Název mrakodrap byl vlastně původně přezdívkou pro vysoký stožár na plachetnicích. Dnes se používá také synonymum věžák a v oficiální terminologii se zabydlel výraz výšková budova. Nepleťme si však mrakodrapy s věžemi a vysílači, i když i tyto stavby obvykle dosahují značných výšek. Za mrakodrapy byly na konci 19. století považovány budovy o deseti až dvaceti patrech, teprve ve 20. století se výška mrakodrapů posunula nad 100 metrů a později nad 150 metrů. A nejvyšším současným mrakodrapem je Burj Khalifa v Dubaji, budova vysoká 828 metrů, která slouží již 13 let. V křesťanském světě začala snaha o postavení staveb sahajících až k oblakům biblickou Babylonskou věží (podle biblické knihy Genesis). Tato věž měla symbolizovat pýchu a snahu se povyšovat nad Boha či k němu alespoň dosáhnout. Kde však věž stála, zda skutečně stála, proč a co měla skutečně symbolizovat, o tom se dodnes vedou spory. Navíc vysoké stupňovité věže tvaru pyramid tehdy nebyly nijak výjimečné. Dost možná se tvůrce symbolického biblického příběhu právě takovými stavbami inspiroval. Pyramidami ale výstavba až k nebesům skutečně začala, na to důkazy máme. Nejvyšší stavbou starověku byla Chufuova pyramida o výšce 146 metrů (26. století př. n. l.). A starověk nebyl na výškové budovy vůbec skoupý. Římské domy v císařských městech byly běžně vysoké deset a více pater, však i takové Koloseum je vlastně pořádně vysokou (i objemnou) výškovou budovou. Zajímavostí jsou ale středověké věžové obytné domy, jimiž se to kdysi jen hemžilo třeba v Itálii (např. Boloňa) a Německu (např. Řezno), kde sloužily jako obydlí městskému patriciátu. Opravdu vysokých věží bylo od té doby postaveno mnoho, nešlo však o stavby trvale obyvatelné, proto je nemůžeme označovat za mrakodrapy. A že věží byl obzvláště ve středověku postaven nespočet. V první polovině 20. století, když mrakodrapy již byly symbolem Ameriky, panovaly v Evropě obavy z požární bezpečnosti těchto výškových budov a také z estetiky. Evropské výjimky nedosahovaly ani 100 metrů výšky (např. Royal Liver Building, Liverpool, 1911 – výška 90 metrů; Wilhelm-Marx-Haus, Düsseldorf, 1924 – 57 metrů; Kungstornen, Stockholm, 1925 – 61 metrů; Edificio Telefónica, Madrid, 1929 - 89 m; Boerentoren, Antverpy, 1932 - 87,5 m; budova pojišťovny Prudential, Varšava, 1934 - 66 m). Z podprůměru se vymkla pouze 108 metrů vysoká stavba Torre Piacentini (Janov, 1940) a také budova Moskevské státní univerzity (dnes Lomonosova univerzita), která byla nejvyšší evropskou budovou mezi lety 1953 a 1990, když začátkem 50. let 20. století získal tento prastarý historický chrám vědění nový komplex objektů. Za vůbec první americký mrakodrap je považována budova Home Insurance Building (Chicago, 1885, 10 podlaží), která však byla v roce 1931 stržena. Zprvu spolu o nejvyšší budovy pomyslně soutěžilo Chicago s New Yorkem a v roce 1895 získal prvenství New York stavbou American Surety Building (103 metrů), v roce 1930 následovala Chrysler Building (282 m) a hned za rok následoval Empire State Building (381 m). Tato stavba držela dokonce světové prvenství až do roku 1972, kdy byla přeskočena Světovým obchodním centrem (417 m). Ano, tím obchodním centrem, které bylo zničeno 11. září 2001, což tenkrát mnoho lidí považovalo za začátek 3. světové války. Ovšem právě světové obchodní centrum bylo nejvyšší pouhé 2 roky, v roce 1974 se o své místo na slunci opět přihlásilo Chicago budovou Sears Tower (dnes Willis Tower, 442 m), která vládla oblakům dlouhých 24 let, kdy nastoupil zbytek světa a Amerika začala kulhat. Samozřejmě najdeme mrakodrapy i v dalších velkých amerických městech, tento trend se nevyhnul žádnému. V roce 1998 byla v malajském Kuala Lumpuru dokončena dvojčata Petronas Twin Towers (452 m), která