Pokud zrovna nejste zastánci astrologie a ani tomuto oboru, který není vědci příliš uznáván, nevěříte, nemá pro vás smysl se zahrádkařením podle fází měsíce vůbec zabývat. Ostatně většina lidí dělá v zahradách určité úkony, pokud je to zrovna třeba, a když si na to udělají čas. Jednají zcela pragmaticky. Pro někoho jde v případě zahradničení podle nebeského tělesa jménem Měsíc o raritu, zajímavost, jiným to ale zpestří život a někdo se stane i fanatikem. Jsme lidé různí, žít lze mnoha způsoby a věřit mnoha různým věcem a fenoménům. Ať již na pěstování rostlin a péči o zahradu podle lunárních fází něco opravdu je a nebo jde o pouhou fikci, zřejmě se stane, že když všechny rady doporučené „lunárními odborníky“ prostě dodržíte, zahrada bude fungovat. Lunární kalendář totiž nemůže ignorovat neměnná fakta, která se také týkají měsíce (resp. měsíců), ale těch kalendářních. Ty nám říkají, kdy začíná období vegetačního klidu a kdy končí, kdy začneme předpěstovávat sazenice a kdy máme vysévat, kdy hnojit, sklízet atd. Prostě si jen zaběhlé sezónní a předsezónní rytmy uděláme ještě složitější tím, že sleduje a respektujeme, kdy je měsíc v úplňku a kdy v novu, kdy přibývá a kdy ho naopak ubývá, kdy je na obloze výš a kdy níž. Slovo měsíc má prostě více významů. Nakonec podle lunárního kalendáře se dosud řídí třeba kalendář islámský. Podle toho nebeského na obloze (tedy luny plující vesmírem a obíhající naši planetu v pravidelných cyklech) pak sklízíme léčivé bylinky, když měsíc opticky přibývá (odráží čím dál tím více slunečních paprsků), za úplňku pro změnu léčivé kořeny, když naopak ubývá, vyséváme semínka a vysazujeme do zahrádky doma rychlené či zakoupené sazenice. A takzvaný lunární kalendář pak do všeho našeho snažení ještě přimíchá znamení zvěrokruhu, čili nás učí se řídit postavením měsíce ve zvěrokruhu, což prý může také ovlivňovat pěstované rostliny. Za celý rok, který čítá 12 měsíců, projde měsíc na obloze dvanácti různými znameními, která si můžeme rozmístit po obzoru kolem dokola, kdy my jsme středobodem. Zleva doprava jsou to Střelec, Štír, Váhy, Panna, Lev, Rak, Blíženci, Býk, Beran, Ryby, Vodnář a Kozoroh. Do nich si zároveň promítneme postavení měsíce, čili kde se právě na obloze nachází. A právě to prý též ovlivňuje klíčení, vzcházení, růst a zrání rostlin. Vnášíme tak do svého zahrádkaření mystiku. Prostě si z lunárního kalendáře vyčteme správné konstelace a podle nich zaměříme v zahradě své snažení. Lunární kalendář je jinak dosti obsáhlý, jelikož zaznamenává každý den v roce. Do jednoho článku jej prostě nedostaneme. Zmínit ale můžeme některé projevy měsíce podle lunárního kalendáře. A mnohé lze ověřit pouhým pozorováním. Nakonec tak byly i zjištěny.Tak například za novoluní má být půda zcela v klidu, jelikož prý odpočívá. Proto nic nevyséváme, nevysazujeme a ani nepřesazujeme, ale ani neryjeme a neplejeme. Semena by hůře vzcházela a kořeny by se hůře ujímaly. V tuto dobu je však ideální čas na ošetření nadzemních části rostlin, především keřů a stromů, jelikož prý nejsou tak citlivé na bolestivé zásahy. Navíc se pak budou při ubývání měsíce na obloze lépe uzdravovat. Za přibývajícího měsíce prý v sobě půda ukládá energii. Čím více narůstá osvětlená část Měsíce, tím více je Země v noci osvětlená, ale i nabitá energií našeho souputníka. V tu dobu půdě prospívá hnojení a přihnojování. Vhodná doba pro vysazování a přesazování pak nastává po první čtvrti měsíce. Do té doby je vhodné ošetřovat nadzemní části rostlin, sbírat (sklízet) bylinky, semena a plody k okamžitému použití a sušíme rostliny pro budoucí aranžování. Tato doba je příznivá i k úpravám kompostu. Zhruba po šesti dnech od novoluní se měsíc začíná zakulacovat a my vidíme půlměsíc. Teprve v tuto dobu je vhodné vysazovat a přesazovat, zakládat travní plochy, roubovat, sít a očkovat. Ale i sklízet a lisovat ovocné plody. Pak prý budou obzvláště dobře kvasit. Několik dní před úplňkem je ideální doba pro krytí domácích zvířat, nesmíme však hubit plevele, jelikož ze sebemenšího zbytku kořínku rychle vyženou nové výhonky. Úplněk je pak vůbec magickým okamžikem, nadzemní části rostlin jsou velmi citlivé, nesmíme jim proto jakkoli ubližovat, naopak ale můžeme v případě bylinek sklízet léčivé kořeny, jelikož jsou prý zrovna nejúčinnější. Sušení nadzemních částí bylinek ale odložíme na pozdější dobu (fázi měsíce).Po úplňku pak za ubývajícího měsíce rostliny začínají spotřebovávat energii nahromaděnou v půdě. Semínka nám dobře vyklíčí, sazenice rychleji mohutní, plody zvětšují svůj objem a dozrávají. Výborně se též daří kořenové zelenině a hlízám. Prvních 6 dní po úplňku sejeme, sázíme, přesazujeme. Zelenina vysetá v tuto dobu se tolik nevytahuje do výšky. Ze stejného důvodu však naopak liány vyséváme těsně před úplňkem. Po celou dobu ubývajícího měsíce sušíme bylinky, kosíme trávu a sklízíme, co jen lze a co potřebujeme uskladnit: Též se stáčí víno pro vyšší trvanlivost, zavařuje se ovoce a zelenina. A před novoluním se pouštíme do zmlazovacích řezů a účinné likvidace plevelů. Půda již prý nemá tolik síly na jejich obnovu.Svou roli pak prý hraje i měsíc stoupající a klesající na obloze. Stoupající měsíc (cca 15 dnů, kdy měsíc na obloze stoupá den za dnem od nejnižší k nejvyšší pozici (postavení) nad obzorem) je obdobím, kdy je vhodné sklízet ovoce a zeleninu (zůstanou dlouho čerstvé) a uskladňovat je. Dobře se též vyvíjí nadzemní části rostlin. Za klesajícího měsíce je vhodné sít, vysazovat, přesazovat, jednotit a pikýrovat a sbírat bylinky a koření, ovšem s výjimkou jejich podzemních částí. Kořeny totiž právě bují. Dřeviny zároveň dobře snášejí radikální řezy.Zkuste to a nebo ne, za zamyšlení však takové konání určitě stojí a ukrývá v sobě hlubokou poetiku i lidovou moudrost.Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
