S odhadem ceny rekonstrukce střechy právě to, co je uvnitř, zamává nejvíc. Dá se velmi hrubě a přes palec nastřelit, že nová nekomplikovaná sedlová střecha běžného rodinného domu vás vyjde na 150 -200 000,- Kč. Ale s očekávatelnou výměnou latí už půjdete nákladově výše, a při neočekávané výměně krovů (anebo vazníků) se můžete hravě dopracovat i na 300 000,- Kč (a víc). Což je vlastně jednou tolik, než kolik jste napoprvé čekali a asi i chtěli. Než se tedy s nadšením vrhnete do rekonstrukce, je třeba nechat expertně zhodnotit její aktuální stav. Není od věci si přitom pozvat extra „střechaře“ či klempíře jen kvůli odhadu stavu, a teprve jiného pak od vlastní (realizační) pokrývačské party. Čistě proto, že pokrývačská firma vám v rámci znásobení vlastního obratu výměnu krovů doporučí téměř pokaždé, byť to není možná úplně nezbytné. Těžko ale soudit, krovy se tu a tam měnit musí. Tentokrát ale neplatí, že „staré jsou automaticky špatné“. Vlastně, napočítáte vcelku dost staveb, kde se krovy pyšní třísetletou minulostí a pořád patří k nejzachovalejším součástem takových objektů. Překonávali se u nich tesaři i stromy, ze kterých vyrostly. Co s jejich kvalitou a odolností může během pár let zamávat, jsou neoptimální podmínky. Tedy působení vlhkosti, které je zhoubou dřeva. Zatékání do tesařských spojů vede k vyhnívání a rozkladu celé konstrukce. A je také vstupní branou pro nenechavý dřevokazný hmyz. S vlhkostí souvisí i přesoušení, rozpínání a praskání (to hrozí i v případě, že nebylo použito dostatečně proschlé dřevo). Svůj díl nedobroty odvede i kondenzace vlhkosti v podstřeší; nedostatečné odvětrávání a růst plísní. A bohužel často také neoptimální volba krytiny, která může vést k neúměrnému zatížení konstrukce a jejími poškození. Zhodnocení stavu krovu je tedy před rekonstrukcí zásadní. Stejně jako rozhodnutí, jestli částečně narušený krov měnit jako celek, nebo jen část. Případně, zda ošetření stávajícího krovu nevěnovat raději nějakou péči navíc, aby se dočkal oněch sympatických staletí. Rozdíl mezi úplnou výměnou krovů a ošetřením stávajících se dá vyjádřit přibližně 70 % rozdílem v ceně nákladů na tuto komponentu rekonstrukce. Také jde o přítomnost/nepřítomnost kleštin a dalších vyvazovacích prvků, které u starších konstrukcí krovů někdy chybí. Krovy a jejich stav budou nepřímo rozhodovat i o volbě nové krytiny. Nemusí ji totiž unést, pokud na ni nebudou dimenzovány (a pak je třeba osadit krovy nové, bytelnější – anebo se omezit ve výběru krytiny). To je další moment, kdy se vám bude hodit rada profesionála, statika nebo stavebního technika. Zatímco většina pálených tašek se pohybuje (vyjádřeno na metr čtvereční) někde mezi 40-50 kilogramy, ta opravdu fajnová a skutečně dobře vypadající bobrovka, kvůli svému velkému překryvu, váží i kolem 80 kilogramů. A to je nálož, na kterou není každý krov stavěný. Obecně tedy můžete měnit nové lehčí za staré těžší, ale ne naopak. Je to prostě další aspekt, který se vyplatí vzít do úvahy, protože když se dostanete k limitnímu zatížení krovů, zkrátíte jim jejich životnost. Střecha tak možná bude pořád na celý váš život, ale určitě už ne pro vnoučata. A dál? Kromě krovů musíte také zhodnotit stav bednění (pokud nějaké pod střechou máte), provedení a kvalitu tepelné/vlhkostní izolace (spíše u novějších staveb) a laťování. Dá se říct, že pokud budete při rekonstrukci měnit krytinu, čeká vás i výměna latí. Dílem proto, že dnes už každá značka krytiny razí svůj vlastní systém pokládky, definovaný na konkrétní rozteč latí. Latí vám ale líto být nemusí, jsou funkčně tou součástí, na níž je opotřebení a „únava“ vidět nejvíc. Jejich prověšení by navíc ohrozilo i účel střechy, mohlo by vést k zatékání a… jsme tam za chvilku, kde jsme byli u zanedbaných krovů. Chtěli jsme rekonstrukci střechy, a přitom se pořád pohybujeme na úrovni plánování, že? Jenže střecha – jistota vytvářející dům – se nesmí uspěchat. K vyřešení jsou ještě dvě drobnosti. První je pravda trochu zásadnější. Má podobu prosté otázky: „Nechcete náhodou v půdním prostoru vytvořit podkroví?