Břízolitová omítka si zachovává vysokou pevnost (mechanickou odolnost) po velmi dlouhou dobu, minimálně pak 50 let. V průběhu své životnosti se však nevyhne ušpinění kvůli exhalacím v ovzduší a přirozeně také barevnost nebude po 30 letech úplně identická jako v době realizace. Toto jsou však závady pouze estetické, nijak tedy neovlivňují funkci omítky coby ochrany obvodové konstrukce proti povětrnosti. Jsou ale závady pro další životnost omítky zcela zásadní. Sem patří zatékání srážkové vlhkosti či vzlínající vlhkost způsobená poškozením vodorovné hydroizolace. V obou případech je důsledkem postupná a úplná destrukce břízolitové omítky. To jsou důvody, kdy je nutné přistoupit ke generální opravě břízolitové fasády. Dnes se používají dvě řešení (nebudeme-li uvažovat o obložení fasády izolačními deskami z vaty či polystyrenu: 1. Přetření starého břízolitu fasádní barvou. 2. Přetažení břízolitu stavebním tmelem k docílení vyhlazení škrábané struktury a následná aplikace tenkovrstvé strukturální omítky. Přetření starého břízolitu fasádní barvou Při tomto řešení se zalévá struktura původní omítky, eliminuje se třpyt slídy a barva zůstává v místech vyškrábané struktury v silnější vrstvě, než na jakou je výrobně dimenzována. Postupem času v těchto místech dochází k mikrotrhlinám, které se zanášejí prachem, umožňují vstup srážkové vlhkosti do podkladu a postupně se tak stávají hlavním zdrojem poruch a zrychlené degradace fasádního nátěru. Fasádní barva nám jednou provždy ´zalije´ ostrou strukturu původní škrábané omítky a sníží její ´generační životnost´ na periodické renovace, odpovídající jakosti použité fasádní barvy. Minimálně však lze počítat s obnovou každých 10 až 15 let. Ve srovnání s životností původní fasády – z tvrdé cementové škrábané omítky, jež nás doprovází celá desetiletí a výjimkou nejsou ani stoleté fasády – je to velmi málo. Posledním negativem tohoto řešení je, že starý břízolit přetřený fasádní barvou pouze vypadá jako opravený, renovace se jeví jako ´ekonomické´ řešení, které však svým dílem nepřidá očekávanou krásu k novým oknům či nové střeše, ba naopak. Fasáda, která je nejdominantnější částí vzhledu domu, vypadá stále jako stará a je pouze ´retušovaná.´ Přetažení břízolitu stavebním tmelem k docílení vyhlazení škrábané struktury a následná aplikace tenkovrstvé strukturální omítky Toto řešení zvyšuje difúzní odpor fasády, jelikož běžné stavební tmely mají relativně vysoký faktor difúzního odporu (cca m 30). K zaplnění škrábané struktury břízolitu (kde se granulometrie často pohybuje v rozměrech 5 – 8 mm), jakož i k vytvoření rovného a hladkého povrchu, je třeba nanést poměrně silnou vrstvu tmelu. Pro konečnou úpravu se používají moderní tenkovrstvé strukturální omítkoviny s rýhovanou nebo stejnozrnnou strukturou, nejčastěji v zrnitostech 2 mm. Takto provedená konečná povrchová úprava fasády nepůsobí s architekturou stavby harmonicky zejména u vil postavených ve 20. a 30. letech minulého století, vypadá velmi cizorodě a upoutává na sebe namísto vnímání celkového vzhledu domu nepatřičnou pozornost. Jako optimální řešení opravy starého břízolitu se jeví technologie weber.top, dostupná už několik let. Vzhledově, složením i užitnými vlastnostmi jde o materiál velmi blízký původním břízolitům. Tato minerální škrábaná omítka břízolitového typu je vhodná pro ruční i strojní zpracování. Vyrábí se ve dvou zrnitostech 1,5 a 3 mm a ve 180 odstínech. Obsahuje třpytivou slídu a je možné ji použít i na zateplovací systémy. Weber.top je přírodní materiál s dlouhou životností, mechanicky velmi odolný a se samočistícím efektem.
