V Evropě běžný model součtového měření a fakturace elektřiny je totiž vstřícnější a spravedlivější vůči samovýrobcům elektřiny. Zavedení součtového měření přitom prosazují snad všechny organizace, které sdružují firmy z oboru moderní zelené energetiky. Fázové měření je již zastaralé, omezuje uživatele, obírá je o peníze a dokonce i diskriminuje evropské výrobce střídačů. Právě součtové měření přitom může urychlit rozvoj fotovoltaik a nárůst počtu samovýrobců elektřiny. Měření po fázích vyžaduje pořízení takzvaných asymetrických střídačů, které jsou dražší a hůře dostupné. Vyrábí je jen několik producentů v Číně. Navíc tyto střídače vydrží zhruba polovinu času (cca 7 let) oproti střídačům symetrickým (cca až 15 let). Symetrické střídače totiž nejsou přetěžované, zatímco ty asymetrické jsou přetěžovány značně. A náklady na pořízení nového střídače nese spotřebitel. Hlavním důvodem současné nižší výhodnosti pořízení fotovoltaiky na střechy rodinných a bytových domů je právě měření a fakturace výroby a spotřeby elektřiny po fázích místo součtové fakturace. Při přípravě novely známé jako Lex OZE 2 přitom ministerstvo průmyslu a obchodu přechod k součtové fakturaci přislíbilo, nyní od něj pod tlakem rozvodných firem zřejmě ustupuje. Navržená novela zákona známá jako Lex OZE 2 problematiku měření neupravuje. Společně se zákonem však měla být novelizována i vyhláška č. 359/2020 o měření elektřiny, kde měla být tato změna provedena. Právě změna vyhlášky ale již jistá není. Ministerstvo totiž považuje argumenty provozovatelů distribuční soustavy pro zachování měření po fázích za relevantní. Tak alespoň závěry ministerstva průmyslu a obchodu prezentoval jeho mluvčí David Hluštík. Dokonce již i členové senátního podvýboru pro energetiku a dopravu vyzvali ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby urychleně navrhl úpravu vyhlášky o měření elektřiny tak, aby počítala v souladu s obvyklou praxí v zemích EU se součtovým měřením. O co totiž jde především? O to, že jinou elektřinu vyrobíte a jinou spotřebujete. Střešní fotovoltaikou vyrobená elektřina se rozdělí rovnoměrně mezi tři fáze, spotřeba v domě je však rozdělena nerovnoměrně. Vlastník fotovoltaické solární elektrárny pak na jedné fázi dodává elektřinu do sítě za nevýhodně nízkou cenu a na jiné fázi musí naopak elektřinu nakupovat od svého dodavatele za plnou cenu včetně distribučních plateb. Měření po fázích je vlastně oblíbenou hračkou distributorů, která vydělává nemalé peníze. Proto se jí nebudou chtít dobrovolně vzdát za žádnou cenu. A zřejmě se v této věci angažují všichni distributoři, oficiálně to ale odmítají před médii komentovat. Lidově se tomu říká strkat hlavu do písku anebo dělat mrtvého brouka. Existuje prý dokonce powerpointová prezentace (ekonomickydenik.cz uvádí, že ji má k dispozici), kterou zástupci rozvodných společností ukazují na parlamentních seminářích a podobných akcích, a ve které varují před zvýšením nákladů za distribuci elektřiny. Že by to prý vedlo ke zvýšení nákladů za distribuci elektřiny pro všechny spotřebitele. Varují též před nižším výběrem DPH z elektřiny dodávané zákazníkům se střešní fotovoltaikou. Tvrdí zde, že by součtové měření údajně každému zákazníkovi s běžnou 5kW střešní solární elektrárnou přineslo roční finanční prospěch ve výši 633 korun na úkor ostatních spotřebitelů. A toto se, vážení, děje v době, kdy raketově roste zájem o fotovoltaiku. Například loni u nás přibylo 33760 fotovoltaických zdrojů elektřiny a letos může jít o číslo i několikanásobně vyšší. Nevalně zatím dopadá také takzvaná komunitní energetika (sdílení elektřiny mezi spotřebiteli), což mělo být hlavní téma novely Lex OZE 2. Od konce připomínkového řízení k navržené novele uběhlo dva a půl měsíce a připomínky stále ještě nejsou plně vypořádány. Prý se to má stát v brzké době, i tak je však plánované nastartování komunitní energetiky k 1.1. 2024 možná nereálné. Hra o čas.Zdroj: ekonomickydenik.cz, tzb-info.cz, komoraoze.cz