“ Nebo jenom důslednější zateplení? Ano, znamená to praštit se pořádně přes kapsu a zainvestovat další statisíce… ale když už jednou bude střecha dole, nabízí se to. Možná podkroví nebudete chtít teď, ale až za pár let. A bylo by trochu zbytečné se pak pouštět to rozborky střešních částí. Možná se vyplatí rekonstrukci střechy (pokud to nevyžaduje její havarijní stav) o pár let, než našetříte na podkroví, co myslíte? Je to jen nápad… Druhý detail se týká likvidace staré střechy. Nejde jen o nasmlouvaný kontejner na stavební odpad, ale potenciálně rizikovou povahu krycího materiálu. To v případě, že jste dosud měli střechu obloženou eternitem. Tyhle z cementu lisované desky (když pomineme jejich křehkost) nebyly úplně špatné. Špatný, a to opravdu hodně, je rakovinotvorný azbest, který byl do nich ve formě zodolňujících vláken přidáván. A s tím osobně do styku vaše plíce přijít nechtějí. U rozborky eternitové střechy si tedy připlatíte za likvidaci nebezpečného odpadu, s tím, že snos materiálu by měli provést „střechaři“, dopředu vybavení ochrannými pomůckami. Malé ekologické okénko: poptejte se jich, kam vlastně vysloužilý eternit odvezou. Jen ze zvědavosti. Pokud si totiž nechají připlatit za ekologickou likvidaci, ale hodlají ho zavézt někam na černou skládku, nejsou to ti praví pro vás. A co ještě by měly zrcadlit vaše plány na novou střechu? Samotný průběh prací, kladečský plán, včasné zajištění materiálu. Při výměně krovů a latí solidního tesaře, a vůbec pár lidí, kteří vám při pokládce budou k ruce, pokud si tedy střechu nenecháte vyřešit na klíč. Rozbornou část, pokud se to obejde bez lešení, dokážete na průměrném rodinném domě s nevysokou střechou realizovat za dva dny (anebo za den, když vám jde práce od ruky a pomáhají vám 2-3 lidé). Urychlením je přistavení skluzu na odpad do kontejneru, komplikací naopak snaha odkládat zachovalé tašky stranou pro pozdější použití na jiné stavbě (třeba s nimi obložíte kurník, kdo ví). Za dva dny se vypořádáte i s novým laťováním, a podobný čas si vyžádá i pokládka nové střechy. Jsou to dost hrubé odhady, protože někdy s dobrou partou stihnete každou zmíněnou část za odpoledne. Svůj čas si to ale žádá, a lidé z pokrývačské firmy se obvykle také nepřetrhnou. Představa, že vám po 5 dní rekonstrukce/výměny střechy bude hezky svítit sluníčko, se může ukázat dost ošidná. A dům bez střechy je nahý. Nezapomeňte tedy počítat i se zakrytím střechy zakotvenou plachtou, aby se vám dům přes noc nestačil vytopit deštěm. Po pokládce hydroizolační vrstvy už to tak divoké není. Rekonstrukce střechy nemusí znamenat jen výměnu krytiny, novou za starou. Může jít i o vcelku razantní zákrok z hlediska provedení, dispozic konstrukce. Třeba budete měnit klasickou sedlovou, pokud to profil/půdorys domu ustojí, za čtvercovou/stanovou. Proč by ne, když vyměníte krovy (vazníky). Možná přidáte pár vikýřů, průhledů, nový komín. Možná začleníte na střechu nové prvky. To vše se pak promítá do odhadu ceny střechy a celé rekonstrukce. Pokud jde o konkrétní sumu, záleží na konkrétním projektu, volbě způsobu provedení a krytiny. A jaká střecha je nejlepší? To je přeci jednoduché! Nejlepší střecha je ta, kterou máte na svém domě, zrovna když prší, a nezatéká pod ní. Tím je naplněn ten úplně základní požadavek funkčnosti. Jenže pak už to začíná být trochu komplikovanější. Chcete super-lehký nekorozivní hliník, příhodně cenově dostupný „plech“ (například pozinkované desky)? Rychle přirůstající krycí dílce falešných šindelů, stylové došky nebo šroubovanou ocel. Budete sázet na odolnost ne zrovna lehkých betonových tašek, zvolíte tradiční řešení s vysokou estetickou hodnotou v podobě pálených tašek? O vaší volbě ideálu bude často rozhodovat ochota investovat i nemalé peníze. Před zahájením rekonstrukce už ale musíte mít jasno o stavu vašich krovů a celkových plánech. Jen tak vyberete materiál, se kterým budete opravdu spokojení celý život.
