a neseschlé, nikdy je neskladujeme, vždy je hned po koupi sázíme do větších skupin. Ty totiž vypadají v zahradách nejpřirozeněji a dále se rozrůstají. Kromě cibulí se bledule množí i vysemeňováním, na jaře pak dělením trsů.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com, pixabay.com