vládla 6 let. A za posledních 40 let byly mrakodrapy stavěné doslova po celém světě. Nejvíce jich přitom dnes staví Čína a městem s největším počtem mrakodrapů je Hong Kong. A jelikož se výška mrakodrapů stále zvětšovala, dnes je za mrakodrap považována budova vyšší jak 152 metrů. Od roku 1890 vládla oblakům Amerika až do roku 1998 a výšky amerických budov stále rostly. Po malajských dvojčatech však přišla stavba Taipei 101 v Tchaj-wanu (rok 2003, výška 508 m), kterou přeskočila v roce 2009 Burj Khalifa ve Spojených arabských emirátech (dokončena 2010) neuvěřitelnou výškou 828 metrů. V roce 2013 se sice dostala na třetí místo opět americká stavba, konkrétně One World Trade Center s výškou 514,3 metru, tím ale americká dominance končí. Již v roce 2012 totiž byla v Saudské Arábii postavena druhá nejvyšší budova světa, Abraj Al-Bait Clock Tower shlížející na Mekku z výšky 601 metrů. V roce 2017 byla v Jižní Koreji postavena budova Lote World Tower o výšce 555,7 metru a v Číně budova Ping An International Finance Centre o výšce 599 metrů. V Číně pak byla v roce 2015 postavena budova Shanghai Tower o výšce 632 metrů a v roce 2022 se opět ozvala Malajsie budovou Merdeka 118 o výšce 679 metrů. Pokud pak vezmeme počet současných nejvyšších budov světa ze skupiny TOP 50, jednoznačně vede Čína (26 budov o výškách od 383 m do 632 m). Novodobým Babylónem je tedy přelidněný komunistický velkostát, nejlidnatější země planety. Amerika (USA) má v TOP 50 pouze 10 budov, Malajsie 4 budovy, Spojené arabské emiráty 4 budovy, Saúdská Arábie 2 budovy, Jižní Korea 2 budovy a po jedné budově Tchaj-wan, Rusko, Kuvajt a Vietnam. Ale tato čísla se rychle změní. K 5. lednu 2023 má totiž Čína ve výstavbě 35 budov vyšších jak 350 metrů. Parametry pojmu mrakodrap se tedy nadále mění a oficiální zaznamenávané výšky začínají právě na 350 metrech. Při takto enormních výškách a finanční náročnosti staveb není divu, že se celkem běžně stává i to, že stavby jsou z nějakých důvodů přerušeny a i to se děje nejčastěji právě v Číně. Skoro by se dalo říci, že jde o čínskou posedlost výškou, jelikož standardem čínských mrakodrapů se stala výška od 400 do 500 metrů. Samozřejmě jsou výškové budovy i bořeny a v tomto směru vede Amerika, což je však logické, jelikož v Americe (USA) to šílenství začalo a zdejší výškové budovy jsou nejstarší na světě. Oproti tradičním evropským historickým stavbách by navíc byly rekonstrukce těchto výškových budov nejen enormně náročné, ale i riskantní a často nesmyslné. Jestliže byla Lomonosova univerzita v Moskvě nejvyšší evropskou budovou téměř 40 let, nyní v Evropě vedou opět ruské stavby. Jsou dvě, jedna stojí v Petrohradu (Lachta Centr, 462 m) a druhá v Moskvě (Věž Federace 374 m). Více méně však právě Rusko (resp. Ruská federace) množstvím mrakodrapů neoplývá a jiné velmoci nemůže jen tak předběhnout. Nejvyšší českou výškovou budovou je brněnský AZ Tower vysoký 111 metrů. Následuje City Tower v Praze na Pankráci (109 m) a V Tower (104 m). Vyrůst měla dokonce 238 metrů vysoká stavba Ostrava Tower a také Top Tower v pražských Nových Butovicích, dosud však nebylo u obou staveb ani požádáno o stavební povolení. Ani jedna česká výšková budova tedy nesplňuje parametr alespoň 152 m výšky, o standardu čínských mordorských věží nemluvě. V zemích, kde je výstavba skutečných mrakodrapů běžná, jsou české výškové budovy vlastně jen jakýmisi věžáčky, zato pro místní hobitstvo se širokým srdcem a velkou chutí k jídlu a pití je mrakodrapem i běžný panelák postavený za socialismu. Však se také první výškové budově v Plzni, činžovnímu domu, který měl 8 podlaží, říkalo Mrakodrap. Zdroj: old.konstrukce.cz, Wikipedia, calendarbanana.com, visitdubaj.com, planetacestovani.cz, skyscrapercenter.com
